Stoupající hladiny moří a rekordní tání ledu

VSa Zprávy

Do roku 2100 by mohly mít stoupající hladiny moří a oceánů dopad na 280 milionů lidí, tvrdí nové studie využívající satelitních pozorování.

Na souši i na moři (i mimo sezónní výkyvy) se tání ledu v posledních desetiletích po celém světě zrychlilo, což potvrzují nové studie. Jako přímý účinek globálního oteplování stoupá hladina oceánů. Podle nejnovějších satelitních pozorování z NASA byl za posledních 30 let naměřen průměrný vzestup asi 1 cm každé tři roky.

Jak ukazuje graf, průměrná hladina vody na světě se od ledna 1993 již zvýšila o téměř 10 centimetrů. Je také pozorován trend zrychlení, kdy v letech 2007–2020 došlo k nárůstu o něco více než 5 cm v porovnání s pouhými 4 cm za 13 let v období 1993–2006.

Zdroj: Statista.

Odborníci očekávají, že do roku 2100 vzroste celková hladina moře mezi 60 cm a 1 metrem v závislosti na různých scénářích globálního oteplování. Hustě osídlené pobřežní oblasti budou přímo ohroženy a v nejlepším případě by mohlo být postiženo nejméně 280 milionů lidí.

Jak ukazují údaje ze střediska Climate Central, dopad globálního oteplování na hlavní světové metropole je působivý: 76 % populace Šanghaje by bylo ohroženo vodou v případě globálního oteplení o 4 °C (označeno tmavě modře) proti 39 % při 2 °C (světle modře).

Megalopole asijského pobřeží nejsou jediné ohrožené: téměř čtvrtina obyvatel New Yorku a Ria de Janeira by také byla ovlivněna stoupajícími vodami při globálním oteplením o 4 °C.

Rok 2020: rekordní tání ledu v Arktickém moři

Led pokrývající Severní ledový oceán dosáhl nejnižší úrovně nejméně od července 1979, protože teploty v tomto regionu stouply a zanechaly velké úseky ruského sibiřského pobřeží většinou bez ledu.

Zdroj: Statista.

Podle monitorovacího programu EU Copernicus byl rozsah arktického mořského ledu v červenci 2020 zhruba o 27 % nižší než průměr z let 1981–2020. Arktická moře na trase Severního moře podél sibiřského pobřeží byla většinou bez ledu.

Mapa koncentrace mořského ledu (červenec 2020) ukazuje podmínky bez ledu téměř všude podél sibiřského pobřeží, což je region často označovaný jako Severní mořská cesta.

Budoucí konkurence Suezu?

Díky globálnímu oteplování by mohlo v budoucnu dojít k většímu využití tzv. Severní mořské cesty, která by zkrátila stávající trasu (přes Suez) až o 14 dní (psali jsme zde). Projekt však nedává ekonomický smysl – alespoň dosud. Ačkoli by Severní mořská cesta ušetřila čas, spoustu mořské nafty a poplatky za proplutí Suezským průplavem, je nutný doprovod ruského atomového ledoborce, což zvýší náklady na cestu. Kromě toho je využití v současné době možné jen několik měsíců v roce.

Psali jsme:

 

Dočetli jste jeden z našich článků? Nezapomínejte, prosíme, na dobrovolné předplatné, které je příspěvkem k další nezávislosti a na fungování !Argumentu a také investicí do jeho budoucnosti. Více o financování zdola se dozvíte zde.