Až 200 milionů lidí se bude muset přestěhovat v případě, že bude pokračovat současný trend tání a zvyšování hladiny moří.
Ledové štíty Antarktidy a Grónska obsahují tak ohromné množství zmrzlé vody, že by při náhlém roztání zvýšilo střední úroveň mořské hladiny o 65 metrů. Jestli k tomu může dojít, se ptá článek Jonathana Bambera a Michaela Oppenheimera, kteří jsou odborníky v oblasti geografie a geologie.
Antarktický štít pokrývá plochu přibližně jeden a půlkrát větší než Austrálie a procesy, které se odehrávají v jedné jeho části nemusí být stejné jako v jiné – obdobně jako se například liší dopad periodických změn ve vzdušném proudění El Niño na východní a západní pobřeží Spojených Států. Místy je vrstva ledu na Antarktidě až 5 kilometrů silná a my máme minimální ponětí o podmínkách na jejím dně. Tyto podmínky mají ale velký význam pro rychlost, s jakou led reaguje na klimatické změny.
Z toho vyplývá, že máme značné problémy při vytváření modelových simulací, které se snaží zjistit, jak budou ledové štíty reagovat na klimatickou změnu v budoucnosti. Modely by musely zahrnovat nejen všechny procesy a nejistoty, o nichž víme, ale i ty, o nichž nevíme. A vzhledem k tomu si autoři myslí, že poslední zprávy Mezinárodního panelu pro klimatickou změnu pravděpodobně podcenily, nakolik budou tající ledové štíty přispívat ke zvýšení mořské hladiny.
Naštěstí nejsou modely jedinými nástroji pro předpovídání budoucího vývoje. Například je tu možnost využít metodu strukturovaného odborného posudku, kterou jeden z autorů využil v roce 2013. Odborníci posoudí problém, který je obtížné modelovat. Jejich úsudky jsou potom kombinovány s ohledem na to, do jaké míry hodnotí vlastní nejistotu. Tento přístup byl už aplikován i v jiných problematických případech modelování.
Vědci už od té doby vědci dokázali zlepšit modely pro reakce ledových štítů na klimatickou změnu, protože získávají lepší informace a kvalitnější údaje, včetně satelitních dat.
Dalo by se předpokládat, že s novými výzkumy, daty a znalostmi klesne nejistota ohledně toho, jak tání ledových štítů přispěje ke zvýšení mořské hladiny. Bohužel jsme však zjistili, že předpokládaný rozsah možných budoucích následků je čím dál horší.
Posudky celkem 22 odborníků z roku 2018 ukazují nárůst nejistoty. Výsledky jejich studie jsou závažné a tvrdí, že během posledních šesti let se nejistota ohledně budoucího vývoje ledových štítů oproti očekávání podstatně zvýšila. Experti odhadují, že pokud se globální teplota nezvýší o víc něž o 2°C, přispějí ledové štíty ke zvýšení mořské hladiny v nejlepším případě o 26 cm. Zároveň však dospěli k závěru, že existuje pětiprocentní možnost, že jejich příspěvek by mohl být až 80 cm.
Vezmeme-li v úvahu dva další faktory ovlivňující výšku mořské hladiny – ledovce, jež tají po celém světě, a oteplování vody v oceánech – pak by do roku 2100 střední zvýšení mořské hladiny mohlo přesáhnout jeden metr. V takovém případě by malé ostrovní státy prožívaly každý druhý den povodně, k nimž dosud dochází jednou za sto let, a prakticky by byly neobyvatelné, varují autoři.
Pokud bude i nadále pokračovat současný trend ekonomického růstu, dojde k oteplení až o 5°C. To by znamenalo zvýšení hladiny světových moří v roce 2100 minimálně o 51 cm. Ovšem, dodává článek dále, je tu opět zhruba 5 % možnost, že se hladina moří zvýší v důsledku tání ledových štítů a ledovců o dva metry. Potenciálně by to pak vedlo k přestěhování 200 milionu lidí.
Podle odhadů migrovalo v průběhu krize v Sýrii přibližně milión lidí do Evropy, a to během poměrně krátké doby (nikoliv sta let), což nedalo evropským zemím dostatek času k přípravě a přizpůsobení. Migrace vyvolaná zvýšením mořské hladiny by ohrozila existenci celých států a způsobila nepředstavitelný tlak na zdroje a prostor. Ještě je čas změnit kurz, ale není ho moc. Čím déle budeme otálet, tím budou obtíže větší, uzavírají autoři svůj článek.
Články zveřejněné v rubrice Trendy nemusejí vyjadřovat názor redakce.