Podobně jako globalizace projevuje se geoekonomická fragmentace v celé řadě oblastí a dopadne nerovnoměrně na různé ekonomiky.
Mezinárodní měnový fond v materiálu pro Davoské ekonomické fórum hovoří o pokračující fragmentaci mezinárodní ekonomiky. Politici a byznys stojí před gordickým uzlem problémů, napsala k nové analýze výkonná ředitelka MMF Kristalina Georgieva.
Nová studie Mezinárodního měnového fondu tvrdí, že po několika desetiletích rostoucí globální ekonomické integrace čelí svět riziku geoekonomické fragmentace. Studie zkoumá její možné důsledky. Identifikuje více kanálů, kterými se dříve přenášely výhody globalizace, a kterými pravděpodobně půjdou i náklady geopolitické fragmentace, které se budou týkat obchodu, migrace, kapitálových toků, šíření technologií a poskytování globálních veřejných statků. Zkoumá také důsledky geopolitické fragmentace pro mezinárodní měnový systém a globální finanční záchrannou síť a navrhuje pragmatickou cestu pro zachování výhod globální integrace i multilateralismu.
Vzhledem k tomu, že přínosy globalizace se šíří mnoha kanály, budou i nepříznivé důsledky geoekonomické fragmentace pociťovány v mnoha oblastech. Prohlubování obchodu, tvrdí studie, bylo po několik desetiletí prostředkem dohánění, tj. překonávání zaostalosti v přepočtu na obyvatele v jednotlivých zemích, a vedlo k výraznému snížení celosvětové chudoby. Spotřebitelé z toho měli neúměrný prospěch díky nižším cenám. A vice versa, rozpad obchodních vazeb dopadne nejsilněji na země s nízkými příjmy a na chudší spotřebitele ve vyspělých ekonomikách. Omezení přeshraniční migrace může hostitelské ekonomiky připravit o cenné dovednosti a snížit remitence do ekonomik, které na ně spoléhají. Negativní dopady může mít geopolitická fragmentace i na finanční toky, včetně přímých zahraničních investic, a na poskytování životně důležitých globálních služeb a veřejných statků.
Studie odhaduje náklady geopolitické fragmentace na základě ekonomických modelů, nicméně také uvádí, že tyto modely se značně liší. Dostupné studie naznačují, že čím hlubší je fragmentace, tím vyšší jsou náklady, a že technologické odpojení vede k obchodním ztrátám. Odhadují také, že rozvíjející se ekonomiky a nízkopříjmové země budou nejvíc ohroženy ztrátou transferu znalostí.
V závislosti na způsobu modelování by se náklady slabší fragmentace obchodu ve vztahu ke globální produkci mohly pohybovat od 0,2 do 0,5 % HDP. V případě silné fragmentace by dosáhly až 7 % HDP. Při započtení technologického oddělení by ztráty produkce mohly dosáhnout 8 až 12 %.
Aby nedošlo k nekontrolované fragmentaci, je nutné, aby se mnohostranný systém založený na pravidlech dokázal přizpůsobit měnícímu se světu, změnám v mezinárodním obchodu i v měnovém systému. Vzhledem ke geopolitickému napětí nebude nalezení konsensu jednoduché. Studie míní, že důvěru bude možná nutné obnovovat postupně prostřednictvím diferencovaných kroků závislých na preferencích a ochotě zemí spolupracovat. V oblastech, kde jsou zájmy sladěny, bude mnohostranná spolupráce zřejmě nejlepším řešením současných globálních problémů. V případě klimatické změny a pandemie je takový přístup nutností.
Pokud bude mnohostranné úsilí váznout, cestou v před mohou být otevřené a nediskriminační iniciativy, které se budou týkat menšího počtu zemí s vyššími ambicemi. V případě jednostranných kroků je podle MMF potřeba vytvořit důvěryhodné ochranné zábrany, které zmírní globální dopady a ochrání zranitelné – například má jít o „bezpečné koridory“ pro potraviny a léky.
Více v angličtině zde.
Články zveřejněné v rubrice Trendy nemusejí vyjadřovat názor redakce.