Volby v USA: Výsledky ekonomické politiky Donalda Trumpa před pandemií jsou spíše smíšené. Kde se dopustil chyb a kde byl úspěšný?
Prezident Donald Trump voličům říká, že by ho měli znovu zvolit prezidentem kvůli jeho ekonomickému úspěchu. Před pandemií Covid-19 byla americká nezaměstnanost nejnižší za 50 let, v nejhůře placených zaměstnáních rostly mzdy o 5 % ročně a akciový trh vzkvétal. Trump toto vše považuje za důsledek své strategie snižování daní, deregulace a konfrontační obchodní politiky. Slibuje oživení ekonomiky po skončení pandemie. A mnozí voliči s ním souhlasí, jak ukazují průzkumy. Trumpovu ekonomickou politiku hodnotí The Economist (17/10/20, str. 12).
Jenže výsledky Trumpovy ekonomické politiky před pandemií jsou smíšené. Je pravda, že když se Trump stal prezidentem, ekonomika potřebovala stimul, který snížení daní a zvýšení výdajů opravdu přineslo. Úspěch ale zamaskoval škody, které způsobil protekcionismus, míní The Economist.
Trumponomika nedostála svým příslibům. V kampani roku 2016 Donald Trump sliboval nejméně 4% růst HDP, po nástupu do úřadu laťku snížil na 3 %. Průměrné tempo růstu mezi roky 2017 až 2019 ve skutečnosti činilo 2,5 %.
Tvrzení, že daňové škrty se zaplatí samy a snížení byrokracie podpoří byznys, se nepotvrdila. Ve skutečnosti se deficit státního rozpočtu USA zvýšil z 4,4 % na 6,3 % HDP.
Reformy regulací a daní s sebou nesly i některé negativní politické kroky – například snížení odpočtu daně na hypotéční úrok nebo snížení místních daní. Většina odhadů má pak za to, že dlouhodobé zvýšení růstu plynoucí z Trumpovy daňové reformy bude činit jen něco kolem 0,10 % za jeden rok (nebo i méně).
Pro předpandemickou situaci v USA nebyla tedy nijak zvlášť důležitá nabídka ani boom pracovních míst, mnohem důležitější bylo zpomalení globálního růstu v letech 2018 a 2019, kdy se ve srovnání americký růst propadl jen velmi mírně, neboť byl posílen vyšším rozpočtovým deficitem. V roce 2017 mnozí ekonomové tvrdili, že ekonomika a pracovní trh dosáhl svých limitů, takže podpora je špatně načasovaná. FED došel ke stejnému závěru v roce 2018 a čtyřnásobně zvýšil úrokové sazby. Důsledkem této „fiskální marnotratnosti“ byl tedy podle článku růst bez inflace.
Ironií je, že tento stimul by nebyl nutný, nebýt Trumpovy obchodní a celní války, která narušila důvěru a oslabila globální růst. Před pandemií MMF odhadoval, že zápas mezi USA a Čínou povede ke ztrátě 1 % globálního výkonu. Poslední výzkumy ukazují, že Trumpova cla vedla ke ztrátě více amerických pracovních míst, než pomohla vytvořit. Zaměstnanost v průmyslu sotva rostla, zatímco cla zvýšila ceny spotřebního zboží o asi 0,5 %, což je dost na to, aby došlo ke snížení průměrného příjmu domácností o skoro 1300 dolarů.
Trumponomika nabízí tři lekce. Pozitiva hlavně pro nejchudší pracovníky plynou z toho, že ekonomika šlape a pracovní trh je plný příležitostí. Tyto dvě podmínky by měly být nástrojem ekonomického oživení po pandemii, míní The Economist. Pokud to znamená vysoké státní schodky a nízké úroky, pak budiž.
Na druhém místě – v již deregulovaných ekonomikách se reformy v oblasti nabídky ne vždy nějak projeví na růstu. Politici by neměli slibovat ohledně růstu hory doly, zvláště v situaci, kdy je brzdí problémy, které nemohou ovlivnit, např. stárnoucí populace. Poslední lekcí jsou cla, která jsou obvykle sebezničujícím způsobem podpory průmyslu, škodí růstu i spotřebitelům.
The Economist končí: Trump byl v roce 2019 prezidentem země s nejlepšími podmínkami na trhu práce za celé dekády. Za to si zaslouží uznání. Trumponomiku ale přehnaně vychvaluje, byla jak pomocí, tak překážkou.
Články zveřejněné v rubrice Trendy nemusejí vyjadřovat názor redakce.