Někteří evropští prodejci zbraní na Blízkém východě a v severní Africe přispívají ke konfliktům, které jsou příčinou nucené migrace, následně tyto firmy vydělávají na ochraně hranic v souvislosti s migrací.
Zpráva Marka Akkermana z Transnacionálního institutu (Transnational Institute – TNI) rozebrala podnikání v oblasti výstavby zdí, které je zároveň zdrojem a přínosem masivního rozšíření veřejných výdajů na ochranu hranic ze strany Evropské unie a jejích členských států. Některé z firemních příjemců jsou také globálními hráči, kteří využívají celosvětový trh s ochranou hranic, jehož hodnota se v roce 2018 odhadovala na přibližně 17,5 miliardy eur a v příštích letech se očekává roční růst o nejméně 8 %.
Tok peněz od daňových poplatníků ke stavitelům zdí je velmi výnosný a neustále roste. Zpráva z roku 2019 uvádí, že od konce studené války společnosti vydělaly nejméně 900 milionů eur, které země EU utratily za pozemní zdi a ploty.
Neúplné údaje (co do rozsahu a let) znamenají, že skutečné náklady budou činit nejméně 1 miliardu eur. Kromě toho společnosti, které poskytují technologie a služby doprovázející zdi, rovněž využily část stálého toku finančních prostředků z EU – zejména z Fondu pro vnější hranice (External Borders Fund; 1,7 miliardy eur za období 2007-2013) a Fondu pro vnitřní bezpečnost (Internal Security Fund), Hraničního fondu (Borders Fund; 2,76 miliardy eur, 2014-2020).
Výdaje EU na námořní opatření činily v letech 2006-2017 nejméně 676,4 milionů eur (včetně 534 milionů eur vynaložených agenturou Frontex; 28,4 milionů eur vynaložených EU na operaci Sophia a 114 milionů eur vynaložených Itálií na operaci Mare Nostrum) a byly by mnohem vyšší, kdyby se započítaly všechny operace pobřežní stráže středomořských zemí.
Celkové výdaje na evropskou virtuální zeď dosáhly v letech 2000 až 2019 nejméně 999,4 milionů eur. (Všechny tyto odhady jsou dílčí, protože zdi jsou financovány z mnoha různých finančních mechanismů a údaje nejsou dostatečně transparentní).
Tento boom rozpočtů na hranicích bude dále narůstat. Evropská komise v rámci svého rozpočtu na příští rozpočtový cyklus EU (2021-2027) vyčlenila 8,02 miliardy eur pro svůj Fond pro integrovanou správu hranic (Integrated Border Management Fund).
Velcí hráči zbrojního průmyslu
Zejména tři obří evropské vojenské a bezpečnostní společnosti hrají klíčovou roli na mnoha typech evropských hranic. Jsou to Thales, Leonardo a Airbus.
Thales je francouzská zbrojní a bezpečnostní společnost s významným zastoupením v Nizozemsku, která vyrábí radarové a senzorové systémy používané mnoha loděmi při ochraně hranic. Systémy Thales používaly například nizozemské a portugalské lodě nasazené v operacích agentury Frontex.
Společnost Thales rovněž vyrábí systémy námořního dohledu pro bezpilotní letouny a pracuje na vývoji infrastruktury hraničního dohledu pro Eurosur (European Border Surveillance System – Evropský systém ostrahy hranic), zkoumá možnosti sledování a kontroly uprchlíků před jejich příchodem do Evropy pomocí aplikací pro chytré telefony a pro Evropskou kosmickou agenturu a agenturu Frontex zkoumá využití pseudosatelitů ve velkých výškách (HAPS – High Altitude Pseudo Satellites) pro ochranu hranic. HAPS jsou platformy, které se vznášejí nebo létají ve velké výšce jako běžná letadla, ale fungují spíše jako satelity – s tím rozdílem, že místo z vesmíru mohou zůstat na místě v atmosféře týdny nebo dokonce měsíce, což umožňuje přesné monitorování a sledování, komunikaci s velkou šířkou pásma nebo zálohování stávajících služeb satelitní navigace.
Společnost Thales zajistila bezpečnostní systém pro vysoce militarizovaný přístav v Calais. Díky akvizici velké (biometrické) společnosti Gemalto, která se zabývá zabezpečením identity, se stala významným hráčem v oblasti vývoje a údržby virtuálních zdí EU. Podílela se na 27 výzkumných projektech EU v oblasti ochrany hranic.
„Virtuální zdi“
Italská zbrojní společnost Leonardo je předním dodavatelem vrtulníků pro ostrahu hranic, které Itálie použila v operacích Mare Nostrum, Hera a Sophia. Je také jedním z hlavních dodavatelů bezpilotních letounů (neboli dronů) pro evropské hranice, s nimiž Evropská agentura pro námořní bezpečnost (EMSA – European Maritime Safety Agency) v roce 2017 uzavřela smlouvu v hodnotě 67,1 milionů eur na dodávky pro agentury pobřežní stráže EU.
