Jan Zeman nabízí celý komplex kroků, který by mohl pomoci zkrotit vysokou inflaci a její negativní sociální a ekonomické dopady v ČR.
Inflace spotřebitelských cen v Česku podle Českého statistického úřadu dosáhla v červnu 2022 proti červnu 2021 asi 17,2 % a je čtvrtá nejvyšší v Evropské unii, po Estonsku, Litvě a Lotyšsku. Očekává se její další značný nárůst. Inflace cen základních životních potřeb je ale mnohem vyšší, odhady některých ekonomů 20, 25 i 30 % nemusí být přehnané. Hlavními tahouny inflace jsou totiž fosilní paliva, elektřina a teplo, pohonné hmoty, nájemné, ceny bytů a potraviny, tj. vesměs základní hmotné potřeby, bez jejichž uspokojení není možné žít, bez ohledu na kouzlení s hrubým domácím produktem. Rychle se znehodnocují úspory obyvatel i podniků, byť se též inflačně zvyšují příjmy veřejných rozpočtů. Protože jde o inflaci v rozhodující míře dovezenou, selhává zvyšování základní úrokové míry Českou národní bankou, aktuálně na 7 %. Očekává se další růst spotřebitelských i výrobních cen. Tento růst cen ochromuje jak výrobu, tak sráží chuť občanů nakupovat.
Celá plejáda ekonomů i neekonomů, stojící mimo stávající vládní koalici, se shoduje, že tomu tak nemusí být. Navrhli řadu dílčích opatření k zabrzdění inflace. Nevím, jak citovat, ani kdo byl první. Mnohé jsem již zveřejnil i já. [1]
Současná exploze cen nespadla z nebe
Na současné explozi světových cen paliv energie, surovin, materiálů a potravin se významně podepsal jejich silně deformovaný vývoj v posledních letech. Totiž, jejich řadu let trvající nízká cena podvázala investice do rozvoje těžby. Nevyplácely se. Stávající ložiska se vytěžovala a nová se neotvírala. Nedostatek na trhu rostl, prudký růst jejich cen musel přijít.
Tuto situaci dál od roku 2019 zhoršila politika ochrany stability klimatu EU, známá jako Zelená dohoda pro Evropu, prosazovaná vedením EU, nezávisle na potřebě napřed zásadně snížit spotřebu fosilních paliv a energie. V podstatě těžařům řekla: „Vaše produkty již brzy nebudeme potřebovat!“ Ti pak ještě víc omezily investice do dalšího rozvoje těžby, takže po krátkém útlumu spotřeby vyvolaného pandemií nového druhu koronaviru od léta 2021 roste nedostatek paliv nabízený na světovém trhu a s nedostatkem rostou i ceny, o spekulacích nemluvě, viz můj text zde.
Na razantní úspory spotřeby paliv a energie se dlouhodobě kašle, přes četná tvrzení o opaku. V některých státech EU působí i zběsilý, ideologicky motivovaný boj proti jaderným elektrárnám, v ČR obludná neschopnost po roce 2002 potřebné nové jaderné elektrárny stavět.
Převážně negativní roli hraje bezhlavá neefektivní podpora obnovitelným zdrojům energie. Podpora tzv. biopaliv, prakticky pálení potravin, je v polohladovém světě zločinem proti lidskosti i životnímu prostředí, byť údajně lidumilná EU je na něj hrdá. Zlou roli hraje obchod s povolenkami na emise oxidu uhličitého, který prosazují ekologičtí liberálové navzdory četným tragickým zkušenostem.
Příchod energetické krize dočasně zakryla ekonomická krize vyvolaná primárně pandemií nového druhu koronaviru. O to ostřeji energetická krize udeřila na podzim 2021. Válka na Ukrajině významně zvýšila nejistotu. Hlavním motorem růstu cen fosilních paliv po 24. únoru ale nebyla samotná válka, ale sebevražedné sankce přijímané Západem a zvláště pak členskými státy EU proti Rusku. Poškozovaly a poškozují zatím EU mnohem víc než Rusko, o chechtotu znějícího z druhé strany Atlantiku či z Pekingu a Dillí nemluvě.
Zdá se, že si toho vláda pětikoalice (ODS, TOP 09, KDU-ČSL, STAN a piráti) není vědoma. Nebo si to snad i uvědomuje, ale není proti tomu schopna nic podstatného dělat z důvodů ideové předpojatosti a nekompetentnosti. Otázka zní, co by měla dělat?
