Manuela Kroppová hodnotí doporučení Evropské komise k ochraně klimatu. Jedním z nedostatků je podle ní chybějící důraz na sociální spravedlnost. Nabízíme další pohled na problémy klimatické změny.

Evropská unie 14. července zveřejnila projekt klimatické ochrany „Fit for 55“ (česky Fit pro 55), který má realizovat evropskou klimatickou legislativu. Jako celek jsou zásluhy Fit for 55 smíšené. Obsahuje sice kroky dobrým směrem, ale také obsahuje body, které ukazují na nutná zlepšení v oblasti klimatické ochrany a sociální spravedlnosti.

Balíček s názvem Fit for 55 má charakter doporučení a musí být vyjednán v následujících měsících v dalších legislativních orgánech EU, v Evropském parlamentu a v Radě Evropské unie (složené z členských zemí). Znamená to, že současná doporučení mohou být rozředěna nebo vylepšena podle politických většin, které jsou v EP i v Radě EU.

Emise skleníkových plynů a obnovitelná energie

Nejprve je zarážející, že cíl EU snížit do roku 2030 emise skleníkových plynů o 55 % oproti úrovni z devadesátých let není v projektu Fit for 55 aktualizován. A co víc, dohodnutých 55 % není ani zdaleka dost na to, aby EU umožnila hranici snížení teplot o 1,5 stupně. Mezi vědci panuje shoda, že cíl snížení pro EU musí být nejméně 65 %, ne-li dokonce 70 %.

Kromě toho navrhovaný evropský cíl rozšíření obnovitelných zdrojů energie do roku 2030 v balíčku Fit for 55 byl, pravda, zvýšen z předchozích 32 % na 40 %, což je ale i tak nedostatečné pro splnění Pařížské dohody o klimatu. Potřebujeme totiž nejméně 50 % obnovitelných zdrojů v evropském energetickém mixu, abychom dosáhli sociálně-ekologické obnovy našeho hospodářství. Samotné vítané plány na převedení evropského ocelářského průmyslu na ekologicky šetrnou zelenou vodíkovou energii vyžadují mnohem větší rozšíření obnovitelných zdrojů k tomu, aby bylo možné vyrobit dostatečné množství zeleného vodíku.

V balíčku Fit for 55 Evropská komise nenavrhla vnitrostátně závazné cíle rozšíření obnovitelné energie, které by mohly členské státy silněji přimět k respektování evropských cílů.

Graf: Emise skleníkových plynů podle agregovaného sektoru

Tento graf ukazuje množství emitovaných skleníkových plynů podle odvětví. Obzvláště na CO2 náročné jsou sektory dodávek energie, průmyslu a dopravy. Odvětví dopravy vykazuje od roku 2014 zřetelný nárůst emisí.

Zemědělství

Zemědělství v balíčku Fit for 55 nehraje téměř žádnou roli. Evropská komise ve svém nařízení o sdíleném úsilí zanedbala zavedení závazného cíle pro snížení emisí skleníkových plynů. To je samozřejmě kontraproduktivní, protože zemědělství musí hrát důležitou roli v ochraně klimatu; snížení emisí skleníkových plynů je stejně nezbytné jako zachování nezastavěné půdy (což jsou důležité jímky CO2) a zásadně se musí změnit i produkce potravin.

Omezení CO2 vozového parku

Poněkud pozitivnější je návrh Evropské komise na zvýšení limitů CO2 pro vozový park pro osobní automobily a lehká užitková vozidla a na vyhlášení konce spalovacího motoru přibližně do roku 2035. Daleko lepší by však bylo navrhnout jasnou horní hranici CO2, která vstoupí v platnost co nejdříve a nezačne až v roce 2030. Kromě toho by bylo důležité stanovit dřívější datum (už do roku 2030) zániku spalovacího motoru. Doprava je jediným odvětvím, v němž se emise v posledních letech zvýšily a které je naléhavě nutné rekonstruovat tak, aby se dosáhlo sociálně spravedlivého bodu obratu v oblasti mobility. Zde by mělo být jasné, že výroba malých, výkonných elektromobilů musí mít prioritu k tomu, aby se vyřešily problémy „prostorové spravedlnosti“ v našich městech (dopravní zácpy, parkovací místa).

Při tom všem se samozřejmě nesmí zapomínat na zájmy zaměstnanců v evropském automobilovém průmyslu; zde potřebujeme spravedlivý přechod (jak požadují odbory IG Metall a IndustriALL), který zaručí dobrou práci (dobrý plat, sociální zabezpečení, slovo pro zaměstnance ve firmě) a kolektivní smlouvy, možnosti dalšího vzdělávání (pro přechod na výrobu elektrických vozidel pro místní veřejnou dopravu a železnici, stejně jako vzdělávání pro práci v jiných odvětvích), stejně jako zapojení odborů do formování této transformace.

