Čína usiluje o technologickou soběstačnost, což vyvolává globální znepokojení

VSa Trendy

Čína již několik let investuje velké prostředky do rozvoje domácího průmyslu čipů, ale nedaří se jí dohnat konkurenci v USA a dalších částech Asie.

Čínští technologičtí giganti usilují o vývoj vlastních polovodičů nebo čipů, což je považováno za pokrok na cestě k dosažení cíle Číny stát se v této důležité technologii soběstačnou. Ve skutečnosti je však Čína ještě daleko, i když je o krok blíže k soběstačnosti, uvádí jeden z odborníků a dodává, že země je stále silně závislá na zahraničních technologiích a zaostává v tzv. špičkové části trhu s čipy. Polovodiče jsou klíčovými součástkami ve všech zařízeních od chytrých telefonů přes moderní ledničky až po automobily. Staly se také hlavním předmětem širšího technologického boje mezi USA a Čínou. Polovodiče jsou v mnoha zemích stále více považovány za klíč k národní bezpečnosti a za známku technologické zdatnosti.

Společnost Alibaba by měla navrhovat vlastní čipy

Vládnoucí komunistická strana tlačí největší světovou společnost v oblasti elektronického obchodování k tomu, aby se pustila do složitého a nákladného navrhování vlastních procesorových čipů, což je činnost, kterou Alibaba Groupdosud nedělala.

Společnost Alibaba Cloud v říjnu 2021 představila nový design vlastního procesoru pro použití ve svých datových centrech. Serverové čipy s názvem Yitian 710 jsou vyrobeny na zakázku společností T-Head, která se zabývá vývojem čipů ve skupině Alibaba Group. Společnost Alibaba Cloud, která je těmito čipy vybavena, rovněž oznámila vývoj vlastních serverů s názvem Panjiu. Tato kombinace má zlepšit špičkové cloudové služby společnosti optimalizací výpočetního výkonu a energetické účinnosti.

„Přizpůsobení našich vlastních serverových čipů je v souladu s naším neustálým úsilím o zvýšení výpočetních schopností s vyšším výkonem a lepší energetickou účinností,“ řekl Jeff Zhang, prezident Alibaba Cloud Intelligence. „Plánujeme využít tyto čipy k podpoře současných i budoucích podniků v celém ekosystému Alibaba Group. V blízké budoucnosti také nabídneme našim klientům výpočetní služby nové generace, které budou poháněny novými servery s čipy.“

„Společně s našimi globálními partnery, včetně společností Intel, Nvidia, AMD a Arm, budeme pokračovat v inovaci výpočetní infrastruktury a nabízet rozmanité výpočetní služby pro naše globální zákazníky,“ dodal Zhang.

Význam procesorů je čím dál větší

Procesorové čipy hrají stále důležitější roli. Nedostatek v důsledku pandemie koronaviru narušuje celosvětovou výrobu a zvyšuje obavy o zásobování. Čipy jsou hlavní prioritou v kampani vládnoucí komunistické strany, jejímž cílem je ukončit závislost Číny na technologiích ze Spojených států, Japonska a dalších dodavatelů, které Peking považuje za potenciální ekonomické a strategické rivaly. Pokud se to podaří, podnikatelé a političtí představitelé varují, že to může zpomalit inovace, narušit globální obchod a ochudit svět. „Samostatnost je základem čínského národa,“ uvedl prezident Si Ťin-pching v projevu zveřejněném loni v březnu. „Musíme usilovat o to, abychom se stali hlavním světovým centrem vědy a vrcholem inovací,“ řekl Si. Ale Peking možná čeká draze zaplacené zklamání.

Podnikatelé a analytici tvrdí, že i přes obrovské oficiální investice budou mít výrobci čipů a další společnosti problém konkurovat, pokud se odpoutají od globálních dodavatelů vyspělých součástek a technologií – což je cíl, o který žádná jiná země neusiluje.

