Návrat ke karanténním opatřením hodiny vedl v Srbsku k přesnému opaku. Protivládní protesty zaplnily ulice Bělehradu.
Srbové začali protestovat v ulicích hlavního města poté, co prezident Aleksandar Vučić oznámil obnovení víkendového zákazu vycházení, které mělo pomoct dostat pod kontrolu nemoc COVID-19. Případy nemoci v zemi rostou.
Obnovený zákaz vycházení a další omezení byly poslední kapkou pro mnohé v Srbsku, píše článek Al Jazeery o dění v zemi. Frustrace se v zemi vršila vzhledem k reakcím na pandemii, které připomínají horskou dráhu. Vláda totiž na začátku situaci zlehčovala, následně zavedla striktní opatření a poté začala rychlý návrat k normálu, a to asi měsíc před parlamentními volbami v zemi.
Kritici viní prezidenta Vučiće z druhé vlny infekcí, která se začala zvedat po volbách 21. června. Jedna z protestujících televizi řekla, že vláda se stará hlavně o vlastní zájmy a lidé jsou pro ni jen „vedlejší škoda“.
V Srbsku podlehlo nemoci kolem 370 lidí. Mnozí se ale domnívají, že vláda nesděluje pravdivá data. Srbská vláda tato obvinění odmítá.
Srbský prezident Vučić v úterý oznámil obnovení karanténních opatření v zemi a přiznal přitom, že k jejich uvolnění došlo příliš rychle. „Uvolnili jsme příliš, udělali jsme mnoho chyb a individuální vina leží na nás všech,“ řekl Vučić a vyvolal tím zlostnou reakci v podobě protestů na ulicích hlavního města. Vláda pak ustoupila ohledně zavedení zákazu vycházení, ale protestující z ulic neodešli. V žaludku jim totiž leží prezident, který je obviňován z narušování demokratických institucí země.
Kdo protestuje? Za protesty nestojí žádná politická strana a schází se na nich lidé s levicovými i pravicovými názory, tvrdí Al Jazzera v článku. Mezi protestujícími jsou mladí lidé, rodiny ale i skupiny vybavené pravoslavnými ikonami nebo vlajkami Kosova.
Ke střetům s policii došlo především první den protestů, díky akci skupin krajní pravice před parlamentem, kam se snažily násilím proniknout. Obecně ale protesty probíhají klidně. Ovšem mezi protestujícími se projevují názorové rozdíly a chybí jim politické vedení. Bez něj, jak říká profesor Bosko Tripković, rychle ustanou a ztratí mobilizační sílu.
Ohrozí protesty prezidenta Vučiće? Pravděpodobně nikoliv. Vučić politicky posiloval během posledních osmi let. Silné postavení mu zaručuje mimo jiné kontrola nad médii. Státní média protesty ignorovala. Navíc, politická opozice červnové parlamentní volby bojkotovala, takže vláda nyní kontroluje také parlament.
Prezident Vučić označil protestující za „zločinné chuligány“ a učinil také vágní náznaky, že se jedná o „zahraniční vměšování“. Provládní bulvár pak psal o přímo „ruském vměšování“, upozornila Al Jazeera v závěru.
Články zveřejněné v rubrice Trendy nemusejí vyjadřovat názor redakce.