OSN apelovalo na vlády, aby daly prioritu potravinovým řetězcům, sociální ochraně a udržitelně investovaly do budoucnosti.
Svět stojí na hraně největší potravinové krize za posledních padesát let, varovalo OSN a apelovalo na vlády, aby této krizi zabránily, napsal Guardian v článku Fiony Harvey.
Podle generálního tajemníka OSN Antónia Guterrese je nutná lepší sociální ochrana chudých lidí, protože ekonomická krize by jim mohla znemožnit dosáhnout na základní potraviny. Bez okamžité akce je stále jasnější, že dojde ke globální potravinové nouzi, která by mohla mít dlouhodobé dopady na miliony lidí.
Nejhorší dopady pandemie koronaviru jsou teprve před námi. „I v případě zemí s dostatkem potravin vidíme rizika v narušení dodavatelských řetězců,“ řekl Guterres dále.
Kvůli pandemii se do extrémní chudoby propadne 50 milionů lidí na celém světě. Dopady ale budou dlouhodobé – v případě špatného stravování v dětství jsou důsledky pro zdraví celoživotní.
Podle Guterrese je nutné učinit tři kroky. Je nutné zaměřit se na nejpostiženější regiony a zastavit v nich bezprostřední katastrofu, vlády by měly podpořit potravinové dodavatelské řetězce. Mělo by dojít k posílení sociální ochrany především rizikových skupin (dětí, dospívajících, těhotných a kojících žen) a investovat do budoucnosti s ohledem na zdraví a ekologii.
Hlavní ekonom Světové potravinové a zemědělské organizaci při OSN Maximo Torero řekl, že světový potravinový systém dnes čelí největší hrozbě za mnoho let. Karantény znemožnily lidem sklidit úrodu nebo nakupovat a prodávat potraviny. Podle Torese se ale jedná o velmi odlišnou potravinovou krizi ve srovnání s minulými.
Problémem není letošní úroda, která je podle hodnocení OSB robustní. Problémem je skutečnost, že pandemie má dopady na zranitelné místní trhy, kde si většina lidí pořizuje potraviny. V některých zemích začaly ceny potravin růst. Karantény také zpomalují sklizně, protože sezonní nájemní síla nemůže migrovat. V důsledku došlo k rekordnímu zvýšení plýtvání potravinami.
Už před pandemií čelil světový potravinový systém problémům, jako byly konflikty, přírodní katastrofy nebo klimatická krize, infekce plodin či zvířat. Dopady pandemie by mohly existující problémy posílit a miliony lidí by mohly hladovět.
Agnes Kalibata, která je zvláštní vyslankyní OSN pro summit o potravinových systémech v roce 2021, říká, že koronavirová krize ukázala nebezpečné deficity v našem potravinovém systému. Velmi konkrétně ohrožuje živobytí a životy asi 1 miliardy lidí na celém světě. Kalibata zvláště upozornila na negativní vývoj v Latinské Americe.
Krize je ale také příležitostí ke zlepšení potravinových systémů spolu s omezením chudoby a posílením globální odolnosti na šoky. Kalibata se domnívá, že jídlo lidi vždy spojovalo a v případě zlepšení potravinových systémů může tuto roli plnit i nadále.
Články zveřejněné v rubrice Trendy nemusejí vyjadřovat názor redakce.