Na nedávné konferenci o Ukrajině byly učiněny první kroky k obnově země, ukrajinská vláda odhaduje, že je zapotřebí 750 miliard dolarů (tj. přibližně 17,8 bilionů korun).
Na konferenci ve švýcarském Luganu se více než 40 států a mezinárodních organizací zavázalo v „Luganské deklaraci“ pomoci při obnově Ukrajiny. Dokument podepsali mimo jiné zástupci Německa, USA, Velké Británie a Francie. „Naším společným cílem je obnova svobodné a demokratické Ukrajiny,“ uvedla německá ministryně pro rozvoj Svenja Schulzeová. Luganská deklarace je „důležitým prvním krokem na dlouhé cestě k obnově Ukrajiny”, uvedl hostitelský švýcarský prezident Iganzio Cassis.
V Luganské deklaraci se účastníci konference shodli na sedmi základních principech: Jde o závazek k demokratickému procesu, na němž se podílí celá společnost, zapojení soukromých společností, ekologickou transformaci směrem ke společnosti bez emisí CO2, digitalizovanou administrativu a projekty rekonstrukce bez nepotismu a obohacování. „Proces rekonstrukce musí být transparentní,“ uvádí se v něm. „Je třeba systematicky posilovat právní stát a vymýtit korupci.“
Navzdory velkému reformnímu úsilí se Ukrajina před válkou umístila v žebříčku korupce organizace Transparency International na 122. místě ze 180. Ukrajinská vláda již vybudovala digitální platformy pro vládní služby, aby znemožnila korupci, uvedl šéf vlády Denys Šmyhal. Dodal, že tato expanze pokračuje. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, který se k akci připojil prostřednictvím videospojení, slíbil „maximální transparentnost“ všech projektů.
Platforma pro obnovu
Evropská komise navrhla ukrajinské vládě zřídit platformu pro obnovu, která by mapovala investiční potřeby, koordinovala opatření, směrovala zdroje a podporovala ambiciózní program reforem. Tato platforma bude místem, kde se budou utvářet strategické směry a priority společné práce a bude sdružovat země, instituce, soukromý sektor a občanskou společnost, ale také evropské a mezinárodní organizace – od Evropské banky pro obnovu a rozvoj přes Evropskou investiční banku, Mezinárodní měnový fond až po Světovou banku.
Příležitost pro firmy
Svenja Schulzeová vidí obnovu Ukrajiny jako „obrovskou příležitost pro německé hospodářství, protože Ukrajina je velká země. Má velkou populaci, a to je samozřejmě zajímavé pro exportní zemi, jako je Německo, aby tam měla své zastoupení.“
Něco podobného zaznělo i od českého premiéra Petra Fialy, podle kterého by se měly do obnovy Ukrajiny „co možná nejvíce zapojit české firmy“.
Z výše uvedeného je patrné, že ochota pomoci Ukrajině ze strany různých států je veliká, je tu ovšem problém v podobě „odlivu mozků“, což může ohrozit obnovu ukrajinské ekonomiky. Dalším „zádrhelem“ jsou oligarchové, kteří nikam nezmizeli.
Odliv mozků
V důsledku války opustily od 24. února Ukrajinu jen přes Polsko více než 4 miliony lidí, včetně kvalifikovaných odborníků, lékařů, IT specialistů a vědců, upozornil polský web WNP.
Země EU včetně Polska zahájily různé stipendijní programy pro ukrajinské studenty a doktorandy. Lékaři z Ukrajiny mají možnost začít pracovat ve své profesi po splnění požadavků na polský jazyk. Adaptace vysoce kvalifikovaných pracovníků z Ukrajiny v zemích EU může vést k tomu, že někteří z nich se v poválečných podmínkách do země nevrátí.
Oligarchie se stále staví do cesty
Jedním z klíčových prvků, které od získání nezávislosti omezují ukrajinskou ekonomiku, je přetrvávající oligarchický systém, který blokuje potenciál ukrajinského trhu. V rozporu s tím, co tvrdí ukrajinští vládci, negativní jevy spojené s korupcí z veřejného prostoru na Ukrajině během války nezmizely.
Ve státních podnicích na Ukrajině, zejména v odvětví energetiky, nadále dochází k četným nesrovnalostem při prodeji energie. Jedná se o prodej energie za podhodnocené ceny, což vede ke krachu velkých energetických společností, které lze následně výhodně koupit.
Podle ukrajinského novináře a odborníka na energetiku Viktora Kurteva způsobili manažeři energetických společností za poslední dva roky svým podnikům ztráty vyčíslené na 6 miliard hřiven. Takové kroky by mohly vést k poklesu důvěry světové veřejnosti v Ukrajinu a ke snížení finanční pomoci této zemi.
Jak by měla obnova podle ukrajinského premiéra vypadat?
Podle Šmyhala je plán obnovy Ukrajiny, který je založen na lidech, ekonomice, infrastruktuře, rozdělen do tří klíčových fází:
- Obnovit tady a teď to, co je možné a co je rozhodující pro životy lidí. Šmyhal poznamenal, že tato práce již probíhá a je financována z rozpočtu Ukrajiny.
- Rychlá obnova infrastruktury. Šéf vlády poznamenal, že počet zničených zařízení, dokonce i základní infrastruktury, je obrovský. Bezprostředně po skončení nepřátelských akcí a vítězství Ukrajiny bude třeba realizovat tisíce projektů obnovy.
- Dlouhodobá transformace. Týká se všech oblastí, od vzdělávání, medicíny až po zelenou transformaci a nový vojensko-průmyslový komplex.
„Dnes přímé ztráty ukrajinské infrastruktury činí více než 100 miliard dolarů. Více než 1200 vzdělávacích institucí, 1200 nemocnic, tisíce kilometrů plynovodů, vodovodů a elektrických sítí, silnic a železnic bylo zničeno nebo poškozeno,“ řekl Šmyhal.
Rekonstrukce za ruské peníze?
Šmyhal míní, že by k financování mohla být použita ruská aktiva zmrazená na Západě. Podle něj bylo na celém světě zabaveno přibližně 300 až 500 miliard dolarů. Odborníci však varují před právními překážkami. Mohlo by být nutné vynést rozsudky před mezinárodními soudy. Muselo by se prokázat, že oligarchové jsou přímo zodpovědní za přispění k válce.
Psali jsme: