Energetik Vladimír Štěpán je toho mínění, že spor mezi ČR a Polskem zdaleka neskončí případnou mezivládní dohodou. Proč?
Málokdy bylo publikováno tolik informací jako je tomu u dolu Turów, tento případ se postupně stává zásadním problémem česko-polských vztahů. Případnou mezivládní dohodou spor zdaleka neskončí. Proč, to je analyzováno níže. Málokdy je také poskytováno tak málo konkrétních informací, často rozporuplných, jako je tomu v případě rozšíření dolu Turów k hranicím s ČR, což vzbuzuje zejména na české straně stále větší obavy.
Víme, že tento důl má dodávat uhlí do nedaleké údajně moderní elektrárny, a že dle oficiálních polských zdrojů Turów bude pokrývat 7 % polské spotřeby elektřiny. Dle aktivistů jenom 3 %, nebo také 5 %. Polská strana uvádí, že se bez tohoto dolu neobejde, aktivisté tvrdí opak, že tento důl po roce 2026 potřeba nebude. Víme, že Polsko má zastaralé teplárny a elektrárny s nízkou účinností, prostor pro energetické úspory je tedy obrovský. Polsko rozšířilo plynárenskou síť a má více zdrojů plynu, důl Turów tedy opravdu nemusí být potřeba. Tento závěr potvrzuje i to, že i když se spotřeba uhlí na výrobě elektřiny snížila v Polsku z 90 % na 70 %, je stále nejvyšší v EU, dvojnásobná i ve srovnání s uhelnou velmocí jako je ČR.
Důl je 15 km od Liberce, a cca 1 km od hranic s ČR, což zvyšuje obavy z vysokých emisí škodlivin. Účinnost elektrárny při výrobě elektřiny není nikde uváděna, lze ale předpokládat, že bude nižší než 40 %. Nejedná se tedy o nejlepší technologii, jak požaduje EU (BAT).
Je proto jasné, že emise škodlivých látek budou vznikat již při těžbě uhlí, následně i při výrobě elektřiny. Zasáhnou nejen východní a severní Čechy, vítr je zanese až nad Prahu a dále na jih ČR, protože vítr fouká převážnou část roku z Polska do ČR. Dlouhodobé zkušenosti ze severní Moravy ukazují, že emise z Polska postihly i jižní Moravu. Obavy jsou tedy namístě.
ČR má navíc s využíváním hnědého uhlí velmi špatné zkušenosti. V severních Čechách zemřely desítky tisíc v důsledku emisí z uhelných zdrojů, délka života tam byla kratší o 5 roků. Zdravotní důsledky přetrvávají dodnes, a to i u nově narozených dětí. To potvrzuje i Ing. Šrám z AV ČR, největší expert na problematiku dopadů emisí na lidské zdraví.
Hnědouhelná elektrárna nikdy nesplní emisní limity EU, to platí již nyní. Bude platit miliardy korun za rok za emisní povolenky a za emise škodlivých látek. Společnost PGE S.A., které důl patří, platí již nyní cca 3 mld. Kč ročně za překračování emisních limitů ze svých nízkoúčinných zdrojů. A to si prosadilo Polsko derogaci (časový odklad) platnosti nových emisních limitů EU. V EU i ČR převládá názor, že uhelné elektrárny nepřežijí rok 2030, protože jejich provoz bude ztrátový díky nárůstu ceny emisních povolenek a zpřísňování limitů škodlivých látek. To ví i v Polsku, není proto jasné na co spoléhá polská strana, na další derogace? Neměla by přehodnotit svůj postoj?
V Polsku se tedy bude až do roku 2044 provozovat elektrárna, která nebude plnit emisní limity, a v ČR se zavře elektrárna Dětmarovice spalující černé uhlí, která emisní limity plní. Logičtější a ke zlepšení ŽP by přispělo, kdyby se důl Turów dále nerozšiřoval, a v ČR se poskytly dotace pro Dětmarovice, aby se tato elektrárna udržela v provozu. V ČR se za pomoci MŽP, MPO a ERÚ dotují zastaralé elektrárny a teplárny, které limity neplní a v řadě případů plnit nebudou. Zdá se, že v otázce provozu uhelných elektráren jsou Polsko a ČR ve shodě, tak to vidí nestátní organizace v ČR.
