Stovky poslanců a komisařů EU pobírají vysoké zvláštní odměny. Nyní má být polosoukromý fond zachráněn z peněz daňových poplatníků.

Několik stovek poslanců Evropského parlamentu (jejich seznam získaly weby Investigate Europe a Mediapart) se přihlásilo do penzijního fondu, aby si doplnili své již tak štědré důchody.

„Milujeme Evropu, jen nenávidíme Evropskou unii,“ řekl Nigel Farage, předseda strany UKIP a architekt brexitu, ve svém posledním projevu v Evropském parlamentu v roce 2020. Krátce poté opustil instituci, která ho po desetiletí zaměstnávala. Jeho politický boj za oddělení Spojeného království od EU se však netýká jeho osobních unijních výhod.

Jako bývalý poslanec Evropského parlamentu se v určitém okamžiku zapojil do systému penzijního připojištění, který je financován převážně z prostředků daňových poplatníků EU. Pokud se do fondu zapojil od začátku, bude za šest let, po svých 65. narozeninách, pobírat nejen pravidelný důchod z parlamentu ve výši přibližně 6900 eur měsíčně, ale i dalších 6800 eur v rámci doplňkového důchodu – což mu dává 13 700 eur měsíčně, a to po zbytek života.

Ingeborg Gräßleová, předsedkyně výboru do roku 2019 a nyní poslankyně za německou CDU pokládá „tyto výplaty důchodů za skandální“.

Bankrot na obzoru?

Nejpozději v roce 2025 dojdou peníze v tomto bohatém penzijním fondu. Hrozící bankrot přichází pro Evropský parlament v nejhorší možnou dobu. Od prosince loňského roku ho zmítá rozsáhlý korupční skandál, v němž jsou Maroko a Katar podezřelé z uplácení europoslanců s cílem ovlivnit rozhodování EU. Pověst parlamentu je vážně poškozena, a to pouhý rok před volbami, které se budou konat v celé Evropě.

Ve fondu je také Farageova francouzská spojenkyně, krajně pravicová politička Marine Le Penová, která je proti EU. Stejně jako několik lidí, kteří dnes zastávají nejvyšší funkce v EU, například unijní šéfdiplomat Josep Borrell, komisař pro zemědělství Janusz Wojciechowski a komisařka pro soudržnost Elisa Ferreiraová.

Oficiální údaje, které fond předložil, svědčí o 660 členech. Seznam je zde (pozn. red.: najdeme tam také pár bývalých českých europoslanců pod těmito čísly: 78 – Jan Březina, 90 – Milan Cabrnoch, 458 – Miroslav Ouzký, 635 – Oldřich Vlasák, 659 – Jaroslav Zvěřina).

V dubnové zprávě generálního tajemníka Evropského parlamentu se však uvádí číslo 914. A zdroje, které mají přehled, uvádějí nejaktuálnější číslo 908. Evropský parlament odmítl poskytnout 908 jmen s odkazem na důvody ochrany osobních údajů.

V pondělí 17. dubna proběhlo první kolo diskuse předsednictva, vnitřního orgánu Parlamentu složeného z 20 vysoce postavených poslanců, o tom, jak pokrýt schodek, který byl vyčíslen na „308 až 313 milionů eur“.

Hrozící bankrot penzijního fondu by neměl být překvapením. Bart Staes, bývalý belgický europoslanec, který byl 20 let členem výboru pro rozpočtovou kontrolu, říká, že rizika byla známa již od počátku. Podle jeho slov byl na nové poslance vyvíjen mírný tlak ze strany parlamentní administrativy, aby se k fondu připojili. Někteří to podle něj bez rozmyslu udělali. Jiní byli jen chamtiví.

Při vzniku dobrovolného soukromého penzijního fondu nebylo od počátku jasné, kdo nese riziko investic fondu: daňoví poplatníci EU nebo samotní členové? Účetní dvůr i parlamentní výbor pro kontrolu rozpočtu opakovaně tlačily na předsednictvo, aby definovalo závazky pro případ budoucího deficitu.

V příštích měsících bude muset předsednictvo rozhodnout, zda použít další peníze daňových poplatníků na sanaci luxusních důchodů Le Penové, Farage a Borrella. Pokud se tak nerozhodne, snížení důchodů se s největší pravděpodobností dostane před soud EU.

 

Celý článek najdete na tomto odkazu „Taxpayers risk paying for €300m black hole in luxury EU pension fund“ (autoři: Pascal Hansens, Sigrid Melchior a Harald Schumann).

 

Psali jsme:

• Unijní šéfdiplomat pobírá důchod z fondu, který vykazuje velký deficit
• Vysvětlení řecké „Watergate“: Proč Evropský parlament vyšetřuje skandál s odposlechy

Ilustrační foto: Rémi Noyon, CC BY 2.0, via Wikimedia Commons