Před summitem G20 analyzovali ekonomičtí odborníci nerovný poměr bohatství mezi bohatými a chudými. Ve své zprávě varují před vážnými důsledky pro demokracii.
Podle zprávy, která byla zveřejněna pod vedením nositele Nobelovy ceny Josepha E. Stiglitze před summitem velkých průmyslových a rozvíjejících se ekonomik (G20), který se koná 22. a 23. listopadu v jihoafrickém Johannesburgu, si v letech 2000 až 2024 jedno procento nejbohatších lidí přivlastnilo přibližně 41 % celosvětové akumulace bohatství.
Rozdíly v příjmech mezi globálním Severem a Jihem zůstávají obzvláště velké. Podle Světové banky se úroveň příjmů přibližně 90 % světové populace, tedy 83 % všech zemí, značně liší. Podle zprávy vysoké rozdíly v bohatství podkopávají demokracii, sociální soudržnost a ekonomiku. V zemích s vysokými rozdíly je sedmkrát vyšší pravděpodobnost zhoršení demokratického prostředí než v zemích s větší rovností.
Ke snížení rozdílů autoři doporučují reformu mezinárodních ekonomických pravidel, například spravedlivější zdanění nadnárodních společností a velmi bohatých lidí. Na národní úrovni by měly být zavedeny předpisy příznivější pro zaměstnance, snížena koncentrace podniků, zdaněny velké kapitálové zisky, investováno do veřejných služeb a zavedena progresivnější daňová a výdajová politika.
Psali jsme: