Na nedávné celodenní akci výročního veřejného fóra Světové obchodní organizace (WTO) se na vysoké úrovni sešli mladí podnikatelé a aktivisté z celého světa, aby si vyslechli své názory na to, jak utvářet udržitelnější a inkluzivnější globální ekonomiku.
Účastníci panelu diskutovali o významu nového pojetí obchodu prostřednictvím reglobalizace a navrhli konkrétní opatření k vytvoření udržitelnější a inkluzivnější globální ekonomiky, která bude lépe sloužit budoucím generacím.
Lili Vessereauová z Harvardovy univerzity zdůraznila, že WTO a další mnohostranné instituce se často stávají obětními beránky za širší nebo národní problémy, které by měly spadat také do odpovědnosti vlád. Upozornila, že rostoucí geopolitické napětí vyžaduje zapojení „nových aktérů, včetně rozvojových zemí“. Tito aktéři mohou pomoci vytvořit dodavatelské řetězce, které „zajistí, že budeme podporovat zelený růst prostřednictvím inkluzivity, a to nejen prostřednictvím ekonomiky, ale také prostřednictvím geopolitických aliancí“.
Stephanie Eyram Akrumahová z Centra pro zelený růst upozornila na problémy, kterým čelí země globálního Jihu, zejména africké státy, při procházení různými environmentálními normami a rámci pro zmírňování dopadů klimatických změn zavedených vyspělými zeměmi. Tyto rámce podle ní vytvářejí značné překážky a brání integraci zemí globálního Jihu do globálního obchodu. Aby mohly rozvojové země hrát aktivnější roli v boji proti změně klimatu, zdůraznila Akrumahová, že WTO se svým širokým členstvím „stojí ve velmi důležité pozici“, aby tyto normy sjednotila a „zahrnula potřeby globálního Jihu i globálního Severu“.
Obchod se tříští podle geopolitických linií
Na veřejném fóru byla také představena aktuální zpráva o světovém obchodu (World Trade Report 2024). Generální ředitelka Ngozi Okonjo-Iwealaová ve svém poselství upozornila, že „pro světový obchod nastává znepokojivá doba. Na pozadí geopolitického napětí a klimatické krize jsme svědky rostoucího protekcionismu a jednostranných politických opatření. Údaje naznačují, že po letech, kdy se hovořilo o oddělování, se obchod možná začíná tříštit podle geopolitických linií.“
„A přesto se v rámci těchto výzev objevují zajímavé příležitosti. Příležitosti, jak využít digitalizaci k podnícení růstu a vytváření pracovních míst. Příležitosti k využití obchodu ke zvýšení globální potravinové bezpečnosti a urychlení úsilí o dosažení nulových čistých emisí. Příležitosti k rozšíření výhod obchodu na více lidí a zemí. Světová obchodní organizace hraje zásadní roli v tom, aby umožnila svým členům využít těchto příležitostí,“ uvedla dále šéfka WTO.
Světová obchodní organizace má 164 členů (brzy jich bude 166, až se připojí Komory a Východní Timor) a jejím cílem je zajistit spravedlivý obchod pro všechny, sdružit nejmenší i největší státy do jedné organizace, kde se diskutuje a někdy i reguluje, kdo, co, jak a komu prodává. Od roku 1995, tedy od založení WTO, se extrémní chudoba ve světě snížila ze 40 % na 10 %, a to díky růstu v mnoha zemích, který byl rovněž veden exportem.
Psali jsme: