Keller bez cenzury: Jan Keller dnes komentuje otázku „evropského řešení“ energetické krize. Jedno možné má EU stále po ruce…
V roce 2017 odsouhlasil Kongres USA zavedení sankcí, které postihovaly evropské firmy spolupracující na stavbě plynovodu Nord Stream 2. V listopadu 2019 byla velká část plynovodu dokončena. Všechny státy, které leží na březích Baltického moře, daly potřebná povolení. V prosinci 2019 pohrozily Spojené státy tvrdými sankcemi nizozemské společnosti Allseas, jejíž lodě měly stavbu dokončit. Majitelé společnosti se rozhodli lodě ze stavby odvolat. Projekt Nord Stream 2 měl být po určitých průtazích dokončen ve druhé polovině roku 2020. Kvůli rozsáhlým sankcím ze strany Spojených států to však nebylo možné. V srpnu 2020 se Evropská komise proti těmto sankcím ohradila a vypadalo to, že by potrubím Nord Stream 2 mohl být zemní plyn z Ruska přepravován již začátkem roku 2021. Certifikaci projektu Nord Stream 2 měla provést norská společnost Det Norske Veritas. Kvůli trvajícím americkým sankcím společnost v listopadu 2020 prohlásila, že nemůže testovat ani ověřovat zařízení na plavidlech používaných ke stavbě plynovodu. Dne 10. září 2021 firma Gazprom oznámila, že výstavba plynovodu Nord Stream 2 byla dokončena. V listopadu 2021 německý regulátor odložil schválení zprovoznění plynovodu Nord Stream 2 s odůvodněním, že nevyhovuje směrnicím Evropské unie.
Pak přišel 24. únor 2022. Naráz mohou za vše jen Rusové, ruská nespolehlivost, ruské vydírání. Americký sen z roku 2017 byl naplněn, odmítnutí jakéhokoliv odběru ruského plynu začalo být vydáváno za mravní povinnost. Nejpozději v té době (těm chytřejším už dokonce o několik měsíců dříve) začalo být jasné, že evropskou energetiku čeká bezprecedentní krize. Její příznaky se každý měsíc stupňují, firmy i domácnosti mají čím dál větší problémy.
Když se koncem srpna vrátila Fialova vláda z pohodové dovolené, prohlásil její premiér, že bude třeba situaci řešit. Řešení je podle něj nutno dosáhnout na celoevropské úrovni. Proto byl svolán na 9. září energetický summit evropských zemí. Jen v případě, že by byl summit neúspěšný, prohlásil premiér, bude Česko hledat svoji vlastní cestu, jak snížit ceny energie. „Je to problém celé Evropy, a samozřejmě pokud máte evropský trh a celoevropský problém, tak to nejjednodušší řešení se hledá na celoevropské úrovni,“ dodal k tomu ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela.
Česko jako předsedající země se rozhodlo prosadit na summitu dva požadavky: snížit cenu elektřiny tím, že se oddělí od cen diktovaných plynovými elektrárnami, a zastropovat ceny všech výrob elektřiny. Zároveň měl ministr Síkela v Bruselu podat návrh na dočasné omezení trhu s emisními povolenkami. Předsedkyně Evropské komise však dva dny před summitem vyhlásila poněkud odlišné požadavky. Na prvém místě figurovala výzva k úsporám elektřiny, následoval požadavek na zastropování zisků elektráren s nízkými náklady, návrh na solidární příspěvek od producentů fosilních paliv, finanční podpora obchodníkům s energií a jako vrcholný bod zastropování cen ruského plynu.
Páteční energetický summit vybídl Evropskou komisi, aby své návrhy během týdne rozpracovala. Premiér Fiala tento výsledek prohlásil za úspěch českého předsednictví. Řešení krize, na jejímž vzniku se trpělivě pracovalo nejpozději od roku 2017, nesnese prodlevu. Názory odborníků se různí. Někteří soudí, že jde o správný krok, jiní se domnívají, že jde o důkaz neakceschopnosti EU. Pokud se EU vůbec na něčem domluví, projeví se pozitivní efekty nejdříve na jaře.
To, zda mají pravdu optimisté, anebo skeptici, napověděl ministr Marian Jurečka, když hned po summitu oznámil, že v pondělí 12. září česká vláda navrhne zastropování cen energií. Jak víme ze srpnových slov premiéra Fialy, Česko bude samostatně postupovat pouze v případě, že celoevropský postup selže. Konkrétní výše zastropování, k němuž nyní sáhne Česko, není známa, není známo ani to, jak bude zastropování refundováno výrobcům a prodejcům energií. O tom všem se bude teprve jednat. Podle ministrů Fialovy vlády však české domácnosti budou mít v oblasti výdajů na energie také tuto zimu srovnatelnou situaci jako v předešlých letech. Budou jen muset trochu více šetřit.
Je to jen pár týdnů, co premiér Fiala tvrdil, že účinné může být pouze celoevropské řešení. Evropská energetika je propojena do té míry, že pokusy jednotlivých států nemají naději na úspěch. Pokud se toto jeho stanovisko potvrdí, pořád zbude ještě jedna možnost. Astronomická zima začíná až 21. prosince. Tou dobou bude končit neobyčejně úspěšné předsednictví naší země v Evropské radě. Nic nebrání panu premiérovi, aby navrhl Evropské komisi posunout počátek astronomické zimy o dva či tři měsíce. Tím by vznikl prostor pro další jednání a pro hledání takového řešení, aby domácnosti ani firmy vůbec nic nepoznaly.