Vysvětlit současný úspěch populismu vyžaduje komplexnější pohled na politiku.
Podle profesorky politologie Sheri Bermanové je jedním z úkolů dneška porozumět populismu. Populisté sami možná využívají jednoduchá vyprávění, ale jednoduchá vyprávění nepomohou vysvětlit jejich úspěch, varuje expertka v úvodu článku.
Většina dnes vidí kořeny populismu v sociálních a ekonomických křivdách, vedou občany k podpoře populistických stran. Ekonomická vysvětlení jsou populární u ekonomů – zde se jedná o globalizaci, stagnaci příjmů, úpadek dobře placené práce i dělnických profesí, o nárůst nerovností a stále hlubší rozdělení na dynamická centra a stagnující menší města a oblasti venkova, které způsobují, že velké části populace se „cítí odstrčeny“. Finanční krize to ještě zhoršila, takže voliči se obrátili k extrémům.
Sociální vědci hlavně v USA zase zdůrazňují faktory jako jsou migrace, mobilizace žen a menšin, které zpochybnily dosavadní etnické nebo genderové hierarchie, což vyvolalo reakci zvláště pak bílých mužů.
Oba pohledy jsou důležité, v reálném světě na obou záleží a oba jsou ve vzájemném vztahu. Příkladem může být tendence hledat v čase hospodářských problémů obětní beránky, například migranty. Hlavně občané s malými příjmy mají obavy, že o stále menší zdroje budou nuceni soutěžit s novými příchozími.
Také platí, že sociální hodnoty a preference jednotlivce jsou utvářeny podle jeho ekonomické pozice a kontextu, upozorňuje dále Bermanová a uvádí příklad nové střední třídy ve městech, která je obvykle sociálně progresivní, zatímco voliči ze skupin dělníků jsou více sociálně konzervativní.
Přestože bezprostřední příčinou populismu může být kulturní odveta vůči společenské změně (jak ukazují výzkumy World Values Survey), bez zájmu o dopady hospodářské nejistoty to neobjasňuje, proč voliči mají tendence ke xenofobii a sdílejí sociálně-reakční pohledy na svět.
Tolik k poptávkové straně politiky. Jenže dnešnímu populismu neporozumíme, míní autorka dále, bez pohledu na její nabídkovou stranu – na politiky, strany a klíčové politické aktéry.
Na prvním místě se nabízí podívat se na samotné populistické strany. Jejich možnost mobilizovat voliče vyplývá z jejich schopnosti prezentovat se veřejnosti. Mnohé populistické strany mají neofašistické nebo protidemokratické kořeny, ty ovšem voliči konzistentně odmítali. Až poté, co strany svoje postoje zmírnily, staly se spíše xenofobními a začaly podporovat demokracii, jejich podpora se zvedla.
Pravicoví populisté jsou ochotni nabízet jednoduché odpovědi či řešení na složité problémy, které jsou v levicovém pojetí pro voliče moc abstraktní, intelektuální. A to nejspíš přispělo k jejich úspěchu. Vedle toho jde o strany s méně frakcemi a silným vedením.
Ovšem nestačí zaměřit se jen na populistické strany, je nutné vzít v úvahu i další politické strany a jejich chování – ty totiž vytvářejí pro populisty podmínky. Navíc, mnozí odborníci jsou toho názoru, že populismus kvete tam, kde se strany levého a pravého středu programově spojily, například v podobě velkých koalic.
V případě levice došlo v ekonomických otázkách k posunu více do středu, čímž tyto strany ztratily podporu mezi pracujícími, zatímco pravicoví populisté se posunuli nalevo, aby tyto voliče zachytili. Jakmile se levý střed stal méně distinktivním, vzrostla tendence akcentovat sociální problémy. Studie ukázaly, že v ekonomickém programu zmizely rozdíly mezi tradičními stranami, takže přitažlivou strategií přežití se stala politizace neekonomických problémů. Pro tradiční levici to znamenalo, že akcent na nové sociální otázky jako národní identita, multikulturalismus a migrace se stal výhodnějším pro novou levici, např. Zelené, i pro krajní pravici na druhé straně spektra.
Albert Einstein jednou řekl, že politika je složitější než fyzika, zakončuje Bermanová. Mínil tím, že je velmi těžké přijít s řešeními palčivých problémů dneška, ale tato slova se týkají také porozumění politickým jevům. Úzký pohled je možná intelektuálně a psychologicky uspokojující, ale porozumění populismu vyžaduje komplexní pohled z různých úhlů.
Články zveřejněné v rubrice Trendy nemusejí vyjadřovat názor redakce.