Studie Světové banky upozorňuje na neobvykle složité podmínky, za kterých dnes centrální banky bojují s inflací.
Podle nové rozsáhlé studie Světové banky se svět v reakci na inflaci, kdy centrální banky po celém světě současně zvyšují úrokové sazby, může v roce 2023 přiblížit globální recesi a řadě finančních krizí v rozvíjejících se tržních a rozvojových ekonomikách, které by jim způsobily trvalé škody.
Centrální banky po celém světě letos zvyšují úrokové sazby s takovou mírou synchronicity, jaká nebyla v posledních pěti desetiletích zaznamenána – tento trend bude podle zprávy pravděpodobně pokračovat i v příštím roce. V současnosti očekávaná trajektorie zvyšování úrokových sazeb a dalších politických opatření však nemusí stačit k tomu, aby se globální inflace vrátila na úroveň, která byla pozorována před pandemií. Investoři očekávají, že centrální banky zvýší globální měnověpolitické sazby na téměř 4 % do roku 2023 – což je nárůst o více než 2 procentní body oproti jejich průměru v roce 2021.
Pokud nedojde k odeznění narušení dodávek a tlaků na trhu práce, mohlo by toto zvýšení úrokových sazeb způsobit, že globální jádrová inflace (bez energií) bude v roce 2023 činit přibližně 5 %, což je téměř dvojnásobek pětiletého průměru před pandemií, uvádí studie. Aby centrální banky snížily globální inflaci na míru odpovídající jejich cílům, budou možná muset podle modelu uvedeného ve zprávě zvýšit úrokové sazby o další 2 procentní body. Pokud by to bylo doprovázeno napětím na finančních trzích, globální růst HDP by se v roce 2023 zpomalil na 0,5 % – pokles o 0,4 % v přepočtu na obyvatele, což by splňovalo technickou definici globální recese.
„Globální růst prudce zpomaluje a je pravděpodobné, že bude dále zpomalovat, protože stále více zemí upadá do recese. Mám hluboké obavy, že tyto trendy budou přetrvávat, což bude mít dlouhodobé důsledky, které budou pro lidi v rozvíjejících se tržních a rozvojových ekonomikách zničující,“ řekl prezident Skupiny Světové banky David Malpass. „Aby bylo dosaženo nízké míry inflace, stability měny a rychlejšího růstu, mohli by se tvůrci politik přeorientovat ze snižování spotřeby na zvyšování výroby. Politiky by měly usilovat o vytváření dodatečných investic a zlepšení produktivity a alokace kapitálu, které jsou pro růst a snižování chudoby rozhodující.“
Studie upozorňuje na neobvykle složité podmínky, za kterých dnes centrální banky bojují s inflací. Několik historických indikátorů globálních recesí již varovně bliká. Světová ekonomika se nyní nachází v nejstrmějším zpomalení, které následuje po poválečném oživení od roku 1970. Globální spotřebitelská důvěra již zaznamenala mnohem výraznější pokles než v období před předchozími globálními recesemi. Tři největší světové ekonomiky – Spojené státy, Čína a eurozóna – prudce zpomalují. Za těchto okolností by i mírný zásah do světové ekonomiky v příštím roce mohl vést k její recesi.
Psali jsme:
- Jihokorejská ekonomika ztrácí dynamiku
- ECB opět zvýšila úrokové sazby a zdá se, že to není naposledy
- Elizabeth Warrenová se „velmi obává“, že FED pošle ekonomiku do recese
- Pravděpodobnost recese v eurozóně se zvyšuje: Bloomberg
- Recese jako vítané řešení aneb Zpět do devadesátek
Ilustrační foto: AgnosticPreachersKid, CC BY-SA 3.0, via Wikimedia Commons
Články zveřejněné v rubrice Trendy nemusejí vyjadřovat názor redakce.