Rychlé a jednoduché řešení, bohužel, není. Přesto si myslím, že mnohé lze udělat rychle a málo bolestě. V anketě !Argumentu Jak na inflaci? je řada rozumných námětů. Vidím to následovně:
Usilovat o zastavení války na Ukrajině
Vyvíjet tlak na ukončení války, nepřilévat benzín pod planoucí kotel války. Když už ne nic jiného, tak respektovat dvě základní skutečnosti: dodávkami zbraní pomáháme Ukrajinu ještě víc zničit a v rámci embargování Ruska zejména státy EU zatím inkasují mnohem větší škody než embargované Rusko. I když se přímé ekonomické ztráty z embarg a protiembarg mohou účetně rovnat, nejistota z embargování vyhání ceny ropy, zemního plynu, uhlí, potravin, průmyslových hnojit a dalších do závratných, pro nás, jejich dovozce, zničujících výšek. Rusko jako jejich velký vývozce tak i při jejich klesajícím fyzickém výnosu tak realizuje mnohem vyšší tržby, než realizovalo před válkou, a z dosaženého nadzisku financuje svou válku na Ukrajině, o rostoucí hrozbě krachu eura v důsledku vysokého zadlužení států eurozóny a dnes už i samotné EU a sílící dedolarizace světové ekonomiky nemluvě.
Zažíváme paradox. Navenek sice odmítáme financovat Putinovu válku na Ukrajině a Rusko brutálně embargujeme, ale fakticky mu válku významně financujeme, neboť ceny fosilních paliv vyháníme do ještě větších výšek, o faktickém vítězství neválčícího nezápadního světa nad Západem nemluvě.
Zrušit prosazované, enormně nákladné a neefektivní přezbrojování Armády ČR
Válka na Ukrajině znovu ukazuje, že rozhodující jsou vojska raketová, letecká a protiletecké ochrany, a drony, zatímco pozemní vojska se v případě ztráty kontroly nad vzdušným prostorem stávají snadným terčem zničujících útoků vedených raketovými a leteckými vojsky. Ministryní obrany paní Černochovou zuřivě prosazovaný nákup provozně ultradrahých letounů F35, podle některých analytiků nehodících se k obraně území ČR, jejichž lety by zůstaly navíc pod provozní kontrolou z USA a NATO, je zlé. Nutné je nechat si švédské Grippeny. Vcelku vyhovují. Švédové nám ty pronajaté nabízí převést zadarmo. Uvažovaný rozsáhlý nákup tanků Leopard apod. armádě ČR také příliš nepomůže, nejen vzhledem k jejich enormní váze. Zato naší stále více churavějící ekonomice pořádně pustí žilou. Letouny F35 by podle mého hodnocení zablokovaly její rozvoj na 20 i více let.
Okamžitě opustit prodej elektřiny na burze ve prospěch přímého prodeje elektřiny domácím odběratelům
Na burze elektřiny lze prodávat jen přebytky elektřiny. Cena elektřiny by tak v ČR mohla být přinejmenším poloviční. Názory, že by mohly být až pětinové neberou v úvahu distribuční náklady dodávek elektřiny. Nesmí ale chybět politická odvaha hájit zájmy českých občanů.
Sjednat s Ruskem smlouvu o dlouhodobých dodávkách zemního plynu za mnohem nižší ceny než jsou současné spotové a nakupovat zemní plyn z Ruska přímo, nikoliv přes zprostředkovatele
Slovensko, Maďarsko, Německo a další státy nakupují zemní plyn v Rusku na základě smluv o dlouhodobých dodávkách za ceny asi pětinové proti cenám, za které nakupuje ruský zemní plyn na plynové burze s dopravou přes Německo. Nemůže být problém sjednat obdobnou smlouvu o dlouhodobých dodávkách zemního plynu z Ruska. Pokud se vláda ČR takové dohody, na rozdíl od maďarského premiéra Viktora Orbána a dalších politiků EU, štítí, měla by alespoň s Německem sjednat nákup plynu podle zásady, že jeho cena bude tvořit německé náklady na nákup v Rusku + náklady na dopravu přes Německo + např. 10 % jako přiměřený zisk pro prostředníka. Také ceny zemního plynu by mohly být v Česku poloviční i nižší, ne ale pětinová, protože i u plynu jsou nemalé distribuční náklady. Cena za zprostředkování, perverzní to daň za českou politiku rusofobie, je nesmyslně vysoká a pro Česko a některé další státy EU, nakupující ruský plyn podle burzovních cen přes prostředníky, zničující.
