Pokud jsou současné prognózy přesné, bude rok 2064 prvním rokem po staletích, kdy se narodí méně dětí, než kolik lidí zemře, upozorňuje The Economist.
Dříve či později tedy každá velká ekonomika narazí na demografickou zeď. Amerika a Evropa mají přinejmenším delší čas na přípravu než východní Asie, která již začíná pociťovat napětí. Účet za důchody a nemocnice bude zvyšovat fiskální tlak. Hospodářský růst se může zhroutit, zatímco veřejný dluh bude narůstat. Jak katastrofální situace bude, záleží na tom, zda politici udrží rozpočtovou disciplínu, odolají tlaku rozzlobených starších voličů a – což je rozhodující – budou ochotni způsobit bolest obyvatelstvu nyní, aby zachránili budoucí generace před většími bolestmi později.
Bohaté země budou muset podle MMF do roku 2050 vynakládat 21 % HDP ročně na staré lidi, což je nárůst oproti 16 % v roce 2015. Čtvrtina z toho půjde na důchody. Zbytek bude potřeba na zdravotní a sociální péči. Je možné, že umělá inteligence a farmaceutický pokrok tento rozpočet sníží. Nedávná historie však naznačuje, že tyto pokroky jej spíše zvýší.
Přesná velikost demografického zásahu nezávisí jen na tom, jak rychle populace stárne, ale také na tom, co od státu očekává.
Existují kroky, které by západní vlády mohly podniknout, aby ránu zmírnily. Pomohla by důvěryhodná měnová politika, která by investory ujistila, že centrální bankéři potlačí utrácení vyvolané stárnutím populace. Pokud by vlády v očekávání budoucího nebezpečí omezily deficity, znamenalo by to ještě větší změnu. Důchody se budou muset snížit, protože veřejné finance se přizpůsobí delšímu věku dožití. MMF předpokládá, že vlády bohatých zemí budou muset do konce století zvýšit věk odchodu do důchodu o pět let, a to i přesto, že se střední délka života bude prodlužovat pomaleji.
Tyto reformy by nyní nebyly populární. Kdo by chtěl být tím politikem, který by milionům úředníků, vojáků a učitelů v důchodu oznámil, že jejich důchody budou sníženy, aby se postarali o budoucí generace?
Ačkoli odhadování dopadů úbytku obyvatelstva může někdy působit jako pohled do vzdálené budoucnosti, tato hrozba už teď hraje do karet lídrům, jako je Emmanuel Macron, francouzský prezident. Loni riskoval svou pozici, když navrhl reformu důchodového systému země, a čelil protestům, které byly i na francouzské poměry rozsáhlé. Ostatní politici si toho jistě všimli.
Celý text najdete zde v angličtině.
Psali jsme:
- Nízká porodnost je existenciální problém
- Zánik národa
- Německo je největší trh robotů v Evropě, řeší tak nedostatek lidí
- Počet obyvatel Japonska se rekordně snížil. V zemi rychle roste počet cizinců
- Jižní Korea má nejnižší porodnost na světě – a to nevěstí nic dobrého pro její ekonomiku
- Německo má od roku 1972 deficit porodnosti
- Papež říká, že děti si v Itálii mohou dovolit jen bohatí
- Členské státy EU čelí prudkému poklesu populace v produktivním věku
- Evropa stárne
- Nastává konec přirozeného růstu populace?
- Studie: Budoucnost českého pracovního trhu
- Počet obyvatel Evropské unie již druhým rokem klesá
- Itálie stárne, za 20 let bude chybět téměř 7 milionů pracovníků
- Boj Emmanuela Macrona s demografickými trendy začíná
- Na prosperitu Německa bude mít zásadní vliv demografický vývoj
- Bulharsko ztratí do roku 2040 čtvrtinu obyvatel
- Maďarsko kritizuje bezdětné, míra porodnosti se stává hlavní agendou
- Lotyšsko – národ, který mizí
Články zveřejněné v rubrice Trendy nemusejí vyjadřovat názor redakce.