Průvodce jazzem Jana Schneidera pokračuje dalším dílem a i dnes jazzově reflektuje téma míru.
Bubeník Beaver Harris se svým bandem doprovází Maxine Sullivan, která zpívá jeho píseň Can There Be Peace? Ten otazník je dobrým můstkem k přemýšlení nad tím, v jaké asi situaci staří moudří pravili, že „jde-li o to, dosáhnout míru, smí člověk změnit své slovo“ (tolik talmud; v komentáři je to dokonce rozvedeno tak, že „je dovoleno lhát, jde-li o to, zjednat mezi člověkem a jeho bližním pokoj.“)
Opět bubeník, tentokrát Rashied Ali, hraje se svou skupinou skladbu Johna Coltranea Peace on Earth (na kontrabas hraje můj oblíbenec Omer Avital). Tématicky se nabízí doplnit tuto kompozici citátem Normana Mailera: „Mírový a ve shodě žijící svět je tajemné strašidlo, které leká militaristy a advokáty.“
Na konec jedna omlazovací písnička, která z pamětníků i pamětnic v mžiku shodí padesát let: Herbie Mann a „Battle Hymn of the Republic“. Místo nějakých mouder si pouze neodpustím docela přízemní, totiž bubenickou doušku – asi nejsem jediný, kdo se podle výtečného bubeníka Gene Chrismana učil, jakými jemnými a skvostnými fígly se dá postupně vygradovat skladba „zespodu“. Musím říci, že to kouzlo opět zafungovalo!