Německá vláda by měla řešit strukturální problémy země, které vedly k zaostávání největší evropské ekonomiky.
Německá koaliční vláda tří stran – sociálních demokratů (SPD), Zelených a Svobodných demokratů (FDP) – minulý týden skončila, když kancléř Olaf Scholz propustil ministra financí Christiana Lindnera z FDP. Tento krok vedl k rezignaci dalších členů vlády z FDP. Z uniklého osmnáctistránkového Lindnerova dokumentu vyplynul jeho postoj ke snižování daní, zrušení daňové přirážky, odložení klimatických cílů, nesouhlas s nadměrným zadlužováním a rozpuštěním klimatického fondu. Jaké byly hlavní příčiny pádu vlády a také před jakými problémy německá ekonomika stojí popsal článek Deutsche Welle.
Lindnerův dokument o hospodářské transformaci v Německu byl kritizován koaličními vládními partnery, kteří odmítli opatření podpořit. Spolupředseda SPD jej označil za „neoliberální ideologii“, zatímco podle spolupředsedy Zelených naznačuje nedostatek závazku a podkopává jistotu plánování.
Od nástupu Scholzovy vlády v roce 2021 se německá ekonomika potýká s problémy v důsledku krizí, jako je COVID-19 a válka na Ukrajině. V roce 2024 je Německo, největší evropská ekonomika, již druhý rok po sobě v recesi. Mnoho podniků se potýká s klesajícími tržbami, vysokými náklady na energie, daněmi a nadměrnou byrokracií. Společnost Bosch, dodavatel pro automobilový průmysl, musela upravit svůj výhled na rok 2024 a zvažuje další propouštění. Nadace rodinného podnikání kritizovala hospodářskou politiku vlády a vedoucí lobbistické skupiny vyjádřil obavy z dopadu neefektivní vlády na podnikatelské prostředí v Německu. Odborníci se domnívají, že Scholzově vládě se nepodařilo oživit německou ekonomiku.
Německá koalice se rozpadla ve stejný den, kdy Donald Trump vyhrál prezidentské volby v USA. To vedlo k dalším politickým výzvám zejména v oblasti bezpečnosti, obchodu, klimatické politiky a podpory Ukrajiny. Vicekancléř Habeck ze strany Zelených vyjádřil obavu, že je to tragická doba pro pád vlády, zvláště když v Evropě je potřeba jednota a akce. Ozvaly se také další hlasy, které tvrdily, že Německo je nyní kvůli stagnujícímu růstu a strukturálním nedostatkům zranitelnější a méně připravené než po Trumpově prvním vítězství v roce 2016.
Ekonomové analyzují roli vládní politiky a globálního vývoje v poklesu německé ekonomiky. Upozorňují hlavně na to, že všechny země čelí podobným hospodářským podmínkám, nicméně právě německý růst již několik let zaostává za ostatními, což ukazuje na strukturální problémy, které by měla spolková vláda řešit.
Překonání hospodářských strukturálních problémů politickými opatřeními vyžaduje čas, ale již oznámení takových opatření může mít pozitivní dopad. Politické kroky, které zlepšují očekávání a podmínky, mohou přinést krátkodobé výsledky.
Například dotace na ceny energií nebo poplatky za rozvodné sítě mohou průmyslovým odvětvím přinést dočasnou úlevu. Mezi čtyři priority navrhované vládě patří stabilizace přechodu na zelenou energetiku, snížení byrokracie, zavedení digitalizace a poskytování daňových pobídek pro investice. Odborníci vyzývají k systémovým změnám v Německu i v EU. Varují rovněž před unáhlenými kroky a zdůrazňují potřebu klidné politiky, která by posílila důvěru mezi podniky a spotřebiteli.
Články zveřejněné v rubrice Trendy nemusejí vyjadřovat názor redakce.