Hrozí geopolitická roztříštěnost, která by mohla ohrozit rozvojové úspěchy posledních 75 let, míní šéfka MMF

VSa Zprávy

„Snížili jsme naši prognózu globálního růstu pro letošní rok i pro rok 2023. Důvodem je především ruská invaze na Ukrajinu a otřesy, které vyvolala po celém světě,“ sdělila ředitelka Mezinárodního měnového fondu Kristalina Georgievová.

Válka na Ukrajině vyvolala nákladnou humanitární krizi, která vyžaduje mírové řešení. Hospodářské škody způsobené konfliktem zároveň přispějí k výraznému zpomalení globálního růstu v roce 2022 a zvýší inflaci. Ceny pohonných hmot a potravin rychle rostou, což nejvíce postihuje zranitelné obyvatelstvo v zemích s nízkými příjmy. Je nezbytné vyvinout mnohostranné úsilí v reakci na humanitární krizi, zabránit dalšímu tříštění ekonomiky, udržet globální likviditu, zvládnout dluhové potíže, řešit změnu klimatu a ukončit pandemii.

***

Aktuálně se koná jarní zasedání Mezinárodního měnového fondu (IMF – International Monetary Fund) a Rady guvernérů Skupiny Světové banky (WBG – World Bank Group) pod názvem „Spring Meetings 2022“ (akce probíhají virtuálně, podrobný program najdete zde).

Hlavními protagonisty jarního zasedání jsou bezesporu šéfka MMF Kristalina Georgievová a prezident Světové banky David Malpass.

Podívejme se ve stručnosti, na co upozornila Georgievová na brífinku, který proběhl 20. dubna: „Snížili jsme naši prognózu globálního růstu na 3,6 % pro letošní rok i pro rok 2023. Snížení se týká 143 zemí. Důvodem je především ruská invaze na Ukrajinu a otřesy, které vyvolala po celém světě. Zrychlená inflace se pro mnoho zemí stala jasným a aktuálním nebezpečím. Rostoucí ceny potravin a pohonných hmot zatěžují rozpočty běžných rodin na hranici únosnosti. Zpřísnění finančních podmínek kvůli nutnosti čelit inflaci nejvíce postihuje země s vysokým zadlužením. Časté rozsáhlé lockdowny v Číně způsobují další překážky v globálních dodavatelských řetězcích. To jsou další temné mraky, které tíží světovou ekonomiku, a nad hlavou nám visí ještě jeden: riziko geopolitické roztříštěnosti, která by mohla ohrozit rozvojové úspěchy posledních 75 let a také způsobit, že nebudeme schopni řešit současnou krizi a další naléhavé globální výzvy, jako je změna klimatu. Naší bezprostřední nadějí musí být ukončení války. To by mělo v tuto chvíli nejpozitivnější vliv na celosvětové oživení. Mezitím musíme udělat vše, co je v našich silách, abychom pomohli Ukrajině a dalším těžce postiženým zemím.“

Georgievová také zmínila světovou ekonomickou spolupráci, nerovnosti a rizika.

„Od roku 1990 se celosvětový HDP ztrojnásobil a přínosy z toho měly především rozvíjející se trhy a rozvojové ekonomiky. Ty se zvýšily 4,5krát. Víme, že chudoba se nesmírně zmenšila, ze 2 miliard v roce 1990 na 650 milionů dnes – 650 milionů je příliš mnoho. Chceme-li však ochránit zisky ze spolupráce, musíme zajistit, aby tyto zisky byly viditelné a také aby byly napraveny naše nedostatky v globalizaci z minulosti. Víme, že ne všichni z toho měli prospěch, a proto máme při pohledu do budoucna povinnost zjistit, co se pokazilo, a pak to napravit. A vy samozřejmě víte, co se pokazilo. Nerovnost se zvýšila a v jednotlivých zemích i mezi zeměmi byli vítězové a poražení. Za druhé víme, že svět se mění. Je to multipolární svět. Otázkou je, zda se tento multipolární svět vyvine v bloky, které budou úzce spolupracovat a budou od sebe odděleny, nebo zachováme cesty, které spojují země ve prospěch jejich obyvatel? Ironií je, že roztříštěnější svět ve skutečnosti vyžaduje větší spolupráci, aby se zabránilo vzniku obrovských rizik.“

Varování před „obrovským nárůstem dluhu“ v nejchudších zemích

David Malpass na zasedání ministrů financí a guvernérů centrálních bank zemí G20 připomněl problematiku dluhů: „Dluh je na padesátiletém maximu – rovná se zhruba 250 % vládních příjmů. Přibližně 60 % nejchudších zemí světa se nyní nachází v dluhové tísni nebo je jí vysoce ohroženo. Zpřísnění finančních podmínek a válka na Ukrajině tento křehký scénář ještě zhoršují. Chceme-li, aby dluh sloužil rozvoji, musíme zdvojnásobit své úsilí. Musíme umožnit rychlý proces restrukturalizace dluhu, snížit neudržitelné dluhové zatížení a vytvořit lepší postupy při půjčování, abychom se vymanili z koloběhu dluhových krizí.“

Globální ředitel pro makroekonomiku Světové banky Marcello Estevão uvedl, že v příštím roce možná nebude schopna splácet dluhy až desítka rozvojových zemí.

Peníze pro Ukrajinu

„Ukrajinští představitelé odhadují, že potřebují přibližně 5 miliard dolarů měsíčně. To považujeme za rozumnou prognózu na příští 2-3 měsíce. Mezinárodní společenství by mělo využít jarní setkání jako platformu, kde se spojí a pomůže Ukrajině tuto potřebu uspokojit,“ napsala na Twitteru Georgievová.

 

Tipy ze zasedání:

IMF Seminar: Debate on the Global Economy

Debatu o globální ekonomice, která proběhla 21. dubna, můžete zhlédnout v angličtině zde. Zúčastnili se jí: Kristalina Georgievová (MMF), Christine Lagardeová (ECB), Jerome H. Powell (FED), Mia Mottleyová (premiérka Barbadosu), Sri Mulyani Indrawatiová (ministryně financí Indonésie).

The Way Forward: Responding to Global Shocks and Managing Uncertainty

Rozhovor mezi Kristalinou Georgievovou a Davidem Malpassem na téma „Reakce na globální šoky a zvládání nejistoty“ z 19. dubna je dostupný v angličtině zde.

Psali jsme:

Ilustrační obr.: Carol M. Highsmith, Public domain, via Wikimedia Commons

Dočetli jste jeden z našich článků? Nezapomínejte, prosíme, na dobrovolné předplatné, které je příspěvkem k další nezávislosti a na fungování !Argumentu a také investicí do jeho budoucnosti. Více o financování zdola se dozvíte zde.