Jan Schneider přináší další díl pravidelného průvodce jazzovou muzikou. Dnes jsou tu skladby Black Nightgown, Le noir c’est mieux choisi a Azamer Bish’vahin.
Vždy znovu a znovu obdivuji nesmírně kultivovaný barytonsaxofon Gerry Mulligana. Tentokrát nabídnu živou nahrávku skladby „Black Nightgown“ s fantastickým bigbandem, úžasným aranžmá a nedá mi to, musím upozornit na skvělou práci Mela Lewise, jednoho z nejlepších bigbandových bubeníků (hrát v bigbandu, to je nesmírně těžká a velmi specifická kategorie jazzového bubnování, být jemně, ale svižně slyšet průběžně, a včas a dynamicky připravovat kapelu k přechodům, změnám, akcentům – a pak hrát zase jemně průběžně a skromně … a tak je to i v životě a umí to jen málokdo).
„Le noir c’est mieux choisi“ je záznam jednoho nádherného experimentu, na němž se podíleli hudebníci z Art Ensemble of Chicago (v této skladbě hraje ale jenom kontrabasista Malachi Favours), perkusista Areski Belkacem, kytarista a autor skladby Jacques Higelin a v hlavní roli francouzská zpěvačka Brigitte Fontaine.
Vnořte se na chvilku do hájemství kabbaly: “Azamer Bish’vahin” je skutečně mystická melodie. Její kontext je však ještě zajímavější. Tuto kabbalistickou melodii hraje a zpívá egyptský hudební vědec Hazem Shaheen. Ostatně není divu, za autora této melodie je uváděn Abd Al Rahim Al Masloub a skladba je charakterizována jako typická pro arabsko-andalúzskou tradici, čili už má několik interpretačních staletí za sebou. Původně je to zhudebněná milostná báseň “Lamma Bada Yatathana“. Ten oblouk od arabské milostné poezie ku kabbale je pozoruhodný, avšak úžasně logický, nemyslíte?