Itálie se chystá vystoupit z projektu Hedvábné stezky

VSa Zprávy

Po pobaltských státech a České republice je Itálie další evropskou zemí, která se k Číně obrací zády.

Když se tehdejší italský premiér Giuseppe Conte v roce 2019 přihlásil k čínské iniciativě Pásmo a cesta (BRI – Belt and Road Initiative), Itálie byla jedinou zemí G7, která se stala jejím členem.

Nyní však Itálie pravděpodobně oficiálně „Novou hedvábnou stezku“ opustí. Nedávno to oznámili premiérka Giorgia Meloniová a ministr obrany. Konečné rozhodnutí má padnout v prosinci.

Odstoupení neznamená, že projekt Hedvábné stezky ztroskotal, ale škody na image země jsou velké. Je totiž známkou stále rostoucího skepticismu vůči Číně na Západě.

Meloniová zaujala jasný postoj již loni v prosinci, kdy označila přistoupení své země za „velkou chybu“. K tomu se přidal více či méně nenápadný tlak ze strany USA. Již v květnu Meloniová tento krok aliančnímu partnerovi oznámila a koncem července se ve Washingtonu setkala s Joem Bidenem, načež se vystoupením opět zabývala.

Situace se za uplynulých pár let změnila, a to nejen kvůli ruské invazi na Ukrajinu a ambivalentnímu postoji Číny v tomto konfliktu. V nemilost upadla i Nová hedvábná stezka. Řada projektů se ukázala jako zbytečná nebo předimenzovaná. Kvůli vysokým půjčkám, které Peking poskytl v předchozích letech, se řada států v současnosti dostala do platebních potíží.

Pokles čínských investic v Evropě

V Evropě jsou čínské investice do „kritické infrastruktury“ kontrolovány mnohem přísněji než v roce 2019. Čínská společnost Huawei, která je napojena na stát, je nyní v mnoha státech vyloučena z rozšiřování sítí 5G. Čínské investice v EU mezitím prudce poklesly: v roce 2022 proudilo z Číny do Evropy necelých osm miliard dolarů. V roce 2016 to bylo 37 miliard dolarů.

Projekt BRI se skládá ze dvou železničních tras, které se táhnou z Číny přes Asii do Evropy, jedna vede přes Rusko, Bělorusko a Polsko, druhá přes Střední Asii, Írán a Turecko. Existuje také námořní trasa mezi Čínou a Středozemním mořem přes Indický oceán a Suezský průplav, stejně jako trasy letecké nákladní dopravy mezi Čínou a Evropou. BRI spojuje 44 zemí v subsaharské Africe, 35 zemí v Evropě a Střední Asii a 25 zemí ve východní Asii a Tichomoří.

Základní koncepce BRI spočívá v investicích do infrastrukturních projektů v zúčastněných zemích s cílem vytvořit rozsáhlou síť obchodního a dodavatelského řetězce, z níž tyto země zdánlivě profitují, ale která v konečném důsledku umožňuje Pekingu centralizovanou kontrolu nad celou sítí.

Psali jsme:

Ilustrační foto: Governo italiano, CC BY 3.0 IT, via Wikimedia Commons

Dočetli jste jeden z našich článků? Nezapomínejte, prosíme, na dobrovolné předplatné, které je příspěvkem k další nezávislosti a na fungování !Argumentu a také investicí do jeho budoucnosti. Více o financování zdola se dozvíte zde.