Stížnosti obyvatel Bruselu: ulice jsou plné odpadků a špíny

Brusel se potýká s reformou svozu odpadu, která nedávno vstoupila v platnost. Její výsledky zatím nepřispívají k tomu, že by ulice byly čistší.

Zatímco některá jiná evropská města – například Amsterdam, Paříž nebo Lublaň – volí centralizovaný systém sběru odpadků do podzemních nebo nadzemních kontejnerů, Brusel zůstává nechvalně proslulý děravými, zapáchajícími pytli s odpadky nahromaděnými na chodnících. Město vyvinulo iniciativu se snahou o snížení množství odpadu v podobě reformy svozu, namísto zlepšení však lidé žijící v Bruselu zaplavují sociální sítě fotografiemi ulic plných odpadků a stěžují si nadále na špínu v ulicích. Reforma svozu odpadů, která bude nyní na zkoušku fungovat po dobu jednoho roku, uvádí časový úsek, během něhož má člověk pytle s odpadem vynést – na rozdíl od doby, kdy se budou svážet, jak tomu bylo dříve. Obyvatelům Bruselu navíc také nově vzniká povinnost třídit organický odpad – buď do oranžových pytlů, které se sbírají jednou týdně u obrubníku, nebo do společného kompostéru. Podle údajů ministerstva představuje tento odpad 40 procent celkového odpadu a je třeba ho separovat. Je tím zohledněn výzkum organizace OSN pro výživu a zemědělství (Food and Agriculture Organization of the United Nations), která odhaduje, že celosvětově se ztratí nebo vyhodí zhruba třetina všech potravin. V EU se podle některých odhadů vyhodí dokonce více potravin, než se doveze – jde o až 20 % toho, co se zde vyrobí. Podle Alaina Marona, belgického ministra životního prostředí, který je za reformu zodpovědný, “již 30 procent lidí v Bruselu recykluje do kontejnerů”, a to především ve velkých bytových domech. Brusel se snaží toto číslo zvýšit. “Máme průzkumy, které ukazují, že lidé recyklují méně v systému kontejnerů než při sběru “od domu k domu”,” vysvětlil Maron. Právě to bylo důvodem k nastolení nového systému, kdy lidé mají přesně určený den a časové rozmezí, aby vynesli své pytle s odpadky před dům k jejich odvezení a zpracování. V čem je tedy háček?

“V naší čtvrti nikdo nepřišel sbírat odpadky. Ale kdosi ze stejné organizace si našel čas přijít o den později a nalepit tyhle hezké samolepky na desítky nesebraných pytlů s odpadky,” napsal na Twitteru s fotografií novinář Paul McNally a dodal, že on i všichni jeho sousedé se novým kalendářem řídí. “Na pytle se lepí nálepky, které upozorňují obyvatele, kteří nedodržují nový harmonogram svozu odpadků,” vysvětluje Etienne Cornesse, mluvčí veřejné organizace Bruxelles-Propreté, která má na starosti svoz odpadu. Na samolepkách je uveden QR kód vedoucí na internetové stránky s novým kalendářem. “Pytle necháváme na ulici 24 až 48 hodin, aby si obyvatelé uvědomili svou chybu. Po uplynutí této doby přijedou naše svozové vozy,“ říká Etienne Cornesse. On i Alain Maron předpokládají, že adaptační doba pro obyvatele bude několik týdnů. Někteří občané jsou však stále velmi podráždění z toho, že mají na třídění odpadků jen pár hodin. Vybrané zóny totiž nabízejí ke zbavení se odpadu pouze dvouhodinové časové okno. “Od 15. května musíte být studentem, nezaměstnaným nebo důchodcem, abyste si mohli nechat vynést popelnice,” napsal na Twitteru liberální bruselský politik Alexandre Somma. Kromě časových omezení Bruselany mrzí i fakt, že informační brožury ke změnám jsou vytištěné jen v nizozemštině a francouzštině, někteří obyvatelé totiž ani jedním z těchto dvou jazyků nemluví. “Komunikovali jsme o tom dva měsíce dopředu… nemůžeme mít brožury ve všech jazycích,“ brání se iniciátoři reformy s tím, že “Lidé se musí naučit francouzsky nebo holandsky. Nebo se podívat na webové stránky”. Belgičané jsou v produkci odpadu hříšníky. V roce 2021 podle Eurostatu vyprodukovali v průměru 759 kilogramů komunálního odpadu na osobu ročně – na evropské úrovni je překonalo pouze Lucembursko, Dánsko a Rakousko. I v oblasti produkce obalového odpadu patří Belgie s přibližně 79 procenty k zemím s nejvyššími čísly v EU. Pokud jde o míru recyklace komunálního odpadu, zde se Belgie se pohybuje kolem 53 procent, což je naopak o něco více než průměr EU, který činí 50 procent.

Psali jsme:

Články zveřejněné v rubrice Trendy nemusejí vyjadřovat názor redakce.

Ilustrační foto: Autor  – Zorro2212 – CC BY-SA 4.0.

Dočetli jste jeden z našich článků? Nezapomínejte, prosíme, na dobrovolné předplatné, které je příspěvkem k další nezávislosti a na fungování !Argumentu a také investicí do jeho budoucnosti. Více o financování zdola se dozvíte zde.