Společnost Leonardo byla také členem konsorcia, kterému bylo v roce 2019 přiděleno 142,1 milionů eur na implementaci a údržbu virtuálních zdí EU, konkrétně jejího systému EES (Entry/Exit System). Systém vstupu/výstupu (EES) bude automatizovaný informační systém pro registraci cestujících ze třetích zemí, a to jak držitelů krátkodobých víz, tak cestujících bez víz, při každém překročení vnější hranice EU. Systém bude registrovat jméno osoby, typ cestovního dokladu, biometrické údaje (otisky prstů a snímky obličeje) a datum a místo vstupu a výstupu. Očekává se, že systém EES bude uveden do provozu v první polovině roku 2022.
Leonardo a Thales vlastní společnost Telespazio, která se podílí na projektech EU v oblasti satelitního pozorování (REACT – Radar imagery application supporting actionable intelligence a Copernicus) využívaných pro ostrahu hranic. Leonardo se podílelo na 24 výzkumných projektech EU v oblasti bezpečnosti a kontroly hranic, včetně vývoje systému Eurosur.
Celoevropský zbrojní gigant Airbus je klíčovým dodavatelem vrtulníků používaných při hlídání námořních a některých pozemních hranic, které nasazují Belgie, Francie, Německo, Řecko, Itálie, Litva a Španělsko, včetně námořních operací Sophia, Poseidon a Triton. Společnost Airbus a její dceřiné společnosti se podílely na nejméně 13 výzkumných projektech v oblasti bezpečnosti hranic financovaných EU, včetně projektů OCEAN2020, PERSEUS (Protection of European BoRders and Seas through the IntElligent Use of Surveillance) a LOBOS.
Významná role těchto zbrojních společností není překvapivá. Jak ukázala studie Border Wars (2016), tyto společnosti prostřednictvím svého členství v lobbistických skupinách – Evropské organizaci pro bezpečnost (EOS – European Organisation for Security) a Asociaci evropského leteckého, kosmického a obranného průmyslu (ASD – AeroSpace and Defence Industries Association of Europe) – sehrály významnou roli při ovlivňování směřování politiky EU v oblasti hranic.
Je zvrácené, že tyto firmy patří také mezi čtyři největší evropské prodejce zbraní na Blízkém východě a v severní Africe, čímž přispívají ke konfliktům, které jsou příčinou nucené migrace.
Indra je dalším významným firemním hráčem v oblasti hraničních kontrol ve Španělsku a Středomoří. Získala řadu zakázek na opevnění Ceuty a Melilly (španělských enkláv v severním Maroku). Společnost Indra rovněž vyvinula systém hraniční kontroly SIVE (s radarem, senzory a vizuálními systémy), který je zaveden na většině španělských hranic a také v Portugalsku a Rumunsku. V roce 2018 získala smlouvu v hodnotě 10 milionů eur na dvouletou správu společnosti SIVE na několika místech. Indra je velmi aktivní při lobbování v EU a je významným příjemcem finančních prostředků EU na výzkum, koordinuje projekt PERSEUS, jehož cílem je další rozvoj systému Eurosur, a síť Seahorse Network, síť mezi policejními složkami v zemích Středomoří (v Evropě i v Africe), jejímž cílem je zastavit migraci.
Izraelské zbrojní firmy jsou rovněž významnými příjemci zakázek EU na ochranu hranic. V roce 2018 si agentura Frontex vybrala dron Heron od společnosti Israel Aerospace Industries pro pilotní testovací lety pro sledování ve Středozemním moři. V roce 2015 prodala izraelská společnost Elbit Systems šest svých bezpilotních letounů Hermes švýcarské pohraniční stráži v kontroverzní transakci za 230 milionů eur. Od té doby podepsala smlouvu o dodávkách bezpilotních letounů s Evropskou agenturou pro námořní bezpečnost (EMSA) jako subdodavatel portugalské společnosti CEIIA (2018), jakož i smlouvy o dodávkách technologií pro tři hlídková plavidla pro řeckou pobřežní stráž (2019).
Španělský „žiletkový“ monopol, navyšované náklady a korupce
Většinu zdí a plotů, které byly v Evropě rychle postaveny, postavily národní stavební společnosti, ale jedna evropská společnost v této oblasti dominuje: European Security Fencing, španělský výrobce žiletkového drátu, zejména svinutého drátu známého jako concertinas. Nejznámější je díky žiletkovému drátu na plotech kolem Ceuty a Melilly. Dodala také žiletkový drát pro plot na hranici mezi Maďarskem a Srbskem a její concertinas byly instalovány na hranicích mezi Bulharskem a Tureckem a Rakouskem a Slovinskem, dále v Calais a na několik dní na hranici mezi Maďarskem a Slovinskem, než byly odstraněny. Vzhledem k jejímu dlouhodobému monopolu na trhu jsou její žiletkové ploty velmi pravděpodobně používány i na dalších hranicích v Evropě.
V mnoha případech skutečné náklady na zdi a související technologie převyšují původní odhady. Objevilo se také mnoho obvinění a právních obžalob z korupce, v některých případech proto, že projekty byly zadány firemním přátelům vládních úředníků.
Psali jsme:
- Ochrana hranic: Pomoc ze strany Frontexu není dostatečně účinná (1. část)
- Ochrana hranic: Agentura Frontex a její bobtnající rozpočet (2. část)
- Ochrana hranic: Agentura Frontex a lobbisté (3. část)
- Ochrana hranic: Výnosný byznys pro mnoho aktérů (4. část)
Články zveřejněné v rubrice Trendy nemusejí vyjadřovat názor redakce.