Zdá se, že Putin usiluje o přeměnu ruské autokratické tržní ekonomiky na autarkickou příkazovou ekonomiku.
Tržní ekonomika Ruska zanikla přesně před měsícem, když Západ v reakci na nevyprovokovanou invazi prezidenta Vladimira Putina na Ukrajinu uvalil sankce, které odřízly jeho centrální banku od kapitálových trhů a zmrazily stovky miliard dolarů z jejích rezerv. Moskevský akciový trh byl téhož dne uzavřen a ruská centrální banka zavedla vlastní dalekosáhlé kapitálové kontroly, napsal Maximilian Hess pro Al Džazíru.
Ačkoli je Rusko považováno za tržní ekonomiku přinejmenším od počátku roku 2000, Putinův Kreml má od samého počátku rozsáhlou kontrolu nad většinou ekonomických aktivit. Stát začal v Rusku monopolizovat rozdělování zisku z energetického sektoru brzy po nástupu Putina k moci. Přesto zůstávalo možností soukromé podnikání po celou tu dobu, připomíná Hess. V posledních několika letech se však některé úspěšné nezávislé podniky ocitly pod tlakem, aby své podniky prodaly státu.
I v tomto prostředí však byly malé a střední podniky nadále součástí ruské ekonomiky. Vzhledem k tomu, že byl nadále možný snadný pohyb peněz do Ruska a z Ruska a účast na globální ekonomice, vznikla v zemi nejen nová kleptokratická oligarchie, ale na ruský trh začaly vstupovat i nadnárodní podniky.
Po invazi na Ukrajinu a následných sankcích začaly tyto nadnárodní podniky, které dlouho sloužily ruské vznikající střední třídě s širokou produktovou základnou, jeden po druhém opouštět zemi. Kroky, které Kreml podnikl tváří v tvář hrozícímu hospodářskému kolapsu, jasně ukázaly, že nemá v úmyslu zachovat ruskou tržní ekonomiku.
Pouhé čtyři dny po zahájení „zvláštní vojenské operace“ na Ukrajině stát v rámci sankční kontroly kapitálu fakticky převzal kontrolu nad 80 % zahraničních příjmů podniků a v následujících týdnech šel ještě dál. Kreml nyní znárodňuje podniky, které se stahují ze země, čímž téměř znemožňuje, aby Rusko pokračovalo jako tržní ekonomika i po skončení Putinovy války na Ukrajině.
Státní kontrola nad ekonomikou
Zdá se, že Putinův Kreml považuje rozšíření státní kontroly nad ekonomikou za všelék na všechny své problémy.
Jak v nedávném článku vysvětlil analytik Nick Trickett, Kreml se nyní snaží vybudovat ekonomiku, která nebude „ovlivněna vnější cenovou hladinou zboží“. Aby toho Kreml dosáhl, zejména při dramaticky oslabeném rublu, bude muset nejen vybudovat příkazovou ekonomiku, ale také mít úplnou politickou kontrolu nad tvorbou cen. To znamená, že podniky si nebudou konkurovat cenou nebo kvalitou, ale na základě svých vazeb na Kreml a další tvůrce hospodářské politiky.
Sovětský svaz kdysi takový systém měl, ale budování průmyslové základny, na níž se opíral, si vyžádalo Stalinovu brutalitu a způsobilo sovětskému lidu nebývalé náklady. Zdá se, že Putin si dosud neuvědomil, co by bylo třeba k vybudování uspokojivé příkazové ekonomiky.
Celkově Rusko přejde od autokratické tržní ekonomiky, podobné té čínské, k autarkické příkazové ekonomice, podobné té severokorejské.
Celý článek si můžete přečíst v angličtině zde.
Psali jsme:
- Rusko povolí „paralelní dovozy“ náhradních dílů pro auta
- Ruské cestovky nabízejí výlety za platebními kartami Visa a Mastercard
- Invaze na Ukrajinu: Rusko je dnes nejvíce sankcionovanou zemí na světě
- Rusko ztrácí šanci na udržitelný ekonomický rozvoj
- Odpojování Ruska: Software, média a online služby
- Budou Spojené arabské emiráty útočištěm bohatých Rusů?
- Energetická síla Ruska nespočívá jen v ropě a plynu – je také klíčovým dodavatelem jaderného paliva
- Vysoká poptávka a slabý rubl zvyšují ceny obilnin v Rusku
- Válka na Ukrajině povede k potravinové krizi, varuje další ruský podnikatel
- V Rusku zdražuje zdravotnické vybavení a materiál
- Sankce výrazně zvyšují pravděpodobnost nesplacení mezinárodního dluhu Ruska, varují analytici
- Sankce proti Rusku mohou Moskvu přiblížit Pekingu a změnit globální finanční systém
- Začal exodus západního byznysu z Ruska
Články zveřejněné v rubrice Trendy nemusejí vyjadřovat názor redakce.