Evropský parlament schválil půjčku Ukrajině ve výši 1,2 miliardy eur

VSa Zprávy

Půjčka ve výši 1,2 miliardy eur má pokrýt výpadek vnějšího financování způsobeného akutní krizí.

Evropský parlament souhlasil s návrhem Evropské komise poskytnout Kyjevu makrofinanční pomoc, což je nouzový zdroj pro sousední země EU, které se potýkají se splácením svých účtů. Bude vyplacena ve dvou splátkách.

Polovina půjčky ve výši 1,2 miliardy eur může být vyplacena okamžitě na podporu stability na Ukrajině, pokud budou splněny určité předběžné podmínky. Půjčka slouží jako „rychlá podpora v situaci akutní krize a k posílení odolnosti země“, uvádí se v návrhu. Aby mohly být peníze vyplaceny, musí země prokázat pokrok v provádění makroekonomického programu stanoveného Mezinárodním měnovým fondem. Poslanci zdůrazňují, že předpokladem pro vyplacení peněz jsou také „účinné demokratické mechanismy, včetně parlamentního systému s více stranami, a právní stát a záruky dodržování lidských práv“.

Vnější financování (ztráta přístupu na mezinárodní kapitálové trhy) Ukrajiny se vyčerpalo v důsledku vojenské hrozby ze strany Ruska a zhoršující se hospodářské situace v důsledku pandemie COVID-19. Podle Komise od roku 2014 EU a evropské finanční instituce přidělily této zemi více než 17 miliard eur ve formě grantů a půjček.

Rizika vyplývající ze současného geopolitického napětí mají dopad na důvěru investorů

  1. února vydala Rada EU dokument, z něhož přinášíme krátkou ukázku:

Ukrajina (navzdory strategické dlouhodobé politické orientaci a odhodlání provádět reformy) nadále čelí významným výzvám. Rizika vyplývající ze současného geopolitického napětí a bezpečnostních obav na hranicích s Ruskem od poloviny listopadu neustále rostou. Ta silně zatěžují důvěru investorů, o čemž svědčí soustavný odliv kapitálu a odliv oficiálních devizových rezerv. Oslabení hřivny, navzdory pokračujícím intervencím Národní banky Ukrajiny (NBU) na podporu domácí měny, a faktická ztráta přístupu vlády na kapitálové trhy výrazně zvyšují rizika pro makroekonomický výhled Ukrajiny. Od vypuknutí pandemie COVID-19 navíc došlo k více než 3,8 milionu nakažení, což mělo za následek téměř 100 000 úmrtí. Návrat k hospodářskému růstu v roce 2021 byl pomalý, tažený především maloobchodem a stavebnictvím, a výhled je obklopen značnými riziky. Inflace zrychlila a na konci roku 2021 dosáhla 10 %. Rostoucí geopolitické napětí na hranicích s Ruskem mělo značný dopad na důvěru zejména zahraničních investorů.Národní měna ztratila od poloviny listopadu 2021 vůči dolaru 9 % své hodnoty, přestože Národní banka Ukrajiny provedla ve stejném období intervence za zhruba 1,6 miliardy dolarů, čímž snížila stav oficiálních rezerv o 5,5 %.

Finanční podpora EU prostřednictvím programů víceletého finančního rámce na období 2014-2020 poskytla dvoustrannou finanční a technickou pomoc ve výši 1,565 miliardy eur v rámci Evropského nástroje sousedství (ENI – European Neighbourhood Instrument) na podporu stabilizace a reformního procesu na Ukrajině v oblastech, jako je boj proti korupci, reformy soudnictví a veřejného sektoru, rozvoj hospodářství a soukromého sektoru, energetické reformy a také podpora organizací občanské společnosti. V rámci ENI byl rovněž vyčleněn zvláštní příděl na podporu reakce na COVID-19 v roce 2020 (balíček podpory ve výši více než 190 milionů eur zahrnující jak zdravotní krizi, tak socioekonomickou pomoc). Kromě ENI Ukrajina využívá různé projekty spolupráce na regionální úrovni v široké škále oblastí a pomoc v rámci konkrétních nástrojů EU, například nástroje přispívajícího ke stabilitě a míru (IcSP) nebo nástroje pro demokracii a lidská práva (EIDHR).

Strukturální reformy

Od politické transformace v roce 2014 zahájila Ukrajina ambiciózní a rozsáhlý program reforem. Tento program byl podpořen rozsáhlou finanční a technickou pomocí poskytnutou EU a dalšími mnohostrannými a dvoustrannými partnery. Po počátečním silném reformním impulsu však došlo k nerovnoměrnému pokroku, což mělo dopad nejen na tempo hospodářského oživení, ale také na provádění programů finanční podpory pro zemi. Hlavními překážkami rychlejšího provádění reforem bylo složité vnitropolitické prostředí, nedostatek politické vůle některých rozhodujících činitelů k provádění ambiciózních reforem v některých odvětvích a odpor partikulárních zájmů, z nichž některé mají stále vliv na tvorbu politiky v zemi.

