Zvýšená poptávka po lithiu se neobejde bez dopadů pro přírodní prostředí, a to díky způsobům jeho těžby. Nezničí zelená technologie přírodu?
V letech 2015 až 2018 se cena uhličitanu lithného, zdroje jednoho z nejdůležitějších prvků elektroniky, více než ztrojnásobila. Pro elektronický průmysl to byl nepříjemný šok, protože lithium je klíčovou složkou dobíjecích baterií, které napájí vše od smartphonů, přes zubní kartáčky až po elektromobily, uvedla BBC.
„Jednalo se o nejextrémnější cenový výkyv v historii lithia a zdůraznil zásadní výzvy, kterým trh čelí,“ říká Andrew Miller, produktový ředitel Benchmark Mineral Intelligence, cenové zpravodajské agentury.
Poptávka výrobců elektrických automobilů pomohla v roce 2018 tlačit cenu uhličitanu lithného na vrchol 20 694 dolarů za tunu, což je nárůst z 5 312 dolarů na začátku roku 2015. Cena se poté stáhla a nedávno se obchodovala kolem 6 700 dolarů za tunu.
Producenti se snažili zvýšit produkci, ale kritici tvrdí, že tradiční výrobní techniky poškozují životní prostředí. Metoda používaná v takzvaných zemích lithiového trojúhelníku v Bolívii, Argentině a Chile je také podrobně zkoumána.
Solné pláně neboli salares v tomto regionu obsahují více než 75 % světových ložisek lithia a je pravděpodobné, že budou zdrojem velké části budoucích dodávek. Solný roztok je čerpán zpod solných ploch do obrovských odpařovacích bazénů, což je proces, který po sobě zanechává uhličitan lithný. Vyžaduje to obrovské množství slané vody a místní obyvatelé se obávají vlivu na zásobování vodou.
V regionech, jako je argentinský Salinas Grandes, se místní obyvatelé brání dalšímu rozvoji těžebních společností. Nyní však technologické firmy tvrdí, že mají na tento problém možnou odpověď.
I když se jejich metody liší, široce zapadají pod záštitu technologií přímé extrakce, která zahrnuje filtrování uhličitanu lithného přímo ze solného roztoku, spíše než spoléhání se na sluneční odpařování.
Začátkem letošního roku zveřejnila mezinárodní skupina vědců pod vedením Monash University v Melbourne článek v časopise Nature Materials, který popisuje použití technologie využívající syntetické membrány k odfiltrování lithia ze solného roztoku.
Profesor Huanting Wang, vedoucí výzkumu, pracuje na této technologii šest let a skupina nyní začíná obchodní partnerství pro další rozvoj této technologie. „[Může] potenciálně zlepšit produktivitu a udržitelnost životního prostředí snížením používání chemikálií a odpadu,“ říká.
Zničí zelená technologie chilskou poušť?
Na to se ptá krátká reportáž Guardianu.
Atacama v severním Chile je nejsušší poušť na světě. Obsahuje 40 % světových zásob lithia – základní složky v dobíjecích bateriích používaných v zelené technologii. Domorodí vůdci a vědci tvrdí, že plány Chile na zásobování globálního boomu zelené energie lithiem zabíjí poušť Atacama. Jak násilné protesty otřásají zemí, bojují za zastavení těžby.
Sonya Ramosová má za to, že těžba lithia zabíjí poušť. Narůstající počet chilských vědců souhlasí. Mikrobioložka Christina Doradorová se ptá: „Co se stane, když bude těžba lithia v tomto velkém měřítku pokračovat? Jaký dopad to bude mít např. na lamy vikuni?“
„Lamy budou muset migrovat, pokud na této poušti nebude voda, tak to znamená smrt. Tak je to jednoduché… Pokud by země, které kupují lithium, pochopily jakou škodu páchají, přišly by na to, že kompletně ničí místo, které má mnohem větší cenu, než to lithium, které se zde vytěží,“ říká Ramosová.
Psali jsme:
- Další bitva o strategické lithium
- Rosatom chce koupit chilské lithium
- Důležitost lithia pro „Energiewende“