Zbrojní průmysl se stal nedílnou součástí Evropské unie, kde vojenské otázky nabývají na významu.
Nadace Rosy Luxemburgové vydala v červenci 2021 publikaci s názvem „A Militarised Union: Understanding and Confronting the Militarisation of the European Union“, jejímiž autory jsou: Ainhoa Ruiz, Bram Vranken, Francesco Vignarca, Jordi Calvo, Laëtitia Sédou a Wendela de Vries.
V současné době převládá v EU názor, že je třeba militarizovat, zvýšit vnitřní bezpečnost a posílit hranice. Všechny tyto tři oblasti jsou úzce propojeny a prospívají bezpečnostnímu a zbrojnímu průmyslu, který prodává vojenské zboží, sledovací technologie a bezpečnostní vybavení. Žádný z těchto přístupů však nemůže reagovat na krize, kterým čelíme – klimatickou krizi a její souvislosti s konflikty a vysídlováním, nedostatek důvěry ve světovou správu věcí veřejných a rostoucí socioekonomické nerovnosti mezi světovými regiony i uvnitř států.
Proč se EU v této souvislosti zaměřuje na budování vojenské síly a jak je tento posun prodáván evropským občanům? Kdo o tom rozhoduje a kdo z toho profituje? A konečně, co to znamená pro lidi v Evropě i mimo ni a jaké máme alternativy?
V první kapitole publikace je popsána historie militarizace EU a zdůrazněna dlouhodobá a neoddělitelná účast zbrojního a bezpečnostního průmyslu. Druhá kapitola zkoumá narativy, které jsou základem militarizace EU a snaží se ji legitimizovat. Třetí kapitola poskytuje přehled hlavních aktérů, institucionálních struktur a rozhodovacích procesů, které se podílejí na přechodu EU k militarizované unii. Čtvrtá kapitola rozebírá ekonomické argumenty, které její zastánci nejčastěji používají, zatímco pátá kapitola poukazuje na katastrofální důsledky militarizace pro mír a bezpečnost lidí žijících na globálním Jihu (a vlastně i v EU). V závěru šesté kapitoly je uveden rozsáhlý (i když neúplný) seznam alternativních možností bezpečnostní politiky EU založené na míru a jsou zde uvedeny návrhy, jak postupovat.
Publikaci napsalo několik odborníků na bezpečnostní a obrannou politiku EU. Všichni pocházejí z různých akademických a aktivistických kruhů z různých zemí EU, jsou nezávislí na vojensko-průmyslovém komplexu a jsou si dobře vědomi toho, že bezpečnost je subjektivní, částečná a nikdy není neutrální.
Milníky militarizace EU
V roce 2002 se sešla malá, ale vlivná skupina, aby diskutovala o budoucnosti evropské obrany v rámci Konventu o budoucnosti Evropy, ambiciózního projektu, jehož cílem bylo vypracovat evropskou ústavu. Složení této skupiny bylo pozoruhodné, tvořili ji výhradně lobbisté v oblasti zbrojení a tvůrci politik z vojenského establishmentu.
Jejich setkání nebylo náhodné. Evropský zbrojní průmysl prošel po skončení studené války hlubokou krizí. Po 40 letech masivních výdajů na všechny možné vojenské vymoženosti už vojenské instituce neměly žádné vítězné argumenty pro plýtvání veřejnými penězi. V rámci takzvané „mírové dividendy“ mnoho zemí snížilo své vojenské výdaje, což vedlo k bankrotu řady zbrojních společností, k omezení jejich činnosti nebo k jejich odkoupení konkurencí. Zasedání v roce 2002 však znamenalo zlom: EU poprvé ve své historii vážně uvažovala o podpoře evropských zbrojních společností. Přestože se mnoho z návrhů neuskutečnilo, podařilo se skupině prosadit zřízení Evropské obranné agentury (EDA – European Defence Agency) – malá zajímavost: aktuálně je výkonným ředitelem náš bývalý ministr obrany Jiří Šedivý.
Po letech se jeden z účastníků schůzky, tehdejší hlavní lobbista zbrojní společnosti EADS (nyní Airbus) Michel Troubetzkoy, chlubil, že EDA je „dítětem EADS“ a že „agentura se z 95 % podobá návrhům EADS“. (Corporate capture in Europe – When big business dominates policy-making and threatens our right; 2018)
Na internetových stránkách EDA se uvádí, že k jejímu vzniku přispěl „tlak průmyslu“ vedený lobbistou Troubetzkoyem. Troubetzkoy uvádí: „Osobně jsem požádal [bývalého francouzského prezidenta] Valéryho Giscarda d’Estainga, aby zvážil nový politický impuls pro obrannou spolupráci v Evropě prostřednictvím vytvoření specializované agentury.“ Není překvapením, že jedním ze zakládajících úkolů EDA je „posílit evropský obranný průmysl“.
