Jen co francouzsko-italská dvojka představila své vize, už se ozývají kritické hlasy.

Francouzský prezident Emmanuel Macron a italský premiér Mario Draghi nedávno společně prezentovali svoje návrhy o budoucí podobě Paktu o stabilitě a růstu (tj. dohodě mezi členy eurozóny ohledně koordinace jejich rozpočtových politik tak, aby případnými vysokými schodky státních rozpočtů nebo vysokými veřejnými dluhy neohrožovaly stabilitu eura a nezvyšovaly inflaci v eurozóně). Stávající zásady – schodek veřejných financí nesmí překročit 3 % HDP, veřejný dluh musí být menší než 60 % HDP nebo se musí snižovat – byly vzhledem k pandemii pozastaveny a byla aktivována tzv. obecná úniková doložka.

Jak uvedl v listopadu 2020 eurokomisař pro ekonomiku Paolo Gentiloni, „doložka zůstane v platnosti po celý rok 2021, i po něm, neboť v současné době se neočekává, že by se ekonomika EU vrátila na úroveň HDP před pandemií dříve než v roce 2023“.

Pryč se svěrací kazajkou

Výrok Macrona a Draghiho „potřebujeme větší manévrovací prostor a dostatečné výdajové rezervy, abychom se mohli připravit na budoucnost a zajistit si plnou suverenitu“, naznačuje, že „Francie a Itálie netouží po starém korzetu,“ jak napsal Thomas Fuster pro švýcarské noviny Neue Zürcher Zeitung. „Chtějí spíše co největší volnost národní fiskální (rozpočtové) politiky v budoucnu.“

„To, že Francie a Itálie neberou fiskální disciplínu příliš vážně, není nic nového. Dosud však tato latinská nonšalance v EU narážela na odpor zemí, které požadovaly větší ohled na budoucí generace, tj. větší udržitelnost, a to nejen v klimatické, ale i finanční politice. To se týká především Německa. Jedním z nejdůležitějších úkolů nové vlády v Berlíně v oblasti evropské politiky bude nenechat se ukolébat svůdnými zvuky z Paříže a Říma,“ upozorňuje Fuster.

Fuster dává za pravdu Macronovi a Draghimu, že „Pakt o stabilitě a růstu, ověšený nejrůznějšími výjimkami, je příliš složitý a potřebuje reformu“, avšak v závěru svého příspěvku upozorňuje: „Měnová unie bez společné fiskální politiky může fungovat pouze tehdy, pokud její členové dodržují společná pravidla při vydávání peněz. Tato pravidla jsou nyní velmi děravá. Pouhé zvětšování děr, jak navrhují Macron a Draghi, je sotva správným způsobem, jak pomoci eurozóně dosáhnout větší stability.“

 

Psali jsme:

• „Chceme-li zajistit oživení ekonomiky, je třeba reformovat fiskální pravidla EU,“ míní Draghi a Macron
• Zadlužená eurozóna: Situace v Řecku je stále vážná
• Kvůli pandemii se Německo a EU zadlužují jako nikdy předtím
• Italové sní o oddlužení a Němci mají hrůzu z prolomení tabu
• Koronavirová pandemie vyústila v pandemii dluhovou
• Evropská unie za časů korony

Články zveřejněné v rubrice Trendy nemusejí vyjadřovat názor redakce.

Ilustrační foto: Quirinale.it, Attribution, via Wikimedia Commons