Zvířata mohou během jednoho století zmizet kvůli vymírání hmyzu, které nyní pozorujeme. Podle výzkumníků to představuje nebezpečí pro přežití lidstva.
Podle nedávné studie v časopise Biological Conservation je více než 40 % druhů hmyzu na celém světě ohroženo vyhynutím. Podle nejlepších dostupných údajů klesá počet hmyzu o 2,5 % ročně, osmkrát rychleji než počet savců, ptáků a plazů.
Při této rychlosti vymírání hmyzu, by zvířata mohla během jednoho století zmizet. To by vedlo ke „katastrofickému kolapsu přírodních ekosystémů“, jak vyplývá z první globální studie o populaci hmyzu.
Podle vědců je Země vystavena masivnímu vymírání. U velkých zvířat byly již v minulosti zaznamenány větší ztráty (o 60% poklesu populace savců, ptáků, ryb, plazů a obojživelníků za uplynulých 40 let jsme psali zde – pozn. red.).
Hmyz je zdaleka nejrozmanitější a nejpočetnější skupinou živočichů a je zásadní pro řádné fungování všech ekosystémů. Dle studie slouží jako potrava pro jiné živé bytosti, opylovač a recyklátor živin.
V Německu a Portoriku byl nedávno zaznamenán kolaps populace hmyzu. Ale nová studie jasně ukazuje, že krize je globální.
„Pokud nezměníme způsob, jakým vyrábíme potraviny, hmyz bude během několika desetiletí na cestě k zániku,“ píší výzkumní pracovníci. Dopady, jaké to bude mít na ekosystémy planety, jsou katastrofální.“
Podle analýzy je hlavním důvodem celosvětového úhynu hmyzu intenzivní zemědělství, zejména silné používání pesticidů. Urbanizace a změna klimatu jsou také důležitými faktory.
Roční ztráta kolem 2,5 % za posledních 25 až 30 let je šokující, řekl Sánchez-Bayo Guardianu: „To je velmi rychlé. Za 10 let budete mít hmyzu o čtvrtinu méně, za 50 let zbude jen polovina a za 100 let už nebudete mít žádný.“
Jeden z největších dopadů vymírání hmyzu se týká mnoha ptáků, plazů, obojživelníků a ryb, které jedí hmyz. „Pokud tento zdroj potravy chybí, všichni tito živočichové umírají hlady,“ řekl. Takové dominové efekty byly již pozorovány v Portoriku, kde nedávná studie zjistila, že u půdního hmyzu došlo v průběhu 35 let k poklesu o 98 %.
Například v Anglii mezi lety 2000 až 2009 klesl na obdělávané půdě počet běžně rozšířených motýlů o 58 %. Velká Británie má největší pokles hmyzu na celém světě, ale je to pravděpodobně kvůli tomu, že tato země byla zvlášť intenzivně studována.
Včely jsou také vážně postiženy. Pouze polovina druhů čmeláků nalezených v roce 1949 v Oklahomě (USA) existovala také v roce 2013. V roce 1947 byl počet včelích kolonií v USA ještě 6 milionů a od té doby zmizelo 3,5 milionu kolonií.
Existuje více než 350 000 druhů brouků, z nichž u mnohých se počet snížil, zejména se to týká chrobákovitých. U much, mravenců, mšic, štítovkovitých (Scutelleridae) a cvrčků je méně údajů. Experti však nevidí důvod domnívat se, že by na tom byli lépe než studované druhy.
Existuje také malý počet adaptabilních druhů, které početně rostou. Ale není to dost na to, aby se vyrovnaly ztráty. „Vždy existují některé druhy, které vyplní prostor po vyhynulých druzích,“ říká Sánchez-Bayo. Například v USA vzrůstá počet běžných čmeláků, protože mají toleranci vůči pesticidům.
Většina studií byla provedena v západní Evropě a USA. Některé studie jsou k dispozici také v Austrálii, Číně, Brazílii nebo Jižní Africe. Ale ve většině ostatních zemí existuje velmi málo studií o vývoji hmyzu.
Podle autora studie Sáncheze-Baya je intenzivní zemědělství hlavní příčinou úhynu hmyzu. Souvisí to s odstraňováním stromů a keřů, které obvykle pole obklopují. Zbývají tak pouze „holá pole, která jsou ošetřena syntetickými hnojivy a pesticidy“.
Výzkumník říká, že ústup hmyzu začal na počátku 20. století. V padesátých a šedesátých letech došlo k poklesu úbytku, ale v posledních dvou desetiletích dosáhl „alarmujících rozměrů“.
Sánchez-Bayo se domnívá, že insekticidy nově zavedené za posledních 20 let, včetně neonikotinoidů a fipronilu, jsou obzvlášť škodlivé, protože jsou běžně používány a zůstávají v životním prostředí. „Sterilizují půdu a zabíjejí všechny larvy.“
To zřejmě také ovlivňuje přírodní rezervace. Například pokles hmyzu zaznamenaný v Německu byl v chráněných oblastech změřen na 75 %.
Svět potřebuje změnit způsob, jakým produkuje potravu, říká Sánchez-Bayo. Ekologičtí zemědělci měli více hmyzu a příležitostné používání pesticidů v minulosti nevedlo k poklesu zaznamenanému v posledních desetiletích. „Je to intenzivní zemědělství v průmyslovém měřítku, které zabíjí ekosystémy.“
Jiní vědci mají také za to, že úbytek hmyzu je vážným globálním problémem. „Důkazy ukazují stejným směrem,“ říká profesor Dave Goulson z Univerzity v Sussexu ve Velké Británii.
„Měli bychom být velice znepokojeni, protože hmyz je v srdci každé potravní sítě, opyluje převážnou většinu druhů rostlin, udržuje půdu zdravou, recykluje živiny, bojuje proti škůdcům a mnoho dalšího. Můžete ho milovat nebo nenávidět, ale my lidé nemůžeme bez hmyzu přežít.“
Autor studie Sánchez-Bayo říká, že nedávno viděl úbytek hmyzu sám. Během rodinné dovolené cestoval 700 kilometrů přes australský venkov a dokonce ani nemusel čistit čelní sklo. „Před lety jste to museli dělat pořád.“
Za uplynulou dekádu se počet hmyzu snížil o 41%. V infografice vidíme, že např. úbytek u chrostíků (Trichoptera) činil 68 %, u motýlů 53 %, u brouků 49 %, u včel 46 % a u much 25 %.
Více infografiky na Statista