Německo se nestalo průkopníkem v oblasti obnovitelných zdrojů.
Nando Sommerfeldt a Holger Zschäpitz píší pro konzervativní noviny Die Welt, že Energiewende z Německa neudělala průkopníka v oblasti obnovitelných zdrojů.
Ceny elektřiny stále stoupají. A rozčilují se nad nimi nejen němečtí spotřebitelé, ale i celý průmysl, začínají autoři svůj kritický článek. Přesto to řada lidí byla ochotna skousnout, hlavně, že to prospěje dobré věci, vždyť Německo se dlouho těšilo postavení průkopníka v oblasti energetické změny.
Ovšem aktuální zpráva Světového ekonomického fóra (WEF) tvrdí něco jiného a je to pro Německo drtivé vysvědčení. Co se týče indexu „energetické změny“ (Energiewende) pak Německo oproti minulému roku o jeden stupeň spadlo a je na 17. místě. Nachází se tak dokonce o šest míst za Uruguayí, zoufají si autoři. Hodnoceno bylo 115 zemí dle cenové úrovně, energetické bezpečnosti a udržitelnosti.
Jenže umístění není to nejzávažnější. I ve výkonnosti si Německo vede špatně, je na 46. místě ze 115 zemí.
Podle autorů je tak vidět, v jak neuspokojivém stavu se „německý ekologický pionýr“ nachází. Jen díky minulosti se Německo nepropadlo i v oblasti energetické bezpečnosti a přístupu spotřebitelů k elektřině, které mu stále zajišťují vyšší příčky. Špatné je to ale s cenami elektřiny, spotřebitel platí v průměru 34 centů za kilowatthodinu. U průmyslu je pořadí ještě horší.
Jak občané, tak i firmy a stát kvůli dotacím platí za Energiewende opravdu hodně. Ale pokrok prostě není vidět, tedy alespoň podle údajů WEF. Ukazují totiž, že v žádné zemi není energetický mix tak nevýhodný jako v Německu.
Německá ekonomika stále závisí na fosilních palivech, v této oblasti je na 111. místě! Co se podílu uhlí na výrobě elektřiny týká, pak jen 19 zemí je na tom hůř než Německo. Německý uhelný problém lze jistě z velké části vysvětlit rychlým odchodem od jádra. Ten byl ale možný jen díky tomu, že zátěž na sebe vzaly právě uhelné elektrárny. Elektřina být musí, i když vítr nefouká a slunce nesvítí, pak prostě nastoupí uhelné elektrárny.
V podílu obnovitelných zdrojů je Německo až někde ve středu pole, na 55. místě.
I další indikátor dopadá pro Německo nevalně, píší autoři pro die Welt. Ukazuje, že to s tím „spořivým národem“ není zas tak slavné. V kategorii energetické intenzity je Německo na 33. místě.
Autoři zprávy také konstatují, že přechod k „Energiewende“ v celosvětovém měřítku stagnuje. V posledních pěti letech lze jen těžko pozorovat nějaký větší pokrok, uvádí zpráva WEF.
Ekonomové poukazují i na problém, který se v hodnocení zatím neodráží, a to je míra akceptace obyvatelstvem. Vysoké ceny pro konečné zákazníky ukazují, jak těžké je udržet ceny energie stravitelné pro občany a zároveň investovat do energetické přeměny.
Navíc se ukazuje, varují autoři, že rostoucí ceny elektřiny platí spíš domácnosti a malí podnikatelé než velké průmyslové podniky, což dokazuje, že náklady Energiewende nejsou rozloženy spravedlivě.
Studie může být využita studenty, kteří v rámci „Fridays for future“ požadují rychlý odchod od uhlí. Ale je možné, že utrpí i přijatelnost Energiewende pro občany. Neboť vyšší ceny energií pro dobrý účel, to ještě spotřebitel pochopí. Ale pochopí vysoké náklady v rámci neefektivního systému?
Články zveřejněné v rubrice Trendy nemusejí vyjadřovat názor redakce.