V EU rostou obavy, že se evropské společnosti budou postupně přesouvat do Ameriky, aby tam mohly profitovat z daňových úlev. Skončí výrobní sektor starého kontinentu v troskách?
Administrativa amerického prezidenta Joea Bidena začíná zavádět nový program podpory podnikání i ochrany životního prostředí. Jde o program daňových úlev a přímých slev na zelené technologie v rámci tzv. zákona o snižování inflace zvaného Inflation Reduction Act (IRA). Během příštích deseti let bude na základě tohoto opatření přiděleno až 369 miliard dolarů americkým společnostem a spotřebitelům, kteří chtějí vyrábět, investovat a nakupovat věci, jako jsou solární panely, větrné turbíny, elektrická vozidla, baterie a elektrolyzéry pro výrobu nízkoemisního vodíku. Podmínkou získání peněz je však správné umístění výroby, dotace totiž bude možno nárokovat pouze v případě, že produkty budou většinově zpracovávány a vyráběny v Severní Americe.
Právě toto ustanovení EU považuje za diskriminační a nespravedlivé. „Evropská unie chce Spojeným státům konkurovat kvalitou, nikoli dotacemi“, prohlásila Ursula von der Leyenová ve svém vyjádření k problematice. „Je skvělé, že naši američtí přátelé nyní intenzivně investují do své klimatické agendy. My jsme začali již dříve,“ řekla Ursula von der Leyenová v pátek během oficiální návštěvy Švédska. V IRA jsou však podle ní některé části, které mají negativní dopad na rovné podmínky pro EU a Spojené státy.
Předsedkyně Evropské komise v reakci na postup USA ve svém projevu z minulého týdne slíbila, že provede „velmi silná, pozitivní a uklidňující“ protiopatření, aby bylo zabráněno průmyslovému exodu evropských firem do Ameriky. „369 miliard dolarů je impozantní částka,“ připustila von der Leyenová s tím, že podle ní je nastavení rovných podmínek pro oba kontinenty tím nejdůležitějším. Jako první krok se EU chce zaměřit na doladění rámce podpory průmyslové produkce v EU a vytvoření nových zdrojů kolektivního financování.
Každý z členských států má jiné finanční možnosti pro státní podporu svých podniků, například Německo a Francie mají prostředky na štědré dotace do svého národního průmyslu, ale menší a chudší státy by v tomto mohly výrazně zaostávat. „Proto je tak důležité mít vedle státní podpory, která by měla být použita, také nástroj financování nebo nástroje financování, které vyvineme a dají odpověď na potřebu investic do technologií, většinou do společných evropských projektů a společných evropských zájmů v zelené transformaci,“ řekla von der Leyenová.
Šéfka Komise uvedla, že toto nové financování by mělo být „dostupné v krátkodobém a střednědobém horizontu“. Neuvedla ovšem více podrobností o jeho velikosti nebo o původu použitých prostředků, což vyvolalo spekulace a otázky veřejnosti. Sedmiletý rozpočet EU je již schválen a nezdá se, že by v něm byl prostor k pokrytí nových výdajů. Možností pro EU je znovu se zadlužit, jak tomu bylo již v případě fondu na obnovu po koronaviru ve výši 750 miliard eur, mnohé země jsou ale proti takovému řešení.
Předsedkyně evropské komise ovšem není jediná, komu se postup USA nelíbí. Začátkem druhého lednového týdne se vyjádřil rovněž belgický premiér Alexander De Croo, když obvinil USA, že se „velmi agresivním způsobem“ dvoří evropským společnostem a v podstatě je nabádají: „neinvestujte v Evropě, máme něco lepšího“. De Croo dokonce tvrdí, že Amerika oslovila belgické chemické a ocelářské společnosti, jen prý neví, zda lobbování provedly veřejné orgány nebo soukromý sektor. Americkým zástupcům vzkázal prostřednictvím Financial Times: „Mohli byste tvrdit, že je to férová hra, ale pak byste neměli říkat: ‘Ach, zapomněli jsme na dopad na Evropu’.“ Dle De Croova názoru si v USA byli velmi dobře vědomi důsledků, které jejich projekt bude mít. Na otázku ohledně De Croových pobouřených komentářů Ursula von der Leyenová odmítla odpovědět a veřejnosti nesdělila, jestli obdržela nějaké zprávy o amerických společnostech, které by si „namlouvaly“ své evropské rivaly. „Pro nás je velmi důležité být rychlý,“ tvrdí předsedkyně Komise. Von der Leyenová chce, aby byla v Evropě promptně přijímána investiční rozhodnutí podporující sektor zelených technologií.
Články zveřejněné v rubrice Trendy nemusejí vyjadřovat názor redakce.