Ceny paliv, energií, potravin, nájemného a dalších základních potřeb důsledně regulovat, viz zákon o cenách včetně celého reprodukčního řetězce
Opět jde o otázku politické odvahy hájit zájmy českých občanů. Současná krize ukazuje, jak zhoubná byla – komunisty rozhodně odmítaná – privatizace části strategických odvětví velké energetiky. Regulace cen a zmírnění inflace může zmírnit opětné zespolečenštění zprivatizovaných částí velké energetiky a dalších odvětví technické infrastruktury, včetně rafinérií ropy. To ale vláda Petra Fialy odmítá i v případě zásobníků zemního plynu, které jejich německý majitel nabídl k prodeji, a zřejmě i u 30 % soukromých akcií a.s. ČEZ, kde podle všeho vláda ČR pouze předstírá aktivitu.
Zrušit dotace pro obnovitelné zdroje energie z let 2009-10,
zejména tzv. solárním baronům, neboť představují křiklavou nespravedlnost a vysokou zátěž pro stát i pro spotřebitele s současně i citelný inflační činitel. Zrušit podporu energetického využívání biomasy a biopaliv a vodních elektráren.
Odložit ukončení těžby černého uhlí na Karvinsku
Při současných cenách fosilních paliv její ztrátová těžba nehrozí, určitým odkladem ukončení těžby uhlí nic nezkazíme a aktivizací těžby můžeme zmírnit energetickou krizi v Česku. Za současné energetické krize připravované zasypání dolu Frenštát, kde se dosud nevytěžila ani jedna tuna kvalitního černého uhlí, je zločinem proti naší energetice, konaném navíc v nejnevhodnější dobu.
Zrušit tzv. obchod s povolenkami na emise oxidu uhličitého CO2
Jde o nástroj zjevně neefektivní, destruující velkou fosilní energetiku ve prospěch spekulantů, včetně amerických penzijních fondů. Jejich cenu nakonec do závratných výšek vyhnala svévole vedení EU při prosazování Zelené dohody pro Evropu. Efektivní je jednotná energetická daň, jejíž výše by měla být odvozena od celkové výše emisí skleníkových plynů vyjádřených jako CO2ekvivalent v rámci celého energetického cyklu příslušného fosilního i nefosilního paliva.
Zásadně podpořit zemědělství
Minimálním požadavkem je vrátit se k programu někdejšího ministra zemědělství Tomana a ne citelně omezovat dotace produkčním zemědělcům ve prospěch málo nebo také potraviny vůbec neprodukujících ekologických zemědělců, jak prosazuje vláda Petra Fialy. Snaha dále redukovat živočišnou výrobu podle pokynů eurobyrokratů je idiotská i proto, že jen živočišná výroba produkuje chlévskou mrvu, která pokud není (kvalitní od skotu je dnes na 40 % výše roku 1989), tak se jí nehnojí a zemědělská půda ještě více degraduje. Degradace zemědělské půdy po roce 1989 neutěšeně se prohlubovala, mimo jiné v důsledku radikálního snižování živočišné výroby s následkem nemožnosti hnojit statkovými hnojivy. Aktuálně hrozí úplné vyplundrování zejména orné půdy. Nutné je ale i důsledně kontrolovat a regulovat celý agrokomplex a zvláště pak obchodní řetězce, které nemravně bohatnou na úkor českých zemědělců, potravinářů i spotřebitelů.
Regulovat vývoz potravin
Možný hlad občanům těžko vysvětlíme odkazem na dogma politiky volného trhu. Mnoho států světa proto zavedlo zákaz vývozu základních druhů potravin. Konečně, i vedení EU vyzývá členské státy zvážit korekce zemědělské politiky ve prospěch zajištění potravinové bezpečnosti. Nebudu komentovat zprávy o hrozícím růstu hladu ve světě, protože se úroda hodnotí až po sklizni. Hlad ve světě je ale již léta realitou a možnost jeho dalšího růstu je reálná. Nebo snad naši velcí rusofobové počítají s tím, že se v nejhorším připlazí k Putinovi s žádostí o mimořádné dodávky obilí a masa z Ruska? Body 3-9 byly již u nás vysloveny mnohokrát mnoha odborníky včetně mě.
Zásadně změnit státní dopravní politiku
Levná doprava je prý základem prosperity. Obrovské přímé (dotační), daňové a tolerancí externalit zvýhodnění dopravy ji reálně prodražuje natolik, že její reálná, nikoliv účetní nákladnost podlamuje efektivní rozvoj ČR a zvyšuje inflaci. Některé rezervy jsou křiklavé, jako je plýtvání na stavbách dopravní infrastruktury. Je nutné zrušit rejdařskými lobbisty vehementně prosazované přímé i nepřímé investice do infrastruktury vodní dopravy, protože jsou zjevně neefektivní. Pravda, rejdaři s efektivností kouzlí hodně drsně. Hrubou chybou je rozhodnutí Fialovy vlády o 9 miliard snížit investice do rozvoje energeticky, environmentálně a z hlediska územní struktury přírody a sídel šetrné železniční dopravní infrastruktury a dál stupňovat investice do značně energeticky a environmentálně náročné a devastační výstavby dálnic, které stimulují další růst energeticky i jinak náročné silniční dopravy. Nutné je omezit investice do dálnic, zejména těch neprioritních. Dále je nutné zásadně posílit investice do výstavby chybějících železničních zastávek a u nich umístěných parkovišť. Iniciativní by zde měly být na prvním místě územně příslušné obce. Trvající absence zastávek snižuje využití osobní železniční dopravy.