Pokud by se svět oddělil nebo rozdělil na trhy s nekompatibilními normami a výrobky, součástky vyrobené v USA nebo Evropě by nemusely fungovat v čínských počítačích nebo autech. Výrobci chytrých telefonů, kteří mají jeden dominantní globální operační systém a dva síťové standardy, by možná museli vyrábět jedinečné verze pro různé trhy. To by mohlo zpomalit vývoj. Washington a Peking musí „zabránit tomu, aby se svět rozdělil“, řekl v září 2021 generální tajemník OSN Antonio Guterres agentuře Associated Press. Čínské továrny sestavují světové chytré telefony a tablety, ale potřebují komponenty ze Spojených států, Evropy, Japonska, Tchaj-wanu a Jižní Koreje. Čipy jsou největším čínským dovozem, před ropou, v loňském roce v hodnotě více než 300 miliard dolarů.

USA a Čína se oddělují a další země je následují

Zpráva společnosti Bain & Company v kapitole věnované tzv. decouplingu (rozpojení) uvedla:

„Několik velkých zemí investuje více než kdy jindy do technologií a nezávislosti dodavatelského řetězce. Přesto bude globální technologický průmysl v dohledné budoucnosti i nadále spoluzávislý, protože odbourání mnoha bariér nezávislosti bude trvat roky. USA a Čína postrčily svět tímto směrem a oddělování jejich ekonomik a technologických ekosystémů nabírá na síle již několik let. Např. přímé zahraniční investice související s technologiemi mezi oběma zeměmi klesly od roku 2016 do roku 2020 o 96 % (viz obrázek 1 na str. 61).

USA a Čína nyní zvyšují své úsilí o nezávislost na technologiích a dodavatelském řetězci prostřednictvím masivních domácích investic. V červnu americký Senát schválil „Zákon o inovacích a konkurenci“ (US Innovation and Competition Act) v hodnotě 250 miliard dolarů, který poskytne 52 miliard dolarů na domácí výzkum a výrobu polovodičů, 30 % navýšení finančních prostředků pro Národní vědeckou nadaci a 29 miliard dolarů na financování nového ředitelství pro aplikované vědy. Mezitím se roční výdaje Číny na výzkum a vývoj vyšplhaly na více než 350 miliard dolarů v roce 2020 a země v příštích několika letech vynaloží 1,4 bilionu dolarů na infrastrukturní technologie, jako je umělá inteligence, polovodiče a sítě 5G.

Nedávné kroky obou zemí naznačují, že oddělování bude v nadcházejících letech určujícím rysem technologického prostředí, a to i v době, kdy jeden z jeho nejvýznamnějších přispěvatelů (bývalý americký prezident Donald Trump) již není ve funkci. Ačkoli USA a Čína nasměrovaly svět na cestu decouplingu, ostatní přední země a regiony se nesnaží zvrátit směr, ale přijímají jej. Jižní Korea v květnu oznámila investici ve výši 450 miliard dolarů s cílem vytvořit do roku 2030 největší světovou základnu pro výrobu čipů. Evropská unie v březnu přislíbila investici 150 miliard dolarů do „digitální suverenity“ s cílem zdvojnásobit svůj podíl na celosvětové výrobě polovodičů na 20 % do roku 2030. Nebývalý rozsah a tempo investic do oddělování po celém světě nutí technologické společnosti, aby se snažily aktualizovat své krátkodobé a dlouhodobé strategie. Ačkoli se však zdá, že oddělení je téměř nevyhnutelné, četné překážky zajišťují, že globální technologický průmysl zůstane (prozatím) spoluzávislý. Navzdory významným investicím není pevninská Čína schopna zvýšit domácí výrobu polovodičů, protože jí chybí klíčové procesní technologie a kritické vybavení.“

 

Psali jsme:

Články zveřejněné v rubrice Trendy nemusejí vyjadřovat názor redakce.

Dočetli jste jeden z našich článků? Nezapomínejte, prosíme, na dobrovolné předplatné, které je příspěvkem k další nezávislosti a na fungování !Argumentu a také investicí do jeho budoucnosti. Více o financování zdola se dozvíte zde.