Brazílie a Čína podepsaly nedávno dohodu o užití národních měn ve vzájemném obchodu. O čem všem byla podle některých “historická” Lulova cesta do Číny?
Brazilský prezident Luiz Inacio Lula da Silva byl na historické návštěvě Číny, píše Ben Norton pro Geopolitical Economy. Obě země během Lulova pobytu uzavřely 15 dohod týkajících se obchodu, technologií, vědy, obnovitelné energie, výroby masa, zemědělství, boje proti chudobě atd. Čína přislíbila investice do brazilské ekonomiky v rozsahu 50 miliard reálů.
Lula v Číně jednal se svým protějškem Si Ťin-pchingem krátce poté, co Čína a Brazílie podepsaly dohodu o využití národních měn ve vzájemném obchodu, které vylučuje americký dolar. Brazilský prezident dával při cestě do Číny najevo, že dedolarizace je jeho politickou prioritou. Autor si všímá, že dohoda o dedolarizaci vzájemného obchodu mezi Brazílií a Čínou vzbudila kritiku některých amerických politiků.
V regionálním měřítku je dalším z Lulových cílů vznik společné měny v Latinské Americe, smyslem je oslabit závislost regionu na americkém dolaru.
Při projevu v Nové rozvojové bance Lula kritizoval hegemonii americké měny. Banka je finanční institucí seskupení BRICS, k jehož architektům Lula patří. Kromě toho je také zastáncem multipolárního světa. Nová rozvojová banka má být alternativou ke Světové bance, která je v současnosti ovládána USA. Její šéfkou se stala bývalá brazilská prezidentka Dilma Rousseffová.
Lulova cesta do Číny byla jeho první cestou mimo americký region od inaugurace letos v lednu. Brazilský prezident už navštívil USA, ale jeho cesta byla pouze jednodenní. V Číně se Lula zdržel čtyři dny. Během návštěvy deklaroval, že nikdo (adresováno USA) nebude Brazílii zakazovat vztahy s Čínou, a navštívil výzkumné centrum firmy Huawei, na kterou USA uvalily jednostranné sankce.
Brazilský ministr financí Fernando Haddad, který se k Lulovi v Číně připojil, vysvětlil, že jejich cílem je „reindustrializace Brazílie ve spolupráci s čínským kapitálem“.
Článek připomíná některá statistická fakta. Například, že Brazílie je dnes z hlediska velikosti HDP v přepočtu na paritu kupní síly větší ekonomikou než Francie nebo Velká Británie. Dále platí, že Čína je od roku 2009 největším obchodním partnerem Brazílie, obchodní výměna mezi oběma velmocemi v posledních dvou desetiletích neuvěřitelně prudce vzrostla. Brazilská vláda se pochlubila, že od první Lulovy návštěvy Číny v roce 2004 se vzájemný obchod obou zemí zvýšil 21krát. V roce 2022 uskutečnily Čína a Brazílie obchody v hodnotě 150,4 miliardy USD. Jen od roku 2021 do roku 2022 vzrostl jejich vzájemný obchod o 10,1 %. Kromě toho text připomíná, že Brazílie je významným producentem komodit na světovém trhu (například železná ruda nebo ropa).
Brazilská ekonomika byla poškozena dvěma politickými převraty v letech 2016 (sesazení Dilmy Rousseffové) a 2018 (zvolení Jaira Bolsonara, kterému předcházelo obvinění a uvěznění Luly). Bolsonaro jako prezident země prosazoval proamerickou orientaci a politiku, včetně oslabování vazeb na BRICS. V roce 2021 tweetoval tehdejší ministr zahraničí USA Mike Pompeo: „Vzpomínáte na BRICS? Díky Bolsonarovi a Módímu B a I pochopily, že R a C jsou pro ně hrozbou“.
Brazilský lídr nyní v projevu na zasedání Nové rozvojové banky naznačil, že tato banka by se mohla stát „velkou bankou globálního Jihu“ i nástrojem k redukování nerovností mezi chudými a bohatými zeměmi. Banku nazval milníkem kooperace Jih-Jih. „Poprvé byla založena rozvojová banka s celosvětovou působností, aniž by se na její počáteční fázi podílely rozvinuté země,“ uvedl brazilský lídr.
Další informace najdete v původním textu (anglicky) zde.
Psali jsme:
- Kdy bude měna BRICS konkurovat americkému dolaru?
- Svetová banka a banka BRICS – noví lídri a rozdielne pohľady
- Nová dohoda ohrožuje výsady petrodolaru
- Naruší dohoda mezi Čínou a Brazílií hegemonii dolaru?
Články zveřejněné v rubrice Trendy nemusejí vyjadřovat názor redakce.