Nová čínská vesmírná stanice se otevírá pro podnikání ve stále konkurenčnější éře vesmírných aktivit

VSa Trendy

Mezinárodní vesmírná stanice už není jediným místem, kde mohou žít lidé na oběžné dráze.

29. listopadu 2022 odstartovala z čínské pouště Gobi mise Shenzhou 15 se třemi taikonauty – čínský výraz pro astronauty. O šest hodin později dosáhli svého cíle, nedávno dokončené čínské vesmírné stanice nazvané Tiangong, což v mandarínštině znamená „nebeský palác“. Tři taikonauti nahradili stávající posádku, která pomáhala dokončit stavbu. Díky této úspěšné misi se Čína stala teprve třetí zemí, která provozuje stálou vesmírnou stanici.

Čínská vesmírná stanice je úspěchem, který upevňuje pozici Číny jako jedné ze tří největších světových vesmírných velmocí vedle USA a Ruska. Jako vědci zabývající se vesmírným právem a vesmírnou politikou, kteří vedou program řízení vesmíru Ostrom Workshop na Indiana University, jsme vývoj čínské vesmírné stanice se zájmem sledovali, napsali Eytan Tepper a Scott Shackelford pro The Conversation.

Na rozdíl od Mezinárodní vesmírné stanice, na jejíž výstavbě spolupracují Spojené státy, je Tiangong zcela postaven a provozován Čínou. Úspěšné otevření stanice je začátkem zajímavé vědy. Stanice však také zdůrazňuje politiku soběstačnosti země a je pro Čínu důležitým krokem k dosažení větších vesmírných ambicí v měnícím se prostředí mocenské dynamiky ve vesmíru.

Možnosti čínské stanice

Vesmírná stanice Tiangong je vyvrcholením tří desetiletí práce na čínském pilotovaném vesmírném programu. Stanice je dlouhá 55 metrů a skládá se ze tří modulů, které byly vypuštěny samostatně a ve vesmíru propojeny. Patří k nim jeden hlavní modul, v němž může žít maximálně šest taikonautů, a dva experimentální moduly o celkové ploše (110 metrů krychlových), což je přibližně pětina velikosti Mezinárodní vesmírné stanice. Stanice má také vnější robotické rameno, které může podporovat činnosti a experimenty mimo stanici, a tři dokovací porty pro zásobovací lodě a kosmické lodě s posádkou.

Stejně jako čínské letadlové lodě a další kosmické lodě vychází Tiangong ze sovětské konstrukce – je v podstatě kopií sovětské vesmírné stanice Mir z 80. let. Stanice Tiangong však byla značně modernizována a vylepšena.

Čínská vesmírná stanice má zůstat na oběžné dráze 15 let a plánuje se k ní vysílat dvě šestiměsíční mise s posádkou a dvě nákladní mise ročně. Vědecké experimenty již začaly, v biologických testovacích kabinách stanice byla zahájena plánovaná studie týkající se reprodukce opic. Zda budou opice spolupracovat, je zcela jiná otázka.

Věda a odrazový můstek

Hlavní funkcí stanice Tiangong je provádět výzkum života ve vesmíru. Zaměřuje se zejména na poznávání růstu a vývoje různých druhů rostlin, živočichů a mikroorganismů a na příštích 10 let je naplánováno více než 1 000 experimentů.

Tiangong je vyroben a řízen výhradně Čínou, ale Čína otevřeně vyzývá ostatní země ke spolupráci na experimentech na palubě Tiangongu. Zatím bylo vybráno devět projektů ze 17 zemí.

Přestože je nová stanice ve srovnání s 16 moduly Mezinárodní vesmírné stanice malá, Tiangong a vědecké práce na její palubě pomohou podpořit budoucí čínské vesmírné mise. V prosinci 2023 Čína plánuje vypuštění nového vesmírného teleskopu s názvem Xuntian. Tento teleskop bude mimo jiné mapovat hvězdy a supermasivní černé díry s rozlišením přibližně stejným jako Hubbleův vesmírný teleskop, ale s širším záběrem. Dalekohled se bude pravidelně připojovat ke stanici kvůli údržbě.

Čína rovněž plánuje uskutečnit několik misí k Marsu a blízkým kometám a asteroidům s cílem dopravit vzorky zpět na Zemi. A co je možná nejpozoruhodnější, Čína oznámila plány na vybudování společné základny na Měsíci s Ruskem – ačkoli časový plán této mise nebyl stanoven.

Astropolitika

Nastává nová éra ve vesmíru. Stanice Tiangong začíná svůj život právě v době, kdy má být Mezinárodní vesmírná stanice po více než 30 letech na oběžné dráze do roku 2030 vyřazena z provozu.

Mezinárodní vesmírná stanice je klasickým příkladem ideálů spolupráce ve vesmíru – ještě na vrcholu studené války se USA a Sovětský svaz spojily při vývoji a vypuštění počátků vesmírné stanice na počátku 90. let. Pro srovnání, Čína a USA nebyly ve svých orbitálních jednáních tak žoviální.

V 90. letech, kdy Čína ještě vypouštěla americké satelity na oběžnou dráhu, se objevily obavy, že Čína náhodnězískává – nebo krade – americké technologie. Tyto obavy částečně vedly k Wolfovu dodatku, který Kongres schválil v roce 2011 a který NASA zakazuje jakoukoli spolupráci s Čínou. Čínský vesmírný program nebyl dostatečně vyspělý na to, aby se mohl podílet na výstavbě Mezinárodní vesmírné stanice v devadesátých letech a na počátku nového milénia. V době, kdy už Čína měla možnost podílet se na výstavbě Mezinárodní vesmírné stanice, jí v tom Wolfův dodatek zabránil.

Uvidíme, jak se mapa vesmírné spolupráce v nadcházejících letech změní. Program Artemis pod vedením USA, jehož cílem je vybudovat na Měsíci soběstačný habitat, je otevřen všem zemím a dosud se k němu jako partneři připojilo 19 zemí. Také Čína nedávno otevřela svou společnou misi na Měsíc s Ruskem dalším zemím. Částečně k tomu vedlo ochlazení čínsko-ruských vztahů, ale také skutečnost, že kvůli válce na Ukrajině zrušily Švédsko, Francie a Evropská kosmická agentura plánované mise s Ruskem.

S rostoucím napětím mezi Čínou, Ruskem a Západem na Zemi, které se částečně přenáší i do vesmíru, se teprve ukáže, jak vyřazení Mezinárodní vesmírné stanice z provozu a provoz stanice Tiangong ovlivní vztahy mezi Čínou a USA.

Podobná událost, jako bylo slavné podání ruky mezi americkými astronauty a ruskými kosmonauty na oběžné dráze Země v roce 1975, je ještě daleko, ale spolupráce mezi USA a Čínou by mohla výrazně přispět k ochlazení napětí na Zemi i nad ní.

Autoři: Eytan Tepper (hostující odborný asistent pro řízení vesmíru, Indiana University), Scott Shackelford (profesor obchodního práva a etiky, Indiana University)

Zdroj: The Conversation, „China’s new space station opens for business in an increasingly competitive era of space activity“ (09.12.2022)

 

Psali jsme:

Články zveřejněné v rubrice Trendy nemusejí vyjadřovat názor redakce.

Ilustrační foto: Shujianyang, CC BY-SA 4.0, via Wikimedia Commons

Dočetli jste jeden z našich článků? Nezapomínejte, prosíme, na dobrovolné předplatné, které je příspěvkem k další nezávislosti a na fungování !Argumentu a také investicí do jeho budoucnosti. Více o financování zdola se dozvíte zde.