Venezuelskou krizi má pomoci vyřešit člověk, který se aktivně podílel na vměšování ve střední Americe a obhajoval genocidu.
Krátce po vzniku prezidentské politické krize ve Venezuele jmenoval ministr zahraničí USA Mike Pompeo do funkce vyslance pro řešení venezuelské krize Elliota Abramse, bývalého republikánského diplomata. Jeho portrét nabídl článek Al Jazeery. Od té doby USA poslaly na venezuelsko-kolumbijskou hranici humanitární pomoc, kterou Nicolas Maduro odmítl, postihly sankcemi ropnou společnost PDVSA a také prý vedou rozhovory s venezuelskou armádou. Snaží se ji přesvědčit k podoře Juana Guaidóa.
Pompeo při jmenování Abramse mluvil o tom, že Abrams bude skutečným plusem pro americkou misii, kterou má být obnovení demokracie a prosperity v „jejich zemi“. Jenže jiní vidí Abramse jako mnohem více kontroverzní figuru, upozorňuje článek.
Abrams je neokonzervativec, který byl v době Ronalda Reagana náměstkem ministra zahraničních věcí, později za George Bushe mladšího působil jako poradce pro Blízký východ při Národní bezpečnostní radě a následně jako poradce pro globální demokratickou strategii. Ve vztahu k Latinské Americe je Abrams považován za jestřába, byl zainteresován v kontroverzních krocích americké vlády ve střední Americe a prý také v pokusu o puč ve Venezuele v roce 2002.
V roce 1991 Abrams přiznal vinu ve dvou bodech – vědomě dal Kongresu zavádějící informace o americké podpoře nikaragujských Contras, i když Kongres takovou pomoc zakázal. Později byl prezidentem Bushem ml. omilostněn.
O deset let předtím se Abrams snažil zdiskreditovat svědky masakru v salvadorské komunitě El Mozone, kde došlo k zavraždění asi tisícovky lidí vojenským oddílem Atacatl, kterou trénovala americká armáda. USA poslaly salvadorské vládě miliardy dolarů v rámci dvanáct let trvající občanské války. Human Rights Watch označila Abramsovy výroky v této věci za „umné zkreslení“, které mělo diskreditovat svědky masakru při senátním slyšení.
Abrams se měl také veřejně zastávat guatemalského diktátora Efraina Riose Montta, který dohlížel na kampaň, která stála život tisíce lidí hlavně domorodého původu. Podle Abramsových slov v roce 1983 ale Rios Montt učinil „značný pokrok“ ohledně lidských práv v zemi a měl by být „odměněn a podpořen“.
Guatemalský prezident byl později odsouzen za genocidu, i když jeho rozsudek byl znovu přezkoumán a soud nevynesl konečný verdikt do Monttovy smrti. Později soud znovu rozhodl, že za Monttovy vlády se stát dopouštěl genocidy.
Nyní je Abrams zpátky a mluvit o minulosti se mu nechce. „Nezaměřujeme se na události z 80. let. Zaměřujeme se na rok 2019,“ řekl novinářům.
Kritici ale tvrdí, že jeho jmenování slouží k tomu, aby přispělo k americkým dějinám intervencí, hlavně v Latinské Americe. Podle jednoho z nich Allana Nairna byl Abrams vždy velmi vášnivý a oddaný. Oddaný čemu konkrétně? Nairn míní, že „masovému vraždění ve jménu toho, čemu se říká americký zájem, nebo spíš americký rozmar“.
Články zveřejněné v sekci Trendy nemusejí vyjadřovat názor redakce.