Navzdory těmto problémům se Ukrajině podařilo prosadit reformy v různých odvětvích. Zde uvádíme přehled nedávného reformního úsilí se zaměřením na reformy podporované v rámci operací makrofinanční pomoci, které byly realizovány v posledních letech.

Reformy správy věcí veřejných vedly ke zřízení nových protikorupčních institucí: Národního protikorupčního úřadu (NABU), Národní agentury pro prevenci korupce (NAPC), Specializované protikorupční prokuratury (SAPO) a Vrchního protikorupčního soudu (HACC). Po obtížných začátcích začaly tyto instituce prokazovat svou účinnost: v posledních dvou letech vydal HACC 45 rozhodnutí v případech vyšetřovaných a stíhaných NABU, respektive SAPO, z nichž 80 % vedlo k odsouzení za úplatkářství, zpronevěru veřejných prostředků, zneužití pravomoci a další korupční trestné činy. Cílem posledních legislativních změn v této oblasti bylo posílit institucionální nezávislost NABU a zvýšit důvěryhodnost procesu výběru jeho vedoucího.

Navzdory reformnímu úsilí od roku 2016 trpí současný soudní systém velmi nízkou úrovní důvěry veřejnosti v důsledku systémové korupce, nízké efektivity soudů, špatné správy zdrojů a nedostatečné transparentnosti. To je považováno za klíčovou překážku investic a hospodářského růstu.

Také v energetice proběhly rozsáhlé reformy zaměřené na zavedení liberalizovaného modelu trhu s plynem a elektřinou inspirovaného třetím energetickým balíčkem EU. Ukrajina v letech 2015-17 transponovala většinu příslušného acquis EU v odvětví plynu a elektřiny. Tyto právní předpisy mimo jiné stanovily posílení úlohy trhu v odvětví energetiky, oddělení výroby a dodávek od jejího přenosu a distribuce a posílení funkce energetického regulátora. Fungování trhu a konkurenci na něm brání řada problémů. S ohledem na nedávné mezinárodní zvýšení cen energií vzbuzují zvláštní obavy rostoucí dluhy a nedoplatky v odvětví plynu i elektřiny. Bezpečné a konkurenceschopné zásobování energií, které má klíčový význam pro odolnost hospodářství, zůstává výzvou.

V sociální oblasti je cílem reformy financování zdravotní péče zlepšit její efektivitu a kvalitu služeb podle zásady „peníze jdou za pacientem“. Byla zřízena nová instituce, Národní zdravotní služba Ukrajiny, která uzavírá smlouvy s poskytovateli zdravotní péče o poskytování zdravotních služeb. Byla vytvořena další centrální agentura, která se zabývá centralizovaným nákupem léků. Další významná opatření v sociální oblasti se týkala mimo jiné poskytování sociálních dávek a integračních opatření pro přibližně 1,4 milionu vnitřně vysídlených osob po válce v Donbasu a lepšího zacílení dotací na komunální služby pro domácnosti.

Rizika na domácí scéně

Na domácí scéně vyplývají hlavní rizika ze složitého politického prostředí a existence silných zájmů, které jsou proti reformám. Nelze vyloučit různé mnohostranné pokusy o destabilizaci ukrajinského vnitropolitického prostředí, což dále omezuje politický kapitál. To by mohlo v současné době podkopat provádění širších reforem. V současném složitém politickém prostředí požádaly ukrajinské orgány o další makrofinanční pomoc s vědomím, že vyplacení druhé tranše bude podmíněno provedením dohodnutých reforem. Tato podmíněnost představuje nástroj na podporu reformně orientovaných sil v zemi a zejména v rámci orgánů (vlády a parlamentu). Kromě toho je Ukrajina z politického hlediska i nadále vysoce odhodlána plnit své komplexní závazky vyplývající z dohody o přidružení s EU, a to i v části týkající se vytvoření prohloubené a komplexní zóny volného obchodu, což se odráží i ve vládním akčním plánu z dubna 2020. Po důkladném posouzení rizik se útvary Komise domnívají, že existují dostatečné důvody a záruky pro to, aby byla Ukrajině poskytnuta navrhovaná makrofinanční pomoc.

„Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 16. února 2022 o návrhu rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady o poskytnutí makrofinanční pomoci Ukrajině“ je v češtině k dispozici zde.

 

Psali jsme:

Dočetli jste jeden z našich článků? Nezapomínejte, prosíme, na dobrovolné předplatné, které je příspěvkem k další nezávislosti a na fungování !Argumentu a také investicí do jeho budoucnosti. Více o financování zdola se dozvíte zde.