Albánský premiér Edi Rama nedávno oznámil ambiciózní plán: do konce tohoto desetiletí chce, aby se Albánie stala první bezhotovostní společností na světě.
Podle některých to však není reálné. Například Arben Malaj, který byl v letech 1997 až 2005 ministrem financí a hospodářství a nyní je finančním expertem a pedagogem, se domnívá, že populismus je hnací silou Ramova úsilí o bezhotovostní ekonomiku.
Malaj tvrdí, že existuje několik zásadních faktorů, které budou bránit dosažení bezhotovostní společnosti v příštích pěti letech.
„Vysoká míra neformální ekonomiky, zejména v zemědělském sektoru, který představuje velkou část HDP [Albánie], je mnohem vyšší než kdekoli jinde v regionu. Vysoké procento obyvatel žije ve venkovských oblastech. Navíc většina příjmů emigrantů – miliardy eur ročně – je odesílána mimo oficiální platební kanály. A hlavní obchodní partneři Albánie – Turecko, Řecko a Itálie – mají také vysoké procento neformální ekonomiky,“ vysvětluje portálu Deutsche Welle. Navíc varuje, že jakékoli omezení hotovosti by také vyžadovalo masivní investice do kybernetické bezpečnosti.
Ačkoli albánský premiér Edi Rama chce co nejdříve dohnat Evropu a připojit se k EU, zdá se, že Albánie má před sebou ještě dlouhou cestu, než se stane bezhotovostovou společností, a bude potřebovat více než deset let, aby se přizpůsobila této nové finanční kultuře.