Podle výzkumníků Mezinárodní organizace práce (ILO) změnila globalizace významně způsob výroby zboží. Zpracovatelské výrobky se vyrábějí ze vstupů z celého světa pomocí složité sítě produkce, která spojuje pracovníky a firmy z různých sektorů a zemí. Ale také sektor služeb se zapojil do výrobního procesu.
Rostoucí globální výroba a rostoucí význam služeb v produkci zpracovatelských výrobků vedl k nárůstu významu služeb v globálních řetězcích. Jejich počet roste velmi dynamicky.
Automobily, pračky nebo mobilní telefony jsou příklady zboží, které jsou vyráběny globálně. Ale i s touto výrobu souvisí služby, jako je vývoj software, design či marketing.
Technologický pokrok a spotřebitelské preference vedou k tomu, že komplikovanější produkty vyžadují pro svou “výrobu”, ale samozřejmě také prodej stále větší podíl služeb.
V roce 2011 to bylo 96,6 milionů pracovníků sektoru služeb, kteří byli zapojeni do globálních řetězců vyrábějících zpracovatelské výrobky. Je to téměř dvojnásobek oproti roku 1995. 62,3 milionů těchto pracovníků pracovalo v rozvíjejících se ekonomikách a 34,4 milionů ve vyspělých zemích.
Hovoří se proto o větší obchodovatelnosti služeb, což znamená, že mohou být outsourcovány tomu poskytovali, který nabídne nejlepší poměr ceny a kvality. Služby se tedy rozrůstají také v rozvíjejících se ekonomikách, přestože celkově ve vyspělých zemích tvoří podstatně větší část na zaměstnanosti.
Globalizují se tedy rovněž služby. Snižující se dopravní náklady, možnosti moderních technologií, zlepšené komunikační možnosti znamenají, že firmy mohou hledat služby za tu nejlepší cenu globálně.
Přestože tak mohou vznikat nova pracovní místa, firmy také čelí zesílené globální konkurenci. Ta může vest k ohrožení vysoce placených míst ve vyspělých zemích, obzvláště těch, které je snadné outsourcovat.