Ne všechny krize se stávají skutečně bodem obratu. Po skončení pandemie svět rozpoznáme.
Richard Haass pro Foreign Affairs tvrdí, že koronavirová pandemie povede ke zrychlení dějin, nikoliv ale ke změně. Haass je toho mínění, že ne všechny krize se stávají skutečně bodem obratu. Jeho článek reaguje na celou řadu názorů, které v pandemii vidí zdroj zásadních přeměn světa.
Haass zdůraznil, že pandemie odkryla a posílila základní rysy současné geopolitiky. Krize tak představuje jednu ze zastávek na cestě, na kterou se svět vydal před několika dekádami. Na předpovědi ohledně toho, kdy krize skončí, je příliš brzy. Nicméně svět po krizi bude svět, který budeme rozpoznávat, je přesvědčen autor. Bude to svět upadajícího vedení USA, menší globální spolupráce a neshod mezi velmocemi.
USA nevedou a nepovedou
Současnou krizi charakterizuje například slabé lídrovství US než takové, které by odpovídalo potřebám boje proti koronaviru. Také jiné země, nejen USA, se starají samy o sebe, některé se obracejí o pomoc k Číně. Haass míní, že umenšování vlivu USA ve světové politice je trendem poslední dekády a není ničím novým. Důležitým motivem této změny je skutečnost, že samotné Spojené státy přestaly usilovat vůli o mezinárodním vedení. Trumpův program Amerika na prvním místě je vyjádřením této změny, ukazuje dále článek. Stojí na předpokladu, že angažmá USA ve světě bylo zbytečné, nebylo nutné, a především nemělo pozitivní spojitost s blahobytem doma. Koronavirová pandemie nejspíš tyto pocity v USA dál posílí.
Dávno před koronavirem byl také patrný pokles popularity amerického modelu ve světě. V důsledku domácí politiky i špatného zvládnutí finanční krize se USA stávaly stále méně vzorem pro ostatní.
Šíření nemoci COVID-19 podle Haasse svým charakterem spadá do kategorie globální výzvy; ukazuje pak na to, že globalizace je realitou a ne volbou. Postrádáme ale smysluplnou globální odpověď, píše dále.
Stává se zřejmým, že žádná země, bez ohledu na to, jak je bohatá, nemůže koronavirovou výzvu zvládnout sama. Na druhou stranu selhaly globální organizace, které by měly globální problémy řešit. Nejde ale jen o pandemii, propast mezi globálními problémy a schopností řešit je globálně je obecnější. Smutnou skutečností zůstává, že „mezinárodní společenství“ existuje vlastně jen na papíře, je to aspirace, ne realita. Brzy se to podle autora nezmění.
Reakce na pandemii byly hlavně národní, ale ne mezinárodní. Po skončení krize se zájem obrátí k národní obnově, zatímco se dá předpokládat pokles zájmu o klimatickou změnu a její globální řešení.
USA a Čína nespolupracují, odpojují se
Důvodem pro pesimismus je podle Haassova mínění skutečnost, že dvě největší velmoci světa – USA a Čína – nespolupracují, jak by měly. Jejich vzájemné vztahy se naopak delší dobu zhoršují. V daný moment Spojené státy kritizují Peking za špatné zvládnutí wuchanské epidemie, zatímco Čína se snaží prodat svůj model boje proti koronaviru jako úspěšný.
Myšlenka odpojení obou těchto ekonomik tu byla už před světovou pandemií a reflektovala americkou představu, že by USA neměly být závislé na svém protivníkovi. Odpojení dostane nový impulz jako reakce na pandemii. Dojde k obnově globálního trhu, ale nikoliv díky tržním silám, ale díky jeho řízení vládami.
Migrace, slabé státy a ztráta dynamiky evropské integrace
Odmítání velkého počtu imigrantů a uprchlíků vyspělými zeměmi také podle článku posílí v důsledku pandemie a nových obav spojených s infekční nemocí a s nezaměstnaností. Toto odmítání poroste bez ohledu na to, že porostou také čísla migrantů a uprchlíků. Výsledkem toho bude lidské utrpení a velké břemeno pro státy, které si ho těžko mohou dovolit.
Slabost států je typickým jevem posledních desetiletí, pandemie povede ke vzniku ještě slabších států nebo států v selhání (failed state). Haass varuje před problémy v rozvojovém světě a před pozdějšími šoky v zemích jako Indie, Brazílie nebo Mexiko, což by se mohlo promítnout na globální obnově.
Podle Haassova mínění pandemická krize v Evropě odkryla skutečnost, že evropský projekt ztratil svoji dynamiku – jednotlivé členské země EU reagovaly individuálně jak na pandemii, tak na její ekonomické dopady. Evropská integrace ale ztratila vítr z plachet už před pandemií, jak ukázal Brexit. Otázkou je, jak moc se bude kyvadlo přesouvat z Bruselu k hlavním městům v kontextu toho, že země vedou diskuzi o tom, zda kontrola nad vlastními hranicemi mohla šíření viru snížit.
Článek amerického odborníka má ještě další zprávu: podle něj povede pandemie k pokračování „demokratické recese“, která zde panuje posledních 15 let. Svět bude méně demokratický.
Více zmatku
Pandemie koronaviru tak podle autorova mínění povede k rozšíření zmatku ve světě. V ideálním případě nakonec vyústí v robustnější mezinárodní pořádek, podobně jako vedlo kataklysma druhé světové války k prosazování míru, prosperity a demokracie. Takový pořádek by byl založen na širší kooperaci v oblasti například monitorování infekčních nemocí nebo v oblasti klimatické změny.
Ovšem důvody pro to, aby se minulost opakovala, jsou malé. Současný svět jen velmi málo napomáhá tomu, aby byl utvářen. Moc je dnes mnohem více rozdělena do vícer rukou, mezi státy i nestátní aktéry. Téměř chybí konsensus, žádná země nemá postavení USA v roce 1945.
Navíc, Spojené státy nejsou ve stavu, kdy by byly schopny být lídrem v mezinárodní politice. I kdyby se v listopadu stal prezidentem Joe Biden, který je v zahraniční politice tradicionalistou, nebude možný návrat do minulosti velkorysého mezinárodního angažmá země. Biden bude čelit odporu Kongresu i veřejného mínění. Žádná další země, ani Čína, nemá zájem na tom, nazout si boty USA.
Zahraniční politika postavená na odporu Číně je podle Haasse špatná: neadresuje totiž globální problémy, které současný svět utvářejí. Přesvědčit americkou veřejnost k tomu, aby se USA více angažovaly ve světě, bude i nadále velmi těžké. Proto je mnohem vhodnějším precedentem k popsání dneška doba po skončení první světové války, kdy se USA z mezinárodní politiky stáhly než doba po skončení druhé světové války, uzavírá článek.
Články zveřejněné v rubrice Trendy nemusejí vyjadřovat názor redakce.