Vrátit výši slev jízdného ve veřejné dopravě na úroveň před redukcí
Namísto omezování či rušení slev jízdného ve veřejné dopravě a zvyšování jízdného je nutné obnovit rozsah slev z dob vlády ANO 2011, ČSSD s podporou KSČM, podobně ve Středočeském kraji.
Zvyšovat veřejnou podporu investic do úspor paliv a energie
Kromě větší podpory opatření typu zateplování budov včetně poradenství a důsledné kontroly kvality zateplování jde i o vybrané velké investice. 32 let ignorovaný projekt horkovodu z Dukovan do Brna se ale nepostaví za měsíc ani za rok, byť nabízí rozsáhlé úspory paliv a energie k vytápění Brna. Podobně opožděně přichází horkovod z Temelína do Českých Budějovic, o dosud odmítané možnosti vytápět teplem z Temelína další jihočeská města nemluvě. Námětů je zde mnohem víc, včetně urychlení konverze nehospodárných parovodních rozvodů na rozvody horkovodní. Korekce státního rozpočtu ČR v únoru 2022 snížila dotace na úspory paliv a energií, což je trestuhodné, podobně škrtání výdajů na rozvoj železniční dopravní infrastruktury.
Zastavit podporu tzv. biopaliv
Podpora tzv. biopaliv je výsměchem nejen všem hladovějícím ve světě, ale i ochraně půdy, přírody a krajiny. Rozumná společnost ji musí zrušit, nejlépe hned.
Otazníky jsou nad programem elektromobility EU
Při současných znalostech zde není možné kvalifikovaně rozhodovat, byť radikální ekologové zde nevidí problém a vedení EU již špatně rozhodlo. Energetičtí experti varují před hrozbou blackoutu. Mám za to, že rostoucí deficit elektrické energie v ČR i v EU nelze podceňovat. Podpora elektromobilitě zvyšuje inflaci a snižuje zájem o rozvoj tramvajových a trolejbusových tratí, což je špatné.
Selhání státu
Je nutné zásadně regulovat ceny nájemného v bytech. Současná politika, kdy se donedávna údajně neexistující volné byty najednou přes noc našly a například v Brně se přidělují ukrajinským, převážně sociálně ekonomickým migrantům, je skandální. Samozřejmě, mstí se velmi špatná politika bydlení, uplatňovaná v ČR v uplynulých 32 letech, vyhánějící část nejchudších nejednou i pod most. Chápu, že byty nelze postavit přes noc. Proto musí nastoupit účinná regulace výše nájemného. Přednost při jejich přidělování komunálních bytů, ale musí mít nebydlící čeští občané. Jiný postup je mimořádně cynický a nutně poštve širokou českou veřejnost proti Ukrajincům.
Opatření, přijatá ke zmírnění inflace a krize vládou Petra Fialy (zrušení silniční daně pro vozidla pod 12 tun, dočasné snížení sazby spotřební daně na pohonné hmoty o 1,5 Kč/l, čtyřměsíční zrušení povinnosti přimíchávat biosložky do nafty a benzínu), jsou podobně jako v jiných státech EU kontroverzní. Jejich výše v ČR je tak malá, že jsou zjevně nedostatečná. Podstatného nic neovlivní. Je třeba vidět, že po skončení války na Ukrajině se ceny fosilních paliv na světovém trhu sníží, ale zdaleka neklesnou na úroveň, jak jsme je znaly do 1. září 2021.
Je pravda, že četná dlouhodobá, věcná i systémová selhání českého státu nelze dnes rychle tváří v tvář rychle se prohlubující sociálně ekonomické krizi, hrozící přerůst v katastrofu, napravit, a že nám v řadě případů brání i kontroverzní směrnice EU. Řadu opatření lze ale provést rychle. Chce to ale rozumnou, ideologicky nezaujatou a v zásadě i odvážnou vládu, chránící v první řadě české národní zájmy.
Odkazy:
[1] Zeman, J. : Jak zvládly v Evropě energetickou krizi? Haló n. 26. 2. 2022, Zeman, J. : K energetické krizi přispělo vedení EU a členských států špatnou energetickou politikou (Naše Pravda/Haló noviny; 11. 4. 2022).