Protichůdný průběh srážek znamená, že některé roky přinášejí povodně (např. v roce 2021) a jiné roky sucho (2022), a to někdy prakticky na stejných místech.
Záznamy ukazují, že v Evropě nikdy nebylo takové sucho jako v posledních desetiletích. Sucho má přímé důsledky pro naše životy, v neposlední řadě proto, že ohrožuje základní potraviny, jako je mléko. Uvědomme si, že kráva potřebuje k produkci mléka více než 100 litrů vody denně a že v poslední době dochází k zavírání farem, protože nejsou schopny cenově konkurovat makrofarmám, upozorňuje Fernando Valladares ve svém příspěvku pro The Conversation.
Země jako Španělsko byly nuceny dovážet mléko z jiných evropských zemí. Jelikož však Evropa také trpí velkým suchem, mohla by nakonec dovážet mléko z USA a Číny. Něco podobného bylo v létě na jižní polokouli pozorováno v Argentině a Brazílii.
Pivo je dalším výrazným příkladem dopadu sucha. Mexický prezident Andrés Manuel López Obrador nedávno zvažoval zastavení výroby piva v severních státech, které trpí velkým suchem. Monterrey je druhým nejlidnatějším městem v zemi a sídlem silných pivovarů. Výroba piva vyžaduje velké množství vody a v severním Mexiku ohrožuje domácí zásoby vody. Studie ukazují, že změna klimatu ohrožuje pivovarnický průmysl v několika částech světa.
Nejsušší roky, navzdory záplavám
Protichůdný průběh srážek znamená, že některé roky přinášejí povodně (např. v roce 2021) a jiné roky sucho (2022), a to někdy prakticky na stejných místech. Navzdory zdánlivému rozporu a skepsi ke klimatickým změnám, kterou to může podněcovat, jsou tyto protichůdné jevy vyvolány stejným procesem: oteplováním atmosféry v důsledku emisí skleníkových plynů. Toto oteplování zvyšuje proměnlivost klimatu a způsobuje, že jemný a trvalý déšť je vzácnější.
Extrémní srážky jsou v některých částech Evropy v posledním století stále častější a intenzivnější a existují důkazy, že za to může změna klimatu způsobená člověkem. A ničivý účinek červencových dešťů a povodní v Evropě v roce 2021 byl umocněn lidskou změnou povodí, jejich umělým vytvořením a ztrátou přirozené vegetace a půdy. O rok později postihlo mnohé z těchto zaplavených oblastí Evropy nejintenzivnější sucho od středověku.
V Nizozemí hnijí základy
Po velkých suchách hnijí holandské domy postavené na dřevěných kůlech. Slavné amsterdamské Rijksmuseum se propadlo o více než 15 centimetrů. Stejně jako mnoho jiných budov postavených před rokem 1970 v této nížinné zemi spočívá muzeum na přibližně 8 000 dřevěných kůlech jako na svých základech. Protože suchá léta snižují hladinu spodní vody, sloupy jsou obnažené a houby, které ke svému přežití potřebují kyslík, základy rozkládají. V tomto případě je příčinou katastrofy nedostatek vody, nikoli její přebytek.
V době, kdy Evropu sužuje nejhorší sucho za posledních 500 let, se tento problém nemusí týkat pouze Nizozemska, protože dřevěné základy se používají také v některých částech Švédska, Německa a ve velké míře i v italských Benátkách. Nizozemci budou nuceni přehodnotit svou strategii hospodaření s vodou. Pokud nebudou přijata opatření, může se mnoho domů do deseti let zřítit.
Skutečnost, že žádné dva dny, měsíce ani roky nejsou klimaticky stejné, může způsobit, že přestaneme vnímat, co se děje. I přes velkou proměnlivost srážek v novém klimatu je možné díky dlouhodobým statistikám a multidisciplinárnímu výzkumu najít určité zákonitosti.
Nedávná studie Ulfa Büntgena a jeho kolegů z Cambridgeské univerzity propojuje klimatické řady získané z letokruhů evropských stromů a kombinuje údaje o růstu a izotopové údaje z živých a mrtvých stromů. To umožňuje pochopit velké klimatické výkyvy v čase a dojít k závěru, že navzdory suchům v různých historických obdobích zažívá nyní Evropa sucha, která nemají za posledních 2 110 let obdoby.
Stále intenzivnější azorská anticyklóna
Co však stojí za rostoucím suchem v Evropě? Je to Azorská anticyklóna, která spolu s Islandskou tlakovou níží určuje charakter větru a deště v severním Atlantiku.
Azorská anticyklóna silně ovlivňuje počasí ve velké části Evropy, zejména zimní srážky v západní polovině kontinentu. Vědci z Woods Hole Oceanographic Institution zjistili, že od průmyslové éry se rozsah této anticyklony zvyšuje v souladu s klimatickými změnami způsobenými člověkem.
Vysoký tlak je v průmyslové éře (od roku 1850) výrazně častější než v předindustriální době, což má za následek abnormálně suché podmínky v západním Středomoří včetně Pyrenejského poloostrova. Simulace posledního tisíciletí ukazují, že expanze azorské anticyklóny vzniká po roce 1850 a ve 20. století sílí, což je v souladu s antropogenním oteplováním.
Mluvit nahlas
Souvislost mezi extrémními povětrnostními jevy, jako jsou sucha, vlny veder nebo prudké bouře, a změnou klimatu je z vědeckého hlediska jasná. Může být obtížné tuto informaci předat. Jak uvádějí výzkumníci Zuhad Hai a Rebecca L. Perlmanová, pro mnoho politiků je obtížné tyto souvislosti veřejně prezentovat ze strachu z reakce voličů.
Jako výzkumní pracovníci však musíme pracovat pro informované občany a jasně říci, co nám věda o této kritické klimatické otázce říká.
O autorovi: Fernando Valladares (Profesor na CSIC a docent na Universidad Rey Juan Carlos. Zabývá se výzkumem dopadů globálních změn na suchozemské ekosystémy a vyučuje o dopadech lidské činnosti na biosféru. Zajímá se o změnu klimatu a koncepty, jako je antropocén a cíle udržitelného rozvoje. Více informací na www.valladares.info)
Zdroj: The Conversation, „Droughts could leave us without milk, beer – and so much more“ (13.10.2022)
Články zveřejněné v rubrice Trendy nemusejí vyjadřovat názor redakce.