Novinářka Andrea Cerqueirová komentuje nedávnou pražskou demonstraci na podporu švédského policisty a mezi jiným vysvětluje, že politická korektnost není omezení, ale respekt k druhým.
Organizátoři řešili složité dilema: jak odsoudit politickou korektnost, a přitom zůstat politicky korektní. Trojice redaktorů portálu A2larm (Ondřej Mazura, Pavel Šplíchal a Václav Drozd) tím trefně glosovala nedávnou akci uspořádanou některými českými policisty před švédskou ambasádou na pražském Pohořelci. Policisté cítili potřebu solidarizovat se se švédským kriminalistou Peterem Springarem, jenž překročil své pravomoci zveřejněním národností a křestních jmen pachatelů.
Z videa zachycujícího průběh shromáždění, jehož se zúčastnilo několik desítek lidí (současných či bývalých policistů i civilistů, kteří pravidelně chodí na protiislámské demonstrace), je zmíněné dilema zřejmé. Jeden z řečníků zrovna mluvil o tom, že někteří lidé jistého náboženského vyznání se “dopustili závažné trestné činnosti”, když kdosi z davu vykřikl cosi jadrnějšího, co šmahem odsoudilo všechny muslimy. Řečník se okamžitě ohradil a zdůraznil, že přítomní policisté nejsou “vyznavači rasismu, xenofobie nebo obdobné zvrácené ideologie”, ale “příslušníci velké rodiny bezpečnostních složek”, kteří ctí dodržování zákona a jde jim o spravedlnost. Vzápětí ale jiný řečník podpořil spisovatelku Kateřinu Janouchovou, která se otevřeně postavila proti uprchlíkům a některá média ji kritizovala. Janouchová českému shromáždění dokonce poslala stručnou zdravici.
Pokud účastníci akce opravdu žádnými předsudky vůči uprchlíkům a jejich zastáncům netrpí, proč si vybrali zrovna tyto dva lidi? Proč se nesolidarizují třeba s Radkem Bangou, jemuž bylo vyhrožováno kvůli tomu, že se ohradil vůči textům, které proti uprchlíkům směřují? Opravdu si neuvědomují, že zveřejňováním národností pachatelů (od čehož se distancovali i švédští policisté) je chtě nechtě ve veřejnosti vyvoláváno pokušení paušalizovat a nepřispívá to k tomu, aby byl každý jednotlivec posuzován individuálně? To jediné je totiž spravedlivé! A k té politické korektnosti: tu přece není třeba vnímat jako něco, co někoho omezuje v tom, aby říkal, co si myslí, ale jako respekt k druhým, díky čemuž se lidé vzájemně neurážejí třeba kvůli sexuální orientaci nebo původu. Vrcholem odvahy – doufám – nemá být, že někdo rozvíří nevraživost vůči určitým národům tím, že zveřejní národnosti konkrétních pachatelů. Nebo třeba to, že to někomu “nekorektně natře” kvůli tomu, jaký a kde se narodil…
Rozhodně nechci zobecňovat a vážím si těch policistů, kteří pomáhají a zachraňují životy – za všechny budu jmenovat krásnobřezenského policistu Jana Hájka, který zachránil život topící se ženě, když pro ni bez jakéhokoli zaváhání skočil do proudu řeky. Děsí mě ale, že není až tak ojedinělé, když policista zavře oči nad xenofobním jednáním: koncem devadesátých let kupříkladu tehdejší policejní mluvčí omlouval, že policisté nezasáhli proti neonacistům vykřikujícím “Sieg Heil” (ale naopak zpacifikovali ty, kteří se proti tomu ohradili) – řekl, že v překladu je to “Sláva vítězství”, což neshledává závadným…
Jiný (dnes už bývalý) policista, který na protifašistické demonstraci napadl političku, zase později řečnil na demonstraci nacionalistického sdružení… Moc jsme se neposunuli: stále dochází k zadržování účastníků antifašistických demonstrací, aby nacionalisté (vykřikující tu proti Romům, tu proti homosexuálům, tu proti uprchlíkům…) mohli nerušeně mašírovat. Zmiňované shromáždění policistů se sice tvářilo, že není názorově zaujaté, autenticky to ale nepůsobí.
Foto: Ondřej Mazura, A2larm.cz