Ilona Švihlíková vybrala to nejdůležitější z nově vypracované analýzy frakce GUE/NGL k otázce daňových úniků. Které mechanismy by jim pomohly zabránit a proč ty dosavadní nefungují?
Frakce Evropského parlamentu GUE/NGL přišla s analýzou, která se týká bohužel stále velmi aktuálního tématu. Jak bojovat efektivně proti daňovým únikům, co se dělat s přesouváním zisku, které zvýhodňuje země nastavené jako daňové ráje.
Analýza, pod kterou najdeme jména autorů Alexe Cobhama, Petra Jánského, Chrise Jonese a Yami Temouriho, přináší zhodnocení návrhů Evropské Komise, ale i návrhy právě frakce radikální levice a zelených.
Hned na začátku analýzy se dozvíme, že data, která jsou doposud k dispozici, míru přesouvání zisku (profit shifting) dosti podceňují. Jednotný přístup EU, i když ho můžeme vítat, přeci jen znamená, že přesouvání zisku se neděje jen v rámci EU, ale také z a do EU.
Analýza znovu zdůrazňuje to, co je známo, tedy že jurisdikce, které se aktivně účastní přesouvání zisku jsou Nizozemsko, Lucembursko a Irsko. Tyto země by samozřejmě novou úpravou proti těmto praktikám zaznamenaly ztráty.
Analýza, dle mého názoru velmi příhodně, navrhuje využít nové zdroje z tzv. country- to-country reportingu (hlášení od jednotlivých zemí). Jeden z pozitivních dopadů Velké recese přeci jen byl, že se zdvihl zájem o tom, jak nadnárodní firmy platí, nebo spíš neplatí daně.
Významnou se zdála být iniciativa OECD, nazvaná ve zkratce BEPS (Base Erosion, Profit Shifting – neboli eroze základu daně, přesouvání zisku). Tuto iniciativu podporovaly i chudší země, protože si dobře uvědomují, jak moc jim toto „přesouvání zisku“ škodí. Akční plán BEPS časově patří do let 2013-2015.
Iniciativa frakce GUE/NGL hodnotí nicméně BEPS spíše negativně jako nedostačující nástroj. Rozvojové země chtějí problematiku řešit v rámci OSN, Spojené státy samy plánují svou velkou daňovou reformu (o níž jsme informovali ). Naopak se zdá, že EU chce jít za rámec toho, co bylo dohodnuto v OECD.
Nový systém je velkou výzvou pro zatím využívaný „arms length.“ (Jedná se o princip, zakotvený zatím v mezinárodním zdanění, který by měl umožnit případnou alokaci zisku mezi zeměmi. Vlastně je zakotven na předpokladu, že strany dohody jsou nezávislé a ve stejné pozici, i když mohou mít sdílené zájmy, viz vztahy mateřská – dceřiná firma. Právě pro BEPS byly hlavními tématy tento princip a také otázka transferových cen.).
Jde o dva různé přístupy. Jeden říká, že celá nadnárodní firma je jedna jednotka, která maximalizuje zisk. Ale pak je tu oddělení přístup, který uvádí, že každá jednotka zvlášť maximalizuje zisk, uvnitř konkrétní nebo dané země.
I když možná radikální frakce není tak spokojena s iniciativou BEPS, přeci jen se dá říci, že základním úspěchem iniciativy je, že jasně ukázala nutnost spojit ekonomickou aktivitu se zdaněním (psala jsem o tom už před mnoha lety, a to například zde).
Analýza vyzdvihuje práce Tax justice network – což je potěšující zpráva – a jedním z hlavních přínosů vidí právě ony country to country reporty . Pokud budou data veřejná, což zatím nejsou, pak by – říká analýza GUE/NGL mohly být účetnické a auditorské firmy zodpovědné za tento tzv. misalignment, neboli jaksi disproporci mezi ekonomickou aktivitou a mezi vykazovanými zisky. Což je v rámci sítí nadnárodních firem široce rozšířená praxe. A země jako Lucembursko, Nizozemsko a Irsko jako daňové ráje uvnitř EU prostě a jednoduše, jak říká francouzský ekonom Zucman, „kradou daně jiných zemí.“
Analýza dále konstatuje, že tyto disproporce v posledních letech narostly. Zatímco v 90. letech hovoří odhady u USA o tom, že asi 10 % zisků podléhalo tomuto „vychýlení.“ Nyní to ovšem je asi tak 25-30 % z globálních zisků. Takže jde o zásadní problém, o značnou deformaci účtů v globálním měřítku.
Je tedy potřeba nahradit dosavadní přístup „arms length“ jiným přístupem, a mít podle podílu ekonomické aktivity sladěn daňový základ.
Koneckonců, jak velmi správně uvádí analýza GUE/NGL , máme už s takovým přístupem zkušenosti. Kanada takto rozděluje zisk mezi jednotlivými provinciemi, přičemž základními kritérii „přiřazení“ daňového základu jsou tržby a mzdy.
Evropská komise má dva návrhy, jsou i návrhy vzorců, jak daňový základ rozdělit tak, aby lépe odpovídal ekonomické aktivitě v dané zemi, zabránilo se tak problému „misalignment“ a omezilo přesouvání zisků.
Samozřejmě, že každá budoucí analýza musí také počítat s tím, jak by se měnilo chování firem po zavedení takového přístupu, tj. jak by pak vypadalo srovnání vhodných míst pro investice, či jaké další možnosti by firmy využívaly, aby se zdanění vyhnuly.
Analýza GUE/NGL následně představuje různé scénáře, přičemž především země, jejichž ekonomická aktivita neodpovídá daňovému základu, (tj. výše uvedená trojka), by nutně zaznamenaly ztráty. Těžko tedy předpokládat jejich ochotu podpořit takovéto návrhy.
Kromě toho, EU není sama o sobě uzavřený svět: analýza uvádí další tři jurisdikce typické pro oddělení ekonomické aktivity a zisků, a to je Singapur, Bermudy a Švýcarsko. Mohlo by tedy dojít k tomu, varuje analýza, že se zisk bude přesouvat mimo EU.
Analýza doporučuje usilovat o globální přístup – vzhledem k výše zmíněným rizikům a plné zahrnutí tzv. CFC pravidel. (tj. controlled foreign corporation: jedná se o pravidla týkající se daně z příjmů a měla by právě zabránit umělému odklánění daní přes offshorové daňové ráje).
Shrneme-li:
Unitární přístup se už nyní aplikuje v řadě zemí, je s ním tedy zkušenost na substátní úrovni (viz Kanada). Přístup “arms length“, i když jsou na něm založena pravidla OECD, není nadále akceptovatelný.
Spojení zisku, resp. daňového základu s ekonomickou aktivitou by vedlo k zásadnímu přerozdělení mezi členskými státy EU a to na úkor těch, kteří jsou nyní „agresivním místem pro přesun zisku.“
Kanada je dobrým příkladem k analýze, viz její „vzoreček“ založený na zaměstnanosti a tržbách. Velkým problémem by ovšem konsolidace na základě ztrát, pak by došlo k dramatické redukci daňového základu v celé EU.
Je potřeba využít data ze systému country-to-country reporting.
Analýza GUE/NGL ukazuje, o jak komplikovanou a náročnou problematiku se jedná, ale zároveň ukazuje na možnosti řešení i na možnosti dalšího využití stále dostupnějších dat. Kéž by tato analýza vyvolala větší zájem o řešení problému přesouvání zisku i u nás v České republice.