Které dopady pandemie budou dlouhodobé a co budou znamenat pro budoucnost ekonomiky, politiky nebo mezinárodních i mezilidských vztahů?
Komentátor Martin Wolf pro noviny Financial Times vysvětluje deset způsobů, jak koronavirus změní svět.
Dopad koronaviru byl masivní a okamžitý. Jaký ale bude dlouhodobý dopad?
Už víme, svět byl na pandemii připraven hodně špatně, píše Wolf. Na nemoc zemřelo 1,1 milionu především starších lidí. Některé země si ale počínaly lépe než jiné. Koronavirus způsobil globální recesi. Nicméně zase platí, že různé země jsou poškozeny různě. Hospodářská recese ekonomicky nejvíc dopadá na ty mladší, méně kvalifikované a také matky s dětmi.
Dodržování sociální vzdálenosti vedlo k poškození aktivit, které vyžadují lidskou blízkou přítomnost. Naopak pomohlo těm činnostem, které lze vykonávat z domova, z dálky. Cestovní ruch byl značně poškozen. Reakce fiskální a monetární politiky nemají v mírové době obdoby.
A také víme, že pandemie dál poškodila prostřednictvím „kdo za to může“ vztahy mezi Čínou a USA. A zesílila zpochybnění globalizace, především jejích výrobních řetězců.
A dlouhodobé dopady? Nejslavnější komentátor Financial Times nabízí svých deset hlavních bodů.
Budoucnost pandemie. Možná bude brzy vakcína, ale je těžké říct, jestli bude dostupná pro celý svět. Jestliže vakcína nebude široce dostupná, pak bude hrozba koronaviru trvat dlouho.
Druhým bodem jsou ekonomické ztráty. Wolf se domnívá, že řada ekonomik bude natrvalo menší a jejich občané chudší. Zároveň zdůrazňuje, že neexistuje žádný „trade-off“ mezi počtem úmrtí a ekonomickou prosperitou.
Třetí bod představuje ekonomická struktura. Nepřestaneme cestovat, ani dojíždět do práce, ale zároveň budeme dál využívat možností virtuálních schůzek. Budoucnost bude kombinací obojího, život i práce se natrvalo změní.
Čtvrtým bodem je potom podle Wolfa role technologií. To bude trend, který nelze zvrátit. Spolu s ním ale roste i role technologických monopolů. Wolf proto očekává, že stejně tak porostou snahy je regulovat.
V pátém bodě uvádí Wolf posílenou roli vlády. Velké krize obvykle vedou k tomu, že vlády posilují. Je možné, že budou natrvalo více intervenovat do ekonomiky.
Za šesté komentátor píše o rušení intervencí centrálních bank. Protože většina centrálních bank má nízké nominální i reálné úrokové sazby, nebude pro vlády zase tak těžké splácet dluhy a restrukturalizovat je. Vzhledem k tomu, že bude tlak na výdaje – směrem k obnově ekonomiky, dá se očekávat růst daní a zřejmě bude směřovat k těm nejbohatším.
Za sedmé je tu dopad na domácí politiku. Při zvládání koronaviru nehrálo roli, jestli má země demokratický režim, nebo ne. Důraz bude na efektivitu, na výkonnost vlády. Populisté jako Jair Bolsonaro, Boris Johnson či Donald Trump si vedli bídně. Možná dojde k posunu k politice, která bude výkonná.
Na osmém místě si Wolf všímá dopadu pandemie na mezinárodní vztahy. Pandemie je globální a vyžadovala by globální koordinaci. Bohužel ovšem pandemie posílila unilateralismus a konflikt. Situace mezi USA a Čínou se bude dál zhoršovat, míní.
Za deváté se jedná o dopad na globalizaci. Globalizace ve smyslu toků zboží začala zpomalovat už po Velké recesi v roce 2008. Koronavirus tuto tendenci dál posílí. Navíc je multilateralismus v krizi, vidíme to na vývoji WTO. Spory Číny s dalšími zeměmi se budou hůře řešit. Na druhou stranu ale posílí virtuální globalizace.
Poslední desátý bod věnuje Wolf správě „veřejných globálních statků“. V tomto případě vidíme dvě protichůdné tendence. Na jedné straně koronavirus ukázal, že je potřeba spolupracovat lépe. Pro budoucnost je spolupráce zásadní v otázkách klimatu. Nicméně vedle toho vzniká také otázka snížené legitimity mezinárodních dohod, což se týká zejména USA.
Koronavirus je obrovský šok, další po Velké recesi v roce 2008. Jeho dopady budou dlouhodobé a v určitých oblastech už jsou patrné, ale velká míra nejistoty do budoucnosti přetrvává.
Články zveřejněné v rubrice Trendy nemusejí vyjadřovat názor redakce.