ČR totiž řeší pouze dopad provozu dolu na pokles hladiny spodních vod, a požaduje pouze finanční kompenzace, neřeší ale vůbec poškozování životního prostředí v ČR. Zájmy ČR tak hájí Soudní dvůr Evropské unie s tím, že „škody na zdraví českých obyvatel a životního prostředí (ŽP) jsou nevratné a nenahraditelné“. To je poněkud paradoxní situace, tady je přínos EU jasný. Proto je česká vláda kritizována nevládními organizacemi až do té míry, že ta dohoda je označována jako druhý Mnichov. Realitou je, že i státní instituce v ČR podporují zastaralé elektrárny a teplárny výjimkami z limitů škodlivých látek, dotacemi a nižšími cenami. Zaplatit to musí odběratelé, bohužel v době, kdy ceny energií postihují dramaticky obyvatelstvo i průmysl.
ČR měla vypracovat studie s cílem zjistit, jaká je účinnost elektrárny v Polsku, jaká bude výše emisí, jaké vzniknou ekologické a ekonomické škody v ČR, a jaké zdravotní postihy české obyvatelstvo může očekávat.
Zásadní zlepšení životního prostředí v ČR nelze očekávat. ČR plní cíle ve zlepšení životního prostředí spíše na papíře, bez většího zájmu o přijetí zásadních opatření pro jeho zlepšení. Přitom je známo, že v důsledku špatného ovzduší umírá každý rok 10 tisíc obyvatel ročně. A že ČR je po řadu let na předních místech v Evropě, pokud jde o výskyt rakoviny, mozkové mrtvice, infarktů, Parkinsonovy a Alzheimerovy nemoci. V nedávné době bylo publikováno, že rakovinou onemocní v budoucnu každý třetí Čech. Jednou z hlavních příčin je špatné ovzduší.
ČR patří mezi pět států s nejvyšším znečištěním ovzduší na světě. A také s největší spotřebou energie na jednotku vytvořeného HDP. CO2 intenzita výroby elektrické energie a tepla je v ČR rovněž extrémně vysoká. Nízkoúčinné zdroje a vysoká spotřeba energie jsou příčinou toho, že česká energetika má jeden z nejhorších emisních profilů nejen v rámci EU, ale i na světě. Proto by ČR měla zaujmout stanovisko k dolu Turów i z hlediska dopadů na ŽP.
Těžba v dolu Turów v blízkosti hranic s ČR je proti principům energetické politiky EU, to je jednoznačné. Účinnost nových elektráren na hnědé uhlí se nijak výrazně nezvýšila proti stávajícím zastaralým elektrárnám. ČR dle vyjádření MŽP nezpochybňuje těžbu uhlí v tomto dolu. Důl Turów se proto může hodit jako argument pro prodlužování provozu starých elektráren a tepláren v ČR.
Pokud by ČR opravdu chtěla snížit emise nejen z dolu Turów, musela by vsadit na úspory energie, decentrální vysoce účinné zdroje (uhelné zdroje s účinností max. 40 % lze nahradit zdroji s účinností 90 %) a zemní plyn. Zemní plyn i proto, že jeho spalováním nevznikají žádné emise rakovinotvorného prachu, rtuti a síry. To by vedlo k výraznému snížení výskytu závažných nemocí jako je rakovina. Cíle v oblasti energetických úspor ČR neplnila nikdy v minulosti, přitom je to nejlevnější nástroj pro zlepšení ŽP. Za období 2014 až 2019 bylo dosaženo úspor ve výši 98 PJ, tj. méně než 50 % stanoveného závazku ČR.
Pro ČR není prioritou snižování spotřeby energie, cílem je naopak zvyšovat výrobu prostřednictvím Státní energetické koncepce (SEK), která je založena na dramatickém nárůstu spotřeby elektřiny a podpoře OZE. Výroba a spotřeba elektřiny má dle SEK narůstat, i když víme, že ceny elektřiny v ČR rostou ve všech složkách ceny nejrychleji v EU, a budou se dále zvyšovat. OZE jsou zatím ekonomicky využitelné jen na lokální úrovni.
Státní energetická koncepce (SEK) ČR patří mezi investičně nejnáročnější v rámci EU, ale i na světě, její realizace povede ke zbytečnému zvýšení cen energií pro odběratele v ČR, stav ekonomiky se dále zhorší a stav ŽP se nezlepší. Případ Turów tento závěr jenom potvrzuje.