Vytvoření EDA zcela jasně ukazuje, že rozhodovací proces v oblasti militarizace EU ovládá malá skupina lobbistů a tvůrců politik. Organizace Corporate Europe Observatory popsala obrannou komunitu EU jako „pavučinu důvěry a vlivu“ („Lobbying Warfare: The Arms Industry’s Role in Building a Military Europe“; 2011). Nebo, jak to popisuje lobbistická skupina ASD, „probíhá stálý a úzký dialog s Evropskou komisí i Evropskou obrannou agenturou“. (AeroSpace and Defence Industries Association of Europe, May 2016. „News from Brussels: Quarterly Newsletter“)
Militarizace EU v datech
1992 Maastrichtská smlouva zřizuje společný zahraniční a bezpečnostní pilíř EU.
1998 Prohlášení ze Saint-Malo: vytvoření evropské bezpečnostní a obranné politiky.
2002 Pracovní skupina pro obranu zasedá v rámci Evropského konventu. Tato skupina položí základy Evropské obranné agentury (EDA – European Defence Agency).
2003 Skupina osobností pro bezpečnostní výzkum je zřízena Evropskou komisí a je v ní zastoupena početná delegace z bezpečnostního a obranného průmyslu.
2003 Vysoký představitel EU Javier Solana vydává strategický dokument „A Secure Europe in a Better World“ (Bezpečná Evropa v lepším světě), který zdůrazňuje úlohu bezpečnostních technologií při řešení společenských problémů.
2004 Zahájení přípravné akce pro bezpečnostní výzkum (PASR – Preparatory Action for Security Research) v hodnotě 65 milionů eur.
2004 Lobbistická organizace EDIG mění název a stává se Asociací evropského leteckého a obranného průmyslu (ASD), která zastupuje 18 největších evropských zbrojních společností. (Pozn. red.: k ASD blíže v našem článku Ochrana hranic: Vztahy mezi firmami, lobbisty a zástupci institucí EU)
2004 Vytvoření Evropské obranné agentury (EDA – European Defence Agency).
2004 Vytvoření pohraniční agentury EU Frontex (viz také naše články zde, zde a zde).
2007 Zahájení programu bezpečnostního výzkumu v hodnotě mnoha milionů eur, jehož největším příjemcem je zbrojní průmysl.
2007 Evropská organizace pro bezpečnost (EOS – European Organisation for Security), která sdružuje zbrojní a bezpečnostní průmysl, otevírá své dveře ve stejné budově jako organizace jako ASD.
2009 Evropský parlament schvaluje obranný balíček, který do značné míry liberalizuje vnitřní evropský trh pro vývoz zbraní.
2015 Komisařka pro vnitřní trh Bienkowská zřizuje skupinu osobností pro obranný výzkum. Ve skupině převažuje obranný průmysl a doporučuje zřízení programu EU pro vojenský výzkum.
2016 Vysoká představitelka EU Federica Mogheriniová představuje globální strategii, strategický dokument, který navrhuje více militarizovanou zahraniční politiku EU.
2016 Evropská komise zveřejňuje Akční plán pro evropskou obranu (European Defence Action Plan), který formálně představuje osnovu Evropského obranného fondu (EDF).
2017 Aktivace PESCO (Permanent Structured Cooperation), která tlačí členské státy EU ke zvýšení vojenských výdajů.
2019 Je zřízeno oddělení Komise EU pro obranný průmysl – Generální ředitelství pro obranný průmysl a vesmír (DG DEFIS).
2019 Zahájení Evropského programu rozvoje obranného průmyslu (EDIDP – European Defence Industrial Development Programme) v hodnotě 500 milionů eur.
2021 Zahájení Evropského obranného fondu (EDF – European Defence Fund) v hodnotě 8 miliard eur, prvního plnohodnotného vojenského výzkumného programu EU.
2021 Zahájení Evropského mírového nástroje (EPF – European Peace Facility) v hodnotě 5 milionů eur (financovaného přímo členskými státy), který má usnadnit vojenské operace EU a poskytnout vojenskou podporu jižním zemím považovaným za partnery.
2021 Zahájení programu EU Military Mobility v hodnotě 1,7 milionu eur. Cílem tohoto programu, nazývaného také „vojenský Schengen“, je usnadnit přepravu vojenského vybavení a vojenských jednotek v rámci EU.
Psali jsme:
- Militarizace EU: Posun od civilních priorit k vojenským (1. část)
- Analýza: Souvislost mezi obchodem se zbraněmi, válkami a nucenou migrací je čím dál jasnější
- PESCO je historický krok, míní německá ministryně obrany o nové vojenské spolupráci EU
- Spojené státy varují před evropskými obrannými projekty
- Evropská unie musí posílit svoji obranu a zvýšit obranné výdaje, shodl se summit EU
- Mnichovská bezpečnostní konference: nové plány pro evropskou vnější politiku
- USA se obávají, že bližší vazby EU v oblasti obrany by mohly oslabit NATO
Články zveřejněné v rubrice Trendy nemusejí vyjadřovat názor redakce.