Inteligentní zacházení s globalizací představuje recept na zvýšení národní odolnosti.
Martin Sandbu píše o tom, že cestuje nejen zboží, ale i znalosti. Pandemie koronaviru hraje do ruky těm, kteří se staví proti otevřenosti mezi zeměmi, píše v úvodu Sandbu. Když virus z jedné země způsobí po celém světě podmínky připomínající válečný stav, zní argument „musíme posílit národní odolnost a oslabit globalizaci“ opravdu lákavě.
Sandbu ovšem tvrdí, že to je špatný přístup. Vypadá to, že naše zranitelnost má kořeny v globalizaci, od přenášení virů po ekonomickou vzájemnou závislost. Výběr mezi otevřeností a národní odolností je ale falešný.
Nejsou to ale jen viry a choroby, co se šíří po obchodních cestách. Šíří se i znalosti a postupy, jak proti nim bojovat. Byli to čínští vědci, kteří krátce po objevení viru byli schopni ho dekódovat a podělit se o tuto znalost s celým světem. Podařilo se to díky globalizaci technologie, znalosti a komunikace.
Někteří říkají, že jsme se vzájemně moc propojili a jsme nyní závislí na Číně a na jejích dodávkách zdravotnického materiálu. Odolnost vůči epidemii znamená, že země má přístup k základnímu zboží.
Sandbu uvádí příklad Švýcarska a jeho obrovských rezerv, od jídla po zdravotní materiál. Problém prý není zásoby vytvořit, ale zaplatit za ně, zaplatit za něco, co s velkou pravděpodobností nebude nikdy využito.
Globalizované řetězce ale umožňují nižší ceny, připomíná autor. Globalizace nebrání státu, aby odolnost vyžadoval po firmách. To není nic proti globalizaci. Produkce „just in time“ a výrobní řetězce jsou dvě různé, i když koexistující, techniky. Sandbu si naopak pochvaluje diverzifikaci dodavatelů různých komponent v jednom výrobním řetězci.
Řada úvah míří dál, směrem k soběstačnosti. To je ale drahé, tvrdí Sandbu. Lepší je spolupracovat v bloku zemí, kterým se dá věřit, a otázku potravin, léků či respirátorů mezi ně rozdělit.
To je idea EU. Problémy s léky byly způsobeny nedostatkem liberalizace, míní autor. A jak se ukazuje v USA či Velké Británii, velké množství firem dokázalo rychle změnit svůj výrobní program a začít vyrábět to, co je potřeba.
Takže, když je možné změnit zpracovatelských průmysl jen během pár týdnů dokonce i v zemích, kde vláda plánuje hodně mizerně, pak je nedostatek produkční kapacity jen chiméra.
Země na epidemii nebyly připraveny, ale stačí s globalizací zacházet inteligentněji a už tím se zvýší jejich národní odolnost.
Články zveřejněné v rubrice Trendy nemusejí vyjadřovat názor redakce.