Zpráva dne: Nová zpráva OECD o zaměstnanosti ukazuje a nový paradox: vysokou zaměstnanost ve srovnání s čísly z roku 2007, ale zhoršení podmínek, výhledů do budoucnosti a mezd pracovníků.
Je to paradox: rekord u pracovních míst, ale vztek ohledně nerovností, píše se ve zprávě OECD.
Počet lidí, kteří pracují ve vyspělých zemích překročil předkrizové úrovně, ale nově vytvořená pracovní místa mají více polarizující charakter a jsou více nejistá než ta, která byla zničena.
OECD o tom informovala ve své roční zprávě o pracovních místech. Uvádí, že míra zaměstnanosti v kategorii 15-74 let dosáhla v zemích OECD 61 %. Je to více než rekord 60,8 % z konce roku 2007, tedy před vypuknutím Velké recese.
Vztek na globalizaci a nerovnosti
Jedná se o paradox, na jedné straně zaměstnanost roste, na straně druhé je zde velký vztek pracovníků kvůli globalizaci a nerovnosti.
Lidé necítí žádný prospěch z toho, že mají zaměstnání, mají stagnující mzdy a žádné vyhlídky, uvedl šéf OECD Angel Gurría. Populistická vzpoura proti globalizaci je problémem i pro politiky, které dlouhodobě navrhovaly organizace jako právě OECD. Ty totiž zdůrazňovaly výhody globální integrace.
Trh práce se „vydlabává“ uprostřed, střední kvalifikace poklesla o 9,5 procentního bodu, narostla především nízká kvalifikace.
Asi třetina této polarizace byla způsobena kvůli destrukci míst v továrnách a jejich náhradou za méně kvalifikované práce v oblasti služeb. A ten další důvod byla polarizace uvnitř sektorů. Podle OECD je to více vliv nových technologií než globalizace, i když přiznává, že je obtížné tyto dva vlivy od sebe oddělit.
OECD také vypracovala nový systém, jak ocenit kvalitu, inkluzi a odolnost trhu práce. jde např. o to, kolik lidí vydělává méně než medián, rozdíly mezi platy mužů a žen atd.
Nejistota na trhu práce a nízké příjmy se zvýšily
A podle těchto ukazatelů se v mnoha zemích OECD v letech 2006-2015 zvýšila nejistota na trhu práce a také nízké příjmy. Zlepšení na trhu práce se týkalo Německa, Izraele a Polska, na druhé straně jasné zhoršení zaznamenalo Španělsko a Řecko.
OECD ale také změnila svou politiku vůči členským zemím – tedy návrhy, jak zlepšit trhy práce. Stala se podstatně vstřícnější k odborům, především k centralizaci kolektivního vyjednávání.
Uvádí, že „přizpůsobení trhu práce strukturálním změnám bude fungovat lépe, pokud odbory či jiné formy reprezentace zaměstnanců umožní vzít plně v úvahu zájmy zaměstnanců.“
Jedná se o jasný posun v náhledu organizace. Toto uznání důležitosti odborů bylo nyní přetransformováno v doporučení, jak posílit vyjednávání a sociální dialog na úrovni jednotlivých zemí. Došlo také k přiznání, že v minulosti doporučení MMF a OECD decentralizovaly a oslabily vyjednávání systémy.