Evropa musí uznat, že její budoucnost již nespočívá ve fosilních palivech, zdůraznil prezident Evropské investiční banky.
„Mírně řečeno: plyn skončil,“ řekl Werner Hoyer 20. ledna na tiskové konferenci. „To znamená jasný odklon od minulosti. Bez postupného ukončení neomezeného využívání fosilních paliv však nebudeme schopni dosáhnout cílů v oblasti klimatu,“ uvedl web Euractiv.
EU chce dosáhnout čistých nulových emisí do roku 2050 a očekává se, že do roku 2030 přijme nový cíl snížení CO2 o 55 %. Využívání zemního plynu zůstává určitou šedou zónou: Evropská komise předpokládá, že k usnadnění energetického přechodu (Energiewende) v členských státech EU, které jsou silně závislé na uhlí, je stále zapotřebí plyn.
V rámci svého plánu pro změnu klimatu zveřejněného v roce 2020 plánuje EIB použít 50 % svých finančních aktivit na projekty na podporu slučitelnosti se změnami klimatu a životního prostředí. Do roku 2030 by měl být k dispozici jeden bilion eur na zelené financování. Všechny budoucí činnosti by měly být také v souladu s Pařížskou dohodou.
Rok 2020 byl „obtížný a rozhodující“, shrnul Hoyer. Největším problémem v roce 2020 se měl původně stát Brexit. Místo toho však zejména pandemie koronaviru vyvinula na banku velký tlak v jejím úsilí stát se „evropskou klimatickou bankou“.
Navzdory tomu se podíl financování v oblasti klimatu a životního prostředí zvýšil z 34 na 40 % z celkového objemu EIB. Zdá se tedy, že banka je na správné cestě k dosažení svého 50% cíle. „Koronakrize není důvodem k tomu, aby se přestaly řešit obrovské výzvy v oblasti klimatu a životního prostředí, kterým lidstvo čelí.“
EIB rovněž varuje, že narůstá investiční mezera, která ohrožuje ambice EU v oblasti „ekologického hospodářského oživení“. Podle zveřejněné zprávy přibližně 45 % společností v EU skutečně očekává, že kvůli pandemii sníží své investice.
„Evropská unie riskuje ztrátu pozice v globální konkurenci, pokud nezmobilizuje více peněz na inovace,“ míní Hoyer.
Význam digitalizace pro energetický přechod
V rozsáhlé zprávě EIB se mimo jiné uvádí:
Digitální technologie budou pro klimatickou tranzici rozhodující a inovace na průsečíku digitalizace a dekarbonizace budou mít zásadní význam. Mezi příklady umožňující digitální technologie patří inteligentní městská mobilita (smart urban mobility) a inteligentní sítě, přesné zemědělství, udržitelné dodavatelské řetězce a monitorování životního prostředí. Růst práce na dálku během pandemie ukazuje, jak lze stále více dematerializovat ekonomické procesy a produkty. Inovace, která využívá digitální technologie k dosažení zelenějších procesů, má zvláštní strategický význam jak pro budoucí udržitelnost, tak pro konkurenceschopnost.
Zpráva EIB se nevyhýbá ani tématu pandemie:
I když bude možné pandemii někdy v blízké budoucnosti dostat pod kontrolu, může to mít trvalý dopad na ekonomiku. Rozsah (a povaha) šoku způsobený pandemií je takový, že pravděpodobně způsobí rozsáhlé strukturální změny v ekonomice, které změní způsob, jakým pracujeme, dojíždíme, cestujeme a trávíme dovolenou po mnoho dalších let. Vývoj pravděpodobně pozmění investiční priority a vzorce zaměstnanosti. Firmy, které neinvestují do přizpůsobování se těmto změnám, zůstanou na budoucí výzvy dost možná nepřipravené.
Psali jsme:
- Investice do fosilních paliv přetrvávají
- Odvrácená tvář „zelené energie“?
- Byznys s ropou a plynem potápí Pařížskou dohodu
- Polská vláda se s odbory dohodla na ukončení těžby uhlí v roce 2049
- Velká čtyřka aneb Komu patří plynovody?
- Gazprom ztrácí monopol – trh s plynem v jihovýchodní Evropě je v pohybu
- Ázerbájdžán zahajuje dodávky zemního plynu do Evropy plynovodem TAP
- Nad doporučením uhelné komise zůstávají otazníky
- Globální rizika: Největší hrozbou zůstává změna klimatu
- Velký spor eko versus eko
- Další konference o klimatu zkrachovala. Musela