Začátkem června se ve světových médiích objevily články o neuvěřitelné hodnotě inflace (73,5 % v květnu) v Turecku. Jak se situace vyvíjí a jaké jsou příčiny tohoto jevu?
Růst inflace trhá v zemi s více než 84 miliony obyvatel rekordy. Podobnou míru růstu cen (meziročně o 91,6 %) obyvatelé nezažili po dobu minimálně 23 let. Prudce rostou ceny potravin a především energií, ale to bohužel není zdaleka všechno. Mnoho obyvatel začíná trápit hlad a rozpočet jim přestává stačit i na základní živobytí. Sami Turci, především zástupci opozice dokonce tvrdí, že míra inflace kolem 70% je podhodnocená, statistiky nepřesné a ve skutečnosti je nárůst cen daleko vyšší.
Příčiny takto zvyšujících se cen bývají řadou ekonomů přičítány politice prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana, který zvolil svou vlastní strategii boje o ekonomický růst Turecka. Prezident se totiž rozhodl dlouhodobě dbát na to, aby centrální banka Turecka udržovala úrokové sazby na nízké úrovni. Podle jeho teorie měly nízké sazby a levná lira povzbudit turecké investice a export. Tato strategie na svém začátku fungovala, ale dlouhodobě účinná podle odborníků být nemůže. Ekonomové tvrdí, že právě umělé udržování nízkých úrokových sazeb prostřednictvím Erdoganova tlaku na centrální banku způsobilo prohloubení krize a jen zhoršilo trendy, které jsou nyní po celém světě. Turecké číslo přes sedm desítek procent je naprosto extrémní a analytici nepochybují ani o dalším zhoršení situace.
Propad turecké liry byl o 40 % v roce 2021 a o dalších 20 % letos. S takovým vývojem je bezpochyby spojena mnohem menší kupní síla pro průměrného občana Turecka. Záměr na podporu vývozu se navíc bohužel minul účinkem. Deficit obchodní bilance se například letos v květnu meziročně prohloubil o 157 % na 10,7 miliardy USD, a to zejména kvůli dovozům energie. Prezident ale na svém postupu trvá a neváhá si za ním stát i za cenu zásahů do nezávislosti centrální banky. Šéfové banky, kteří vyjádřili nesouhlas s jeho řešeními, byli odvoláni ze svých funkcí; za dva roky měla banka dokonce čtyři různé guvernéry.
„Očekáváme, že úroveň inflace překročí 80 % ve 3. čtvrtletí,“ tvrdí Ehsan Khoman zabývající se výzkumem rozvíjejících se trhů pro Evropu, Střední východ a Afriku EMEA. Svá očekávání vysvětluje souběhem následujících okolností: zvýšené ceny komodit, rostoucí domácí výrobní náklady, prudce oslabující lira. Obrovským problémem Turecka jsou nyní především nebetyčně vysoké náklady na dovoz energie, které je třeba vzhledem k velmi oslabené liře platit v dolarech. Ekonomové předpokládají, že inflace zůstane vysoká po zbytek roku 2022, na jehož konci bude dle prognóz 63 %. A kdy země dosáhne jednociferné inflace? Centrální banka Turecka předpovídá, že by to mohlo být do konce roku 2024. “Není možné, aby Turecko, které překročilo pravidla ekonomické doktríny, svou současnou politikou vyřešilo svůj klíčový problém vysoké inflace,” vyjádřil svá očekávání ekonom Arda Tunca, sloupkař na PolitikYol.
Články zveřejněné v rubrice Trendy nemusejí vyjadřovat názor redakce.