Pozice výrazně posílila také konzervativně-populistická strana EKRE.
Parlamentní volby v Estonsku vyhrála středopravá „Strana reformy“, která již v letech 2005 až 2016 místo premiéra země obsadila, informuje agentura Associated Press. Strana reformy dostala celkem 28,8 % podpory voličů. Strana dlouhodobě podporuje nízké daně a minimální stát.
Současná největší koaliční Strana středu premiéra země Juri Ratase dostala 23, 1 % hlasů a antiimigrační Konzervativní lidová strana Estonska (EKRE) skončila na třetím místě s celkem 17,8 % hlasů. Obě největší politické strany, které od roku 1991 dominují politice v zemi, si daly za úkol udržet populisty mimo vládu. Tato populistická a euroskeptická strana začala posilovat ve volbách v roce 2015, kdy získala kolem 8 %. Nynějších 18 % bude znamenat celkem 19 míst v parlamentu. Její lídr Mart Helme označil posílení strany za součást celoevropského trendu.
V nedělních volbách se do parlamentu dostalo celkem pět politických stran, které překonaly pětiprocentní hranici. Obě dominantní politické strany – Strana středu i Strana reformy – už odmítly koalici s populisty z EKRE, populisté sami ale takovou možnost (tj. vznik koalice) nevylučují.
Ve volbách v Estonsku byla celkem 63, 1 % účast, což bylo o něco méně než v roce 2015. Volební kampaň se věnovala především tématům sociálním, daňovým a hospodářským. Strana středu se zaměřila na sociální jistoty, penze a podporu mladých rodin, Strana reformy na vznik nových pracovních míst a na zlepšení podmínek pro podnikání.
V současné vládní koalici je vedle nejsilnější Strany středu také sociální demokracie a konzervativní Vlast, oběma se ale ve volbách nedařilo. Sociální demokracie ztratila přes 5 %, propadla se z 15,2 % na 9,8 %. Vlast, neboli Pro patria, ztratila skoro 2 %. Ze 13 % spadla na 11,4 %.