Internacionalizace občanských válek pomocí intervence regionálních nebo globálních velmocí představuje jeden z trendů současnosti.
V roce 2022 a 2023 (květen 2022 až červen 2023) proběhlo na světě celkem 183 regionálních ozbrojených konfliktů, což je za posledních třicet let rekord. Studie Mezinárodního institutu pro strategická studia vykresluje chmurný obraz rostoucího násilí a válek v mnoha regionech světa, které chronicky brání míru. Počet úmrtí vzrostl o 14 % a počet násilností o 28 %.
V Severní a Jižní Americe je většina regionálních konfliktů způsobena kriminálním soupeřením, zejména v oblasti obchodu s drogami. Hlavním zdrojem složité politické situace v Eurasii je rozdělení území po rozpadu SSSR a ambice Ruska vůči svým sousedům. Studie uvádí příklad konfliktu v Náhorním Karabachu či válku na Ukrajině, jejíž průběh hodnotí jako nepředvídatelný. Tvrdí, že ji charakterizuje diplomatická slepá ulička a vojenský pat, což může vést k jejímu prodlužování. Za prioritu pro Ukrajinu studie považuje vznik domácího vojenského průmyslu, protože je pravděpodobné, že bezpečnostní záruky pro Ukrajinu nebudou zahrnovat členství v NATO. Na Blízkém východě panuje v případě syrského a jemenského konfliktu patová situace a neochotná tendence přijmout status quo. Mezi Izraelem a palestinskými územími naopak došlo k nárůstu intenzity konfliktu. Oblast severní Afriky je podle studie zvláště náchylná k destabilizaci v důsledku zvyšování cen potravin a dopadů klimatické změny. V Asii studie konstatuje pokles úrovně násilí v Afghánistánu a Kašmíru, ale konflikt v Myanmaru mezi juntou a prodemokratickými silami pokračuje. Dále studie zmiňuje riziko mezistátního konfliktu mezi jadernými velmocemi, a to mezi USA a Čínou kvůli Tchaj-wanu a mezi Pákistánem a Indií nebo Indií a Čínou, kde jde o územní spory o hranice.
Větší počet regionálních konfliktů však automaticky neznamená hrozbu velké války. V současné době však existuje tendence, že stále více zahraničních lídrů vnímá lokální konflikty jako způsob řešení svých zahraničněpolitických problémů, což by ke globálnímu konfliktu vést mohlo.
Podle studie je jedním z charakteristických rysů současných konfliktů právě internacionalizace občanských válek prostřednictvím zásahu regionálních nebo globálních velmocí do místního konfliktu – velmoci tím sledují vlastní strategické zájmy. Tento trend souvisí s rostoucí velmocenskou rivalitou mezi jednotlivými hráči. Vzestup velmocí, jako jsou Čína, Rusko, Turecko nebo Írán, vede k dlouhodobým dopadům na globální stabilitu a bezpečnost, uvádí dále studie, a její autoři tvrdí, že asertivita těchto zemí je hlavní příčinou úpadku tradičního řešení konfliktů a mírotvorných procesů, neboť tyto země často podkopávají činnost existujících mezinárodních institucí a fór, včetně OSN. Důsledkem je oslabování demokracie v mnoha křehkých regionech světa a rostoucí geopolitická fragmentace na globálním Jihu. Svým dílem ovšem přispěl i silně vnímaný nezájem a „nadhled“ ze strany Západu v předchozích letech, válka na Ukrajině tento fragmentační trend jen posílila.
Dalším zdrojem geopolitické soutěže se stává globální energetický přechod a boj proti změnám klimatu. Tento trend bude v budoucnu posilovat.
Více zde (anglicky).
Články zveřejněné v rubrice Trendy nemusejí vyjadřovat názor redakce.