Železniční sítě

Potřebná modernizace a rozšíření železničních sítí, včetně přeshraničních tras, a místní veřejné dopravy bohužel v projektu Fit for 55 nehrají žádnou roli (ačkoli rok 2021 byl vyhlášen Evropským rokem železniční dopravy). O to více je politováníhodné, že právě zde by se mohly šetřit velké masy skleníkových plynů a vytvořit tisíce pracovních míst ve výstavbě infrastruktury, výrobě železničních vozidel a vozidel místní veřejné dopravy.

Pro samotné Německo by to znamenalo 200 000 pracovních míst v následujících deseti letech v oblasti řidičů a zachování dopravních služeb a dalších 200 000 pracovních míst prostřednictvím federálních investic do železniční infrastruktury a veřejné místní dopravy. Podobné návrhy existují i pro Francii; „Un million d’emplois pour le climat“ předkládá podrobné výpočty, jak by potřebná sociálně-ekologická transformace mohla vytvořit tisíce pracovních míst. Železniční spojení mezi evropskými městy, která byla v posledních letech zrušena, musí být obnovena, stejně jako spolehlivý celoevropský systém nočních vlaků. Dále je třeba na evropské úrovni stanovit jednotné parametry pro železniční spojení, aby se tak rozšířilo přeshraniční spojení.

Letectví a lodní doprava

Objem dopravy se nesmí snižovat pouze na silnicích, ale také ve vzduchu. Ačkoli je vítaným vývojem, že Evropská komise v balíčku Fit for 55 nakonec uznala za vhodné navrhnout kerosinovou daň pro mezievropské lety, pro nákladní lety bude učiněna výjimka. To je přirozeně naprosto kontraproduktivní. Až dosud členské státy EU přicházely kvůli chybějící dani z kerosinu o zhruba 27 miliard eur ročně, což jsou peníze, které by bylo možné použít na socioekologickou transformaci.

Evropská komise dále navrhuje udržitelné námořní palivové a bezemisní technologie. To zní zpočátku pozitivně, ale hrozí, že tato konfigurace přinese skutečný boom problematických biopaliv a fosilního kapalného plynu. Biopaliva představují problém v tom, že konkurují zemědělskému využití půdy („nádrž versus miska“) a ohrožují biologickou rozmanitost prostřednictvím monokultur. Ať je tomu jakkoliv, iniciativa zahrnout námořní dopravu do obchodování s emisemi je pozitivní, protože to zvýší náklady na používání fosilních paliv.

Obchodování s emisemi

Musím kritizovat návrh, aby se v balíčku Fit for 55 obchodování s emisemi vztahovalo i na odvětví dopravy a teplárenství. Znamená to, že všude v EU budou v těchto odvětvích také zavedeny ceny CO2, což povede k růstu cen. Na jedné straně je to nespravedlivé, protože energeticky náročná odvětví budou i nadále dostávat zdarma certifikáty CO2, a budou tak de facto osvobozena od cen CO2. Kupní síla v jednotlivých členských státech je navíc velmi nerovnoměrná, takže jednotná cena CO2 bude mít na lidi velmi rozdílné dopady podle lokality. Hrozilo by, že pro občany vznikne ještě větší sociální nespravedlnost a finanční zátěž.

Přestože návrh Evropské unie obsahuje (velmi minimálně rozpočtovaný) Fond pro sociální klima, s jehož pomocí nemají být lidé takto zatíženi, je na členských státech, aby rozhodly, jak tento fond využijí. Takže není jasné, zda se prostředky skutečně dostanou k občanům, kteří například trpí energetickou chudobou a/nebo zvýšenými náklady na benzín. Například v Německu jsou nájemci bytů jedinými nositeli zvýšených nákladů prostřednictvím ceny CO2 za topný olej a plyn, ačkoli rozhodnutí o tom, jaký systém vytápění jejich budova využívá, nenesou oni, ale pronajímatel. To je společensky nespravedlivé. Stejný obrázek vidíme v odvětví dopravy: cena CO2 pro celou EU zvýší náklady na benzín, což nejvíce zatíží ty, kteří jsou závislí na autech (zejména lidé dojíždějící za prací) a nemohou snadno přejít na elektromobily. Proto musíme rozšířit alternativy šetrné ke klimatu: komplexní, spolehlivou místní veřejnou dopravu a železniční dopravu.

Závěrem můžeme říci, že pravidla navržená skupinou Fit for 55 pro zpřísnění limitů CO2 pro osobní automobily a lehká užitková vozidla jsou pozitivní. Nicméně jako celek je balíček stále nedostatečný, a to právě z hlediska evropského cíle v oblasti klimatu a cíle rozšíření obnovitelných zdrojů energie. Zde je naléhavě zapotřebí, aby dva legislativní orgány EU – Evropský parlament a Rada členských států – balíček vylepšily. Jen povodně před několika týdny v západní Evropě by měly všem názorným způsobem připomenout, jak drasticky musí Evropská unie a její členské státy zvýšit své úsilí o ochranu klimatu.

Psali jsme:

Článek vychází ve spolupráci s Transform!europe.

Evropský klimatický balíček „Fit for 55“ je nedostatečný a nevyrovnaný