Světovému ekonomickému fóru v Davosu dominují globální krize

VSa Zprávy

Na ekonomickém fóru v Davosu, které se koná 16. až 20. ledna, vedoucí představitelé a hlavy států potvrzují zrychlující se fragmentaci světa a konec globalizační vlny.

Světové ekonomické fórum v Davosu, městečku ležícím ve švýcarských horách, již téměř tři desetiletí připomínápokrok v globalizaci. Právě v Davosu udělaly nové demokracie východní Evropy své první kroky do liberální ekonomiky a právě tam se rozvíjející se země zviditelnily u investorů z celého světa. To vše už ale neexistuje. Svět volného pohybu zboží čelí nepředvídatelným nebezpečím, jako jsou pandemie a mezinárodní geopolitické napětí.

Protekcionismus je na vzestupu

Každoroční setkání ekonomických elit v roce 2023 potvrzuje „ekonomickou roztříštěnost“ světa. Počet protekcionistických bariér ve světě dosáhl v roce 2022 historického maxima, potvrzuje studie Mezinárodního měnového fondu (MMF) zveřejněná těsně před konáním ekonomického fóra. V roce 2022 bylo v seznamu Global Trade Alert uvedeno přibližně 2 500 opatření omezujících obchod se službami, zbožím nebo kapitálem, zatímco v roce 2009, v době po velké finanční krizi, jich bylo méně než 500.

Sentiment se obrací k deglobalizaci

Vzestup globalizace nebyl nikdy zcela hladký a jistý. Po omezení světového obchodu, které přerušily dvě světové války, následovalo 60 let rostoucí globalizace. K tomu patřilo i období hyperglobalizace v letech 1990 až 2008, což názorně ukazuje infografika, která je součástí příspěvku na webu Světového ekonomického fóra.

Finanční krize v roce 2008, obchodní války, zneuznané střední třídy v rozvinutých ekonomikách a rostoucí obavy z přílišné závislosti na obchodu s jedinými partnery však vedly k období relativně stagnující „pomalé globalizace“.

Dnes se zdá, že „pomalá globalizace“ směřuje k deglobalizaci. Nedávná narušení globálních hodnotových řetězců, jako je pandemie COVID-19, válka na Ukrajině, rostoucí ideologické rozdíly a přechod na zelenou ekonomiku, přiměly vlády a společnosti, aby přehodnotily vnější závislosti. Hledají odolnější modely růstu blíže k domovu a k důvěryhodným partnerům.

Ačkoli údaje o fúzích a akvizicích (M&A) a pracovních místech naznačují, že k deglobalizaci dochází, nedochází k ní rovnoměrně na celé planetě. K většímu přesunu pracovních míst dochází především v Asii.

Geoekonomická fragmentace

Studie Mezinárodního měnového fondu upozorňuje, že „přínosy globalizace se šíří mnoha kanály; nepříznivé důsledky geoekonomické fragmentace (GEF) by se projevily i v mnoha dalších oblastech“. Také „zkoumá důsledky GEF pro mezinárodní měnový systém a globální finanční záchrannou síť“ a  nakonec „navrhuje pragmatickou cestu pro zachování výhod globální integrace a multilateralismu“.

„Prohloubení obchodu již několik desetiletí pomáhá katalyzovat dohánění příjmů na obyvatele v jednotlivých zemích a výrazné snížení celosvětové chudoby, zatímco ve vyspělých ekonomikách mají spotřebitelé s nízkými příjmy neúměrný prospěch díky nižším cenám. Naopak rozpad obchodních vazeb by měl největší negativní dopad na země s nízkými příjmy a méně majetné spotřebitele ve vyspělých ekonomikách. Omezení přeshraniční migrace by připravilo hostitelské ekonomiky o cenné dovednosti a zároveň by snížilo převody peněz v ekonomikách vysílajících migranty. Omezení kapitálových toků by bránilo prohlubování finančních vztahů v cílových zemích, zejména prostřednictvím přímých zahraničních investic, které mohou být důležitým zdrojem šíření technologií. A pokles mezinárodní spolupráce by ohrozil poskytování životně důležitých globálních veřejných statků“, varuje studie.

Dále uvádí: „Odhady nákladů geoekonomické fragmentace na základě ekonomického modelování se značně liší. Dostupné studie naznačují, že čím větší je fragmentace, tím větší jsou náklady; že technologické oddělení (decoupling) výrazně zesiluje ztráty z omezení obchodu; že náklady na přizpůsobení budou pravděpodobně velké; a že rozvíjející se tržní ekonomiky a země s nízkými příjmy budou pravděpodobně nejvíce ohroženy ztrátou přelévání znalostí. V závislosti na modelových předpokladech by se náklady na globální produkci v důsledku fragmentace obchodu mohly pohybovat od 0,2 % (ve scénáři omezené fragmentace/nízkých nákladů na přizpůsobení) až do 7 % HDP (ve scénáři silné fragmentace/vysokých nákladů na přizpůsobení); s přidáním technologického oddělení by ztráta produkce mohla v některých zemích dosáhnout 8 až 12 %. K posouzení a agregaci nákladů prostřednictvím více kanálů je zapotřebí další práce.“

Aby se zabránilo nekontrolovatelné fragmentaci, musí se mnohostranný systém založený na pravidlech přizpůsobit měnícímu se světu. To se týká i mezinárodního obchodu a měnového systému. Vzhledem k současné geopolitické realitě nemusí být pokrok prostřednictvím mnohostranného konsensu vždy možný.Důvěru bude možná nutné obnovovat postupně prostřednictvím diferencovaného zapojení v závislosti na preferencích a ochotě zemí spolupracovat.

Psali jsme:

Ilustrační foto: World Economic Forum from Cologny, Switzerland, CC BY-SA 2.0, via Wikimedia Commons

Dočetli jste jeden z našich článků? Nezapomínejte, prosíme, na dobrovolné předplatné, které je příspěvkem k další nezávislosti a na fungování !Argumentu a také investicí do jeho budoucnosti. Více o financování zdola se